"Co Tayler?" "Sice ho nechci brát sebou ale když ho necháme tady stejně by za námi přiběhl a k tomu bychom o tom nevěděli. Lepší když ho budeme úmyslně chránit."
Bylo 10 a my vyráželi. "Opatruj se." "Budu." Obejmula jsem svojí sestru co nejpevněji to šlo. V hlavním domě zůstávali děti takže i Sophie, staří lidé, některé ženy a raději i pár bojovníků. Doufali jsme, že nebudou potřeba ale co kdyby. Nikdy nenechávat nejslabší samotné.
Cestou se k nám připojili i ostatní smečky. Alfy a bety se vždy na chvíli přidali k Masonovi, Loganovi a Adél a pak se vrátili ke svému hloučku. Mohlo to být tak 45 minut chůze. Panovalo ticho. Nikdo jsme příliš nemluvil. A spíš byli ztraceni ve vlastních myšlenkách. Jen občas se pozdravilo pár lidí z okolních smeček. Evidentně se tak nějak všichni znali. Já nikoho, ne že by mi to nějak vadilo.
Držela jsem Dylanovu ruku a on tu moji. Střídali se fáze ody mi jí drtil a kdy jsem myslela, že jí za chvíli pustí. Holky šli vedle mě Tayler vedle Dylana. A ovšem v téhle skupince někdo něco povídal. Chcete si typnout kdo to byl? Přesně Deny. Ale nějak jsem neměla kapacitu na to ji poslouchat.
U hranic se naše skupina zastavila. "Každý znáte svůj úkol." ozval se nám v hlavě Loganův hlas. Naší pěti člené skupinky byl chránit Taylera. Stáli jsme jako šipka kdy Logan s Adél a dalšími alfy tvořili vrchol. Jakmile se na obzoru objevili temní vlkodlaci Dylan se zhluboka nadechl a Mason vypadal poněkud zaskočeně.
V jejich čele stál celkem pohledný mladý muž v podobném věku jako Dylan. Jeho a Masonova podobnost se nedala přehlédnout. Syn a otec. "Max." Víc nebylo potřeba. Nevím kolik mohlo být těch bojovníků, možná 400. Ale mám špatný odhad.
"Maxi máš možnost se vzdát bez boje." Zkoušel to ješte diplomaticky Logan. "Maxi, vím, že nechceš nikomu ublížit." Mason. "To ji máte spíš vy. Předejte mi Taylera a všechno proběhne bez bitvy." Dylanova ruka se změnila v pěst. Kdyby mohl zabil by všechny sám. Chytla jsem jeho ruku. "Dylane ne." Podíval se na mě a hned ji zase povolil. Byl naštvaný a já to chápala. Taky bych byla. "Bude to dobré." Povzbudivě jsem se na něj podívala. "Já čekám." "A my nepřijímáme."
---
Extra kapitola pro dnešek.
ČTEŠ
We are Us // DOKONČENO //
WerewolfObčas musíme pohlédnout do minulosti abychom porozuměli budoucnosti. Zamiloval se a to byla chyba. Léto ustoupilo podzimu. S tím přichází i školní rok a nové problémy. Nebo jsou doopravdy nové? Lea je součástí smečky. Dylan po maturitě. Taylet skrý...
