Seděla jsem u stolu v hlavním domě smečky. Stal se z toho můj druhý domov. "Nebo spíš první."
Defakto jsem tady trávila většinu času, občas i se Sophie. K Michalovi a matce jsem se chodila jen vyspat, o víkendech ani to ne. Nebylo tu třeba jednu milovanou část mého já schovávat nebo utlačovávat. Jídelna měla antický nádech s lehkými zlatými detaily. Na stropu byl dokonce obraz starého ještě nepřestavěného sídla. Světlo nám poskytoval velký lustr s umělými svíčkami. Cítila jsem se jako v zámku. Je to jeden z mých nejoblíbenějších pokojů. Panovala klidná atmosféra.
Po mé levici seděla Adel, Logan, Ely, Tayler a nakonec Dylan. (kulatý stůl, chápem se) Měl svojí levou dlaň na mém stehně a naopak pravou držel vidličku. "Majetnický pako." "Jako by ti to vadilo."
Adél opravdu umí dobře vařit. Mohal mít služebnictvo, mohla se nechat obskakovat ze všech stran a přesto většinu věcí dělala sama. Nebyla by to ona.
Ani si nepamatuju co jsme ten večer měli, asi nějaký těstovinový salát. Ely povídala jako obvykle. A Tayler jí visel na rtech. Smál se každýmu jejímu vtipu. Oba zářili. Nechápu proč to ještě nikomu nedošlo. Vždyť to bylo tak obvious, tak na očích až jsem se tomu musela pousmát.
Dylan si toho hned všiml. Naklonil se ke mně. "Copak?" Zašeptal tak abych to slyšela jen já. "Jen se na ty dva podívej." "Na koho?" "No na koho asi? Na Taylera a Ely." "A co s nima?" Bože. Občas by mě zajímalo kde maj kluci mozek. Popřípadě jestli vůbec něco takovýho maj. Nebo jestli se v jejich hlavě nachází jen spousta pilin. "Řeknu ti to potom."
V tom do jídelny vtrhl nějaký udýchaný člen smečky. Dylan se narovnal. Každý bleskurychle přestal dělat co zrovna dělal. Všichni jsme zpozornily a ztichli. "Zabili" "Koho?" S Dylanem jsme se na sebe podívali. Nebylo třeba slov, komunikace očí stačila. Takové naše nikdy nevyslovené znamení. Museli jsme tam být první. "hlídku." Jakmile dořekl poslední slovo už jsme s Dylanem vstali ze židle, přeměnili se a vyběhli hlavními dveřmi ven.
---
Co jste dostali k Vánocům?
ČTEŠ
We are Us // DOKONČENO //
WerewolfObčas musíme pohlédnout do minulosti abychom porozuměli budoucnosti. Zamiloval se a to byla chyba. Léto ustoupilo podzimu. S tím přichází i školní rok a nové problémy. Nebo jsou doopravdy nové? Lea je součástí smečky. Dylan po maturitě. Taylet skrý...
