Pov. Lea
Slunce začalo zacházet dřív. Rána se ochladila. Kolem cest se objevovalo čím dál častěji dozráté ovoce a listí měnilo barvu ze zelené na všechny možné odstíny žluté, oranžové, červené a hnědé. S Dylanem jsme trávili každý možný volný čas spolu. Dalo by se to nazvat závislost u které nevím, jestli někdy vůbec poleví.
Celkově Dylan se změnil. Začal se víc smát. Taky je klidnější. Už nemá výbuchy vzteku/ když se něco stane nejde a nezabije pár samotářů ale řeší situaci. Lidé ve smečce se na něj začali dívat s respektem a ne se ho jenom bát. Já akceptovala Dylana a přijala svoje místo ve smečce. Začala jsem zase trénovat. Hlavně s Adél mě to bavilo. Silově jsme si vyrovnaný akorát kondičku má lepší. Ale už se k tomu blížim. Matka pořád ještě neni z Dylana nadšená a asi nikdy nebude. Vadilo mi to? Vůbec.
---
Takže jak už jste poznali, nemohla jsem se dočkat a zveřejnila to dříve. Nevím, prostě mi to chybí. Na první kapitole v He is Me už máme 1,25 k přečtení. That's crazy. Všem moc děkuji. Takže krásné Vánoce. V pátek se na vás budu těšit už s normálně dlouhou kapitolou.
ČTEŠ
We are Us // DOKONČENO //
Hombres LoboObčas musíme pohlédnout do minulosti abychom porozuměli budoucnosti. Zamiloval se a to byla chyba. Léto ustoupilo podzimu. S tím přichází i školní rok a nové problémy. Nebo jsou doopravdy nové? Lea je součástí smečky. Dylan po maturitě. Taylet skrý...
