We are Us // DOKONČENO //

49

Opravdu to bylo tak jak to Sophie vylíčila? Nebo to jen přehnala?

Pov Ely
Celý dům se postupně zklidnil a vše navrátilo do starých kolejí. Samozřejmě v rámci možností. Leu už jsem nevídala jinak než v černé. Její osobnost mi chyběla. Denny nám všem chyběla. Jí ale asi ze všech nejvíc, taky se s ní nejvíc bavila. Dylan Leu držel při životě jak to jen šlo. V posledních dnech se mu podařilo jí vylákat i pár úsměvů. Nikdy mě nenapadlo že to bude takhle a ne na opak. Máma s tátou nahodili až děsivě klidné výrazy. Jestli to však byla pravda si nejsem tak úplně jistá. Sophie se vyhýbala Lee a naopak.

A Tayler. No to je kapitola sama pro sebe. Choval se odtažitě jenže když už se někde naskytl tak byl milý, až příliš, ne jako obvykle. Něco před námi tajil. I Dylan ho měl pod kontrolkou a jeho pohledy nebyli vůči němu zrovna 2x milé. Když na to ale přišla řeč dělal jako by nic. A já? Bavila jsem se přípravou své narozeninové oslavy.

Zítra mi konečně bude 18. Vždycky jsem chtěla udělat něco zakázanýho. Dneska večer se s holkama opijem aka pár spolužaček a Lea. Pozvala jsem i Sophie a Kelis ale obě nakonec odmítly. Ne že bych dřív už neochutnala ale tohle bylo jiný. "Uuu nalij nám ješte!" Už jsme měli 2 flašky prázdný a začínala jsem cítit alkohol v hlavě. Dokonce na tolik, že jsem začala vymýšlet kraviny. "Ten Tayler je faakt hezkej. Jsem se vždycky chtěla s nim líbat, ještě před tim než budu mít svýho druha. Jakože tak pořádně chápete." Gestikulovala jsem až příliš. "Jasněěěě." "Do tohooo." Lea se jen tak lehce usmívala ale nic neříkala. Myslím že jí to jako jediné myslelo, protože si dala jen 2 skleničky. Šťouchla jsem do ní. "Co si o tom myslíš Leo?" "Měla bys toho využít dokud můžeš." Sice jsem byla nacinklá ale chodit rovně mi kupodivu šlo bez problému.

Ugh kdo by klepal, rovnou jsem tam vtrhla takhle. Měl na sobě jenom pyžamový šortky a zrovna si sušil vlasy ručníkem. "Ely? Co potřebuješ?" "Ty se mi vyhýbáš viď? Já to vim. Copak proti mě máš? Hmm?" Ukázala jsem na něj prstem. "Pila jsi?" "Pssst. Kvůli tomu jsem nepřišla." A pak jsem ho políbila. Nespolupracoval. Takže jsem radši přestala. Blbej nápad. Jo definitivně. Pak jako by se probudil z šoku.

Vzduch zhoustl během lusknutí prstu. Jeho oči ztmavly. Nebyl to Tayler, byl to Sam. "Serem na to. Dylan mě zabije až ráno." Hlas měl mnohem hrubší a nižší než před chvílí. Švihem odhodil ručník. Přitáhl si mě zpátky. Přitlačil mě ke dveřím, tak že by se mezi nás nevešel ani list papíru. Propletl si moje prsty s jeho. Ruce mi zvedl do výšky hlavy. Malými polibky putoval k mému uchu a pak na můj krk. Mezitím jsem mu nehty zarývala do hřbetu ruky.

---
Znovu připomínám:
Fight Me už je online.