33

927 55 4
                                    

"Leonie ty mě slyšíš." Jeho hlas se znovu naplnil životem a nadějí. Zase jsem ji stiskla ale tentokrát dvakrát. Temnota.

Otevřela jsem jedno a pak druhé oko. Všechno bylo tak... bílé. Připomělo mi to ten den kdy jsem se tu vzbudila poprvé. Tentokrát mi ale tento pokoj byl perfektně známý. Černá polička a na ní už nestáli 2 obrázky ale 3. Dylan a Tayler. Dylan s Ely, Loganem a Adél. A nakonec Dylan a Já.

Raní lesní vzduch proudil do pokoje otevřeným oknem. Sice byl podzim ale zima mi nebyla. Dylan spal. Objímal mě jako bych byla velký plyšák. Obličej měl úplně uvolněný. Hrudník se mu pravidelně zvedal a zase klesal. Raní vánek si pohrával s jeho vlasy. Mohla bych ho takhle sledovat celou věčnost. Bylo na tom něco hrozně uklidňujícího. Vypadal jako ztělesnění boha na zemi. Zavrtěl sebou. Zhluboka se nadechl a pak zakňoural jako kočka. Bylo to až komické.

Pomalu začal otevírat oči a já je místo toho rychle zavřela. Nevím, jestli to byl reflex nebo chtíč. "Musim Dylana označit." "Cože?" "Jsem poloviční Alfa musim ho kousnout." Byla jsem zmatená. "Otevři ty oči!" "Ne." "Ale jo." "Ne." "Nebo to řeknu Blackovi a nebudeš mít žádnej moment překvapení." "No tak fajn." Dal mi pusu na pěšinku. Pořádně mě přikryl.

"Ani si nedokážeš představit jak moc mi chybíš. Až bude po tomhle všem tak pojedem někam jenom my 2." "To bude krása." Můj hlas zněl trochu chraplavě. No jako po dlouhé dobe co nemluvíte. Šokovaně se na mě podíval jako by tomu nemohl uveřit. "Leo." objal mě pevněji.  "Nevíš jak dlouho jsem na tenhle okamžik čekal." "Vím slyšela jsem tě."

Hladil mě po vlasech a díval se mi do očí. "Strašně jsi mi chyběla. Omlouvám za to co jsem udělal." "Dylane vždyť ty za to nemůžeš." "Můžu. Kdybych" Usekla jsem ho. "Ne nemůžeš za to. Vyprovokovala jsem tě, protože jsem to chtěla. Nezvládla jsem se na to dívat jak s Blackem bojuješ. Navíc by se to stejně někdy stalo a lepší teď než později." "Leonie." Přitiskl si mě blíž.

Vzala jsem jeho obličej do dlaní. "Dylane." Dívala jsem se mu zpříma do očí. Chtěla jsem ho na to připravit. Ikdyž nevim jak. Neměl strach a já to věděla. Hluboký nádech a výdech. "Potřebuju tě kousnout." Neptal se. Přitáhl si mojí hlavu blíž. Začal mě líbat a mně vyjely špičáky.

---
Takže, takže je tu nová kapitola. Děkuji za podporu ohledně školy🤣.

We are Us // DOKONČENO //Kde žijí příběhy. Začni objevovat