40

850 40 0
                                    

"Leo já se bojím." "Nemáš čeho. Dopadne to dobře."

Dylan poloseděl pololežel na posteli a koukal do mobilu. Vzhlídl a odhodil ho. Pořád jsem se křenila. "Copak?" "Jen jsme si se Sophie vzpomněli na jednu starou příhodu." Natáhl po mě ruce. "Pojď ke mně." " S radostí."  Koukal do stropu přičemž mě jednou rukou objímal, druhou si podpíral hlavu. Já mu ležela hlavou na rameni a kreslila mu na hruď kolečka.

"Co Tayler?" "Sice ho nechci brát sebou ale když ho necháme tady stejně by za námi přiběhl a k tomu bychom o tom nevěděli. Lepší když ho budeme úmyslně chránit." "Pravda." "Ja mám vždy pravdu." Sarkazmus. "Egoisto!" Šokovaně se na mě podíval. Převalil se prezemně.

Podpíral se vedle mé hlavy. Držel mi zápěstí tak abych se nemohla hýbat. "Jak že jsi mi to řekla?" Naše čela se zkoro dotýkala. "Kokote." Dal mi rychlou pusu. Jeho hlas se změnil na hrubý. "Jak že?" "Idiote." Byl tak blízko že jsem mu mohla šeptat proti rtům. Líbal mě hladově. Pustil mi zápěstí a místo toho mě držel za týl hlavy. Moje ruce se nějakým záhadným způsobem objevili na jeho tričku.

Stačilo jen maličko zabrat a bylo po něm. "Ale no tak. To bylo moje oblíbený." "Já vim že nebylo." Usmál se. Sedla jsem si mu na břicho. Vyhrnul mi i to moje a odhodil ho někam do kouta. "Vidíš já mám k tvejm věcem úctu." "Tak to je dobře já k těm tvejm totiž vůbec ne." Ani si nevšiml jak jsem mu rukama sjela ke kalhotům. Netrvalo dlouho a zbyly z nich jen útržky látky. "Ups." "No teda Leo. To se nedělá." Znovu nás přetočil. Líbal mě. "Za to bude následovat trest." Moje hlava už byla tak na sr*čky, že nemohla přemýšlet, ba sledovat co se děje. Slyšela jsem jen jak se trhá látka. O mém spodním prádle ani nemluvím. O bože. Prohnula jsem se v zádech. Stupňovalo se to ve mně. Zima střídala teplo. Blbě se mi dýchalo. To co vycházelo z mojí pusy bylo jen sténání a zkomoleniny Dylanova jména. Moje ruce svírali saténové povlečení ale ono nevydrželo. Naposledy jsem se nadechla a bylo. Povalilo mě to jako vlna. Dylan i já jsme odblokovali naše pocity a bylo to ještě dvakrát tak intenzivní. "Bože Leo to bylo neuvěřitelný." Oba jsme se na sebe křenili.


---
Po týdenní pauze jsem zpět. S Fight Me mi budete muset dát ještě chvíli čas. Nejdřív jsem chtěla psát celkovej příběh, pak random scény a teď zase plynoucí příběh.

We are Us // DOKONČENO //Kde žijí příběhy. Začni objevovat