Na hraně pravdy a lži

Drobné neshody

„Takže?" ptala se Lilith, když se Shan konečně zjevila ve dveřích. Všichni ostatní čekali na postelích blízko sebe a konečně si chtěli o všem popovídat.

„Bude ze mě voják," usmála se. „Chci se dostat mezi některý z oddílů, co bojuje proti lidem z města za jezerem. Já těm zmetkům ukážu, že tehdy udělali chybu! Měli mě zabít rovnou s Cameronem," smála se. „Udělali chybu," zopakovala tichým hrubým hlasem.

Lilith se nejistě usmála a Ace provinile sklopil hlavu. Shan si přisedla k nim a rozhlédla se i po ostatních. „Tak co vy, kam se vydáváte?"

„Zvolila jsem si průzkumníky," vyhrkla Lilith a na chvíli se zarazila. „Ale... To už jste všichni určitě čekali. Chci najít Malakiho, slíbila jsem mu to." Usmála se. „A on slíbil mi, že na mě bude čekat."

Theo se při vzpomínkach na ty dva dohromady pousmál. On s Mikou byli kdysi taky takoví. Jenže spousta věcí se jim postavila do cesty. „I já jsem si vybral průzkumníky," řekl stále trochu zamyšleně. „Možná proto, že jsem se vždycky jako malý díval k horám, do dálky, do těch lesů a přemýšlel jsem, jaké to tam asi je. Víte, že jsem žil na kraji Města, ale i tak jsem měl od opravdové divočiny daleko. A třeba... Třeba budu mít na starosti některou z oblastí, co je blízko k mému starému bydlišti."

Lilith se rozzářily oči. „Ty máš vlastně mladší sestru! Já na to úplně zapomněla," provinile se usmála. „Jak se jmenuje? Kolik jí teď bude let?"

I Theo se pousmál. „Jmenuje se Josie. Je to dlouhé tři roky... Právě by jí mělo být patnáct," Theo se zarazil a pokračoval zamyšleným hlasem. „Byl jsem asi jen o rok starší, když jsem přišel do areálu." Pak ty myšlenky zahnal pryč, přece už odchází, na tom, co se dělo před třemi lety, už nesejde. „Taky doufám, že uvidím mámu a tátu, když se uzdravil. Ale teď nebudeme řešit moji rodinu," ušklíbl se a podíval se k Aceovi. „Co sis vybral ty?"

Zrzek se probral z myšlenek. „Co?" jakoby skoro nevnímal předchozí konverzaci. „Aha, tohle... Jo, vybral jsem si agenty. Ani to... ani to nebyla volba, spíš jsem... Já nevím. Řekli, že mě tam chcou a já souhlasil. Snad budu užitečný jako agent."

„Budeš jeden z nejlepších," poplácal ho Theo po rameni. Ace se na to jen nepřítomně usmál. Pak zabloudil pohledem k Shan, která seděla blízko se založenýma rukama a vyhýbala se jeho pohledu.

„A ty, Elio?" zeptala se.

Kudrnáč se usmál. „Vybral jsem si průzkumníky. Strávil jsem spoustu let ve Městě, proto jsem myslel, že být někde v lesích, nebo na horách, by mi mohlo udělat lépe."

„Ale vždyť ty nesnášíš výšky," řekla trochu naštvaně Lilith.

Elio se zasmál. „Díky, že sis všimla."

Lilith se však pořád mračila.

Proto se kudrnáč vyhl jejímu pohledu a provinile se poškrábal za krkem. „Přijde mi to zajímavější - mezi průzkumníky." Díval se po tvářích ostatních a spatřil usmívajícího se Thea.

„Budeme spolu," natáhl k němu hňedovlásek ruku.

„Jop," usmál se Elio a ťukl si s ním pěstí. Pak se jeho pohled zastavil na blonďákovi. „Počkat... A co Mika? Ty půjdeš kam?"

Blonďák se podíval na Thea, ale ten se díval bokem, takže se vrátil pohledem na Elia s ostatními. „Vybral jsem si ochránce."

„Cože?" řekla nevěřícně Lilith. „Ty?" podívala se na něj opovržlivě.

Mika přikývl. „Chci být ve Městě."

„A starat se o lidi?" Shan nadzvedla obočí. „Ha, to určitě."