"Logane. Bude to v pořádku, vždy bylo a vždy bude. Hmm?" Rozcuchala mi vlasy a usmála se.
Pov Lea
Jakmile jsme došli domu Dylan se omluvil a šel spát. Přišlo mi to divné, ale nechtěla jsem se v tom rýpat. Sváděl vnitřní boj, cítila jsem to. Moje zvědavost má svoje meze, ale do zítra to vydrží. Občas je lepší počkat než si to člověk srovná pořádně v hlavě.
Nenechala jsem se tím rozhodit a místo toho měla chuť zjistit, jestli mám pravdu, nebo jestli mám halucinace. Zaklepala jsem u Taylera a opatrně nakoukla dovnitř. "Můžu na chvilku dál?" "Jistě. Pokud mě za to tedy náhodou Dylan nezabije tak ano." Pousmál se a já taky. "Ne ten šel před chvilkou spát." "Už?" Zatvářil se nevěřícně, zatímco já za sebou opatrně zavřela dveře.
"Takže copak potřebuješ?" Odložil knihu, u které jsem se snažila zjistit jak se jmenovala, ale marně. My dva jsme pořád ještě nebyli na stejné vlně. Nebyl na mě hnusnej nebo tak něco. Prostě to poznáte když se k vám chová jen maximálně slušně. Pořádně si sedl na postel. "Nebudu to obalovat omáčkou, kterou nikdo nepotřebujem slyšet. Už víš kdo je tvoje spřízněná duše že?"
Zpozornil. Projel si rukou vlasy. Trefa do černého. Opřela jsem se o dveře za mnou. "To je to tak vidět?" "No já to vidím, ostatní očividně ne." "Nemůžu jí to říct, vlastně to nemůžu říct nikomu. Mám pocit, že Dylan stejně ví, že před ním něco tajim. A až to zjistí vyřídí si to semnou. Najde si novýho betu a já se rozloučím se svým životem." Uhnul pohledem a projížděl po pokoji. Jakoby ten celý pokoj reprezentoval jeho život.
"Bože Taylere vidíš to moc černě. Měl bys to Dylanovi říct. Nebude se zlobit, pochopí to. A navíc nevybral si tě jen tak pro nic za nic." "Leo kéž by, ale ještě neznáš Dylana ze všeho jeho stránek. Pár ti jich ještě neukázal." "Možná jsem Dylana neznala předemnou ale znám ho semnou." A s tou větou jsem odešla.
Dylan v pokoji neklidně spal. Jen jsem na sebe hodila pyžamo. Házel sebou ze strany na stranu a něco mumlal. Uklidnil se až když jsem si k němu lehla. Položil mi ruku kolem pasu a dal si nos do mých vlasů. Jeho perfektní tvář jako by mě uchvátila pokaždé na novo.
Má Tayler pravdu? Má Dylan stránky které neznám? Určitě, otázka jaké
Ráno po mém boku neležel Dylan ale malý lístek:
"Víš kde jsem."
A já to věděla.
---
Dostávám často dotazy "Kdy bude další kapitola?" "Kdy vychází kapitoly?" "Vydáváš ještě?" "Prosím pokračuj."
Takže abych jednou pro vždy na toto odpověděla. V pondělí a pátek večer.
Pokud samozřejmě máte jakékoli dotazy, posílejte, ptejte se, pište (ikdyž si chcete třeba jen popovídat).
ČTEŠ
We are Us // DOKONČENO //
WerewolfObčas musíme pohlédnout do minulosti abychom porozuměli budoucnosti. Zamiloval se a to byla chyba. Léto ustoupilo podzimu. S tím přichází i školní rok a nové problémy. Nebo jsou doopravdy nové? Lea je součástí smečky. Dylan po maturitě. Taylet skrý...