We are Us // DOKONČENO //

43

Když v tom po něm skočila Kate. Minula o pár centimetrů. Nevím, jestli mu chtěla vrýt dráp do oka, nebo do krku, ale ani jedno se jí nepovedlo.

Jeho tesáky se jí zarily do břicha.

"Ne!" Zařvala jsem. Moje drápe se do něj zarily. Byl hned mrtev. Kate ležela na zemi a pomalu se preměmňovala zpátky na člověka a já také. "Ne!"

Black si toho všiml a bránil nás ze strany.

Pov Lea.

Klekla jsem si vedle Denny. "Leo" chytla mě za ruku. "Ne, ne, ne. Denny slyšíš mě všechno bude v pořádku." Její zranění krvácelo čím dál více. "Leo. Byla jsi nejlepší kamarádka kterou jsem kdy měla." Sykla bokestí. Snažila jsem se její ránu ucpat. "Vlastně i jediná kterou jsem kdy měla. Takže to nemůžu srovnávat. Byli to nejhezčí 4 měsíce mého života a to jen díky tobě." Z očí jí tekly slzy a přesto mluvila v sarkazmu. "Denny, neříkej mi tyhle kokotiny." "Leo běž a bojuj za svoje srdce." "Ne Denny ty budeš bojovat semnou." "Řekni mojí rodině, že jsem je milovala." Už mi z očí taky začaly kapat slzy. "Denny přestaň řekneš jim to sama." "Leo..."

Ale to co chtěla říct po mém jméně, jsem se už nikdy nedozvěděla. Zavřela oči a naposledy vydechla. Tak jemně jí někdo vzal duši. Usmívala se, to bylo to co zvládala nejlépe být pozitivní i v nejtěžších a nejsložitejších situacích. A to bylo naposledy co jsem kdy slyšela její hlas. "Denny? Denny?" Nic. Čas jako by se zastavil. "Ne, ne, ne. Deniso ne!" Zvyšovala jsem hlas. To poslední už jsem křičela. Umřela mi v náručí.

Přitáhla jsem si jí naposledy blíž. Denny proč? Nevyřečená slova která se mi zasekla v puse. Její odejmutí které bylo vždy teplé a plné lásky najednou bylo bez života. Najednou jsem necítila její vůni. Všechno bylo jen plné krve. Měla mít ještě tak dlouhý život. Ještě tolik jsem jí toho neřekla. Ještě tolik jsem toho s ní nezažila. Proč? Proč si musela bohyně vybrat zrovna jí?

Za všechno může Max. Kdyby nebyl on, Denny by tu stále byla, stále by žila. Přeměnila jsem se a viděla rudě. Moje chuť ho zabít byla ještě větší než před tím.

---