Na hraně pravdy a lži

Hrozba ze severu

Stráže propustili dovnitř do areálu dalšího člověka oblečeného v černém, tentokrát však jeden z agentů přicházel zcela z jiného důvodu.

Jedna z mála žen mezi instruktory zaklepala na dveře od Griswaldovy pracovny.

„Dále," ozval se podrážděný hlas z druhé strany.

Instruktorka pootevřela dveře. „Pane, je tady posel. Shání se po vás."

Griswald prudce odložil pero a vydal se na chodbu. „Kdo zas co chce," brblal si cestou. Když asi před měsícem přišla do areálu nová várka odstřelovacích pušek a generál trval na tom, ať se s nimi kadeti dobře naučí, Griswald už předem tušil, že je tím má připravit na určitou událost. „Tak kde je?" obořil se na instruktorku. Než mu však stihla odpovědět, dveře se otevřely a dovnitř naklusal muž v černém a zastavil se přímo před Griswaldem. Na to, jak rychle sem přiběhl, se vůbec nezdál udýchaný. Zalovil v brašně a vytáhl zapečetěný dopis, který podal Griswaldovi.

„Vzkaz přímo od lorda Ortize, máte jednat okamžitě."

„Tak mně to první nechte dočíst," zamračil se Griswald. Čím dále však četl, tím více vrásek mu přibylo na tváři. Popravdě čekal, kdy na tohle dojde. Věděl, že průzkumníci se už delší dobu potýkají s čím dál většími problémy na území severních hranic Města. Protivníci z města za horami se se svými intenzivními útoky pomalu přibližují k Městu, proto musí Hlídka zakročit. Vojáci se pro tenhle útok spojili s částí průzkumníků, kteří prozkoumávají tyhle oblasti, aby byl útok efektivnější. Všechno by mělo jít hladce, když budou znát terén a budou ve velkém počtu. To je zároveň skvělá příležitost pro spoustu kadetů ukázat se, jestli na to opravdu mají. Pomohou Městu a projdou zkouškou života a smrti, jeden z nejefektivnějších způsobů tréninku. Griswald se při čtení zprávy o situaci Hlídky mračil, protože věděl, že spousta jeho kadetů už se do areálu zpátky nevrátí. Ale nemá na výběr, v dopisu jasně znělo, že je to rozkaz.

Skrčil papír v pěsti a schoval si ho za opasek. „Seženu tu bandu dohromady a hned vyrazí."

„Mate na mysli kadety, pane?" ptal se agent.

„Jo, přesně tak. Vyřiď nazpátek, že rozkaz přijímám." Protože nemá na výběr.

„Potřebuji podpis."

Griswald jen protáhl obličej a cestou do kanceláře si něco brblal, jak jsou ti poslové otravní.

...

Co nevidět stál na pódiu před nastoupenými kadety. „Záleží na vás všech, pomůžete Hlídce k vítězství a ochraníte tak Město!" Nenáviděl tyhle proslovy. Plné povzbudivých lží a falešných nadějí. Ale ty děcka to sotva prokouknou. „Vydejte ze sebe to nejlepší!" Obětují svůj život pro nic. Jsou jen součástí nekončící války, která zničí je a potom Město samotné. Proč už to někdo nezarazí? Griswald však měl málo času na zpochybňování systému, ve kterém žije. Plnit rozkazy se kterými nesouhlasí a tvářit se chladnokrevně, to je jeho úkol.

Když dal kadetům rozchod a poslal je, ať se vyzbrojí, vydal se sám zpátky směrem k pracovně. Nepřekvapilo ho, když Joann jako jedna z mála instruktorů směřovala ke skladu zbraní spolu s kadety.

„Vy se opravdu hrnete do všeho."

„Beru to jako... rozptýlení," pokrčila rameny. „Jen když musím zápasit se smrtí, cítím se opravdu naživu." Její úsměv vypadal zasněně, což v tomhle kontextu působilo spíše šíleně.

Griswald se nespokojeně mračil, ale to on pořád. „Hlavně se celá vraťte zpátky, už tak jste jedna z nejaktivnějších instruktorů, nevím, kdo by zvládal vaší práci." Uhnul pohledem. „A taky... Kdo by převzal pořádání zaměstnaneckých večírků."