12

1.1K 56 3
                                    

V rekordní rychlosti jsme se ocitli před jejich domem. A to co jsem tam viděl mě vyděsilo snad ještě víc.

Pov Ely

"Běž doprdele!" Au. Rozbrnělo mi to celou hlavu. Musela jsem se ostře nadechnout. Nemohl to v klidu říct jako každej normální člověk / vlkodlak? "Ne protože je můj bratr magor." Vždyť ví jak alfa hlas bolí. Přeměnila jsem se a běžela k Lee obhlídnout situaci.

Pov Lea

"Tak jo vypadá to, že máš pravdu Snow." "Jen bych chtěla podotknou, že já jí mám vždy." "Snow teď neni čas na srandičky. Musíme vymyslet plán." "Leo?" "Ano Ely?" "Co se u vás děje?" "Nic zajímavýho, jenom mě někdo sleduje." "Jenom?!? To nemůžeš myslet vážně! Za 7 minut jsem tam. Bohužel nejsem Dylan abych to zvládla za 5. Schovej Sophie. Kolik jich je?" "1" "Fajn toho zvládneme sami. Takže za 7 minut nenápadně dole."

Naštěstí nebyli Michal s matkou v domě. Musela jsem co nejrychleji sehnat Sophie. Zrovna prošla kolem mého pokoje. "Sophie?" Vrátila se.

"Ano?" "Pojď sem." Vešla a zavřela za sebou. "Copak se děje?" "Potřebuju aby ses zamkla na půdě a počkala tam, než pro tebe přijdu." "Proč? Co se děje Leo?" Probodávala mě pohledem. "Prostě to udělej. Věř mi."  V Sophiiných očích byl vidět vztek, že nevěděla co se děje. Ale pokud by věděla co se děje chtěla by jít taky.

Pořád jsem ten pohled cítila na zádech. Dohlídla jsem na Sophie aby vylezla na půdu a pak sama šla pomalu dolu. Před vchodem už čekala Viktorie.

Pov Snow

Přeměnily jsme se a běželi za dům. Byli tam 2 vlci a ne jen jeden jak se na začátku zdálo. Jakoby na nás čekali přesně na okraji šera a bez přemýšlení zaůtočily.

Viky se ujala toho menšího zatímco mě přenechala toho většího. "Jak šlechetné." "Víš moc dobře, že to tak je dobře. Máš větší šanci ho zabít než Viktorie." Měl za výhodu sílu zatímco já mrštnost. Byl dobrý to se muselo nechat. Kousl mě do ocasu a já jeho do nohy.

Neviděla jsem jí ani toho druhého vlka. Jen tu a tam se z pozadí ozvalo vrčení nebo kňučení. Když v tom z lesu rychlostí blesku 2 vlci, jeden černý a druhý hnědý, ani se nezastavili.

Hned mi bylo jasné, kdo to je. A také mi bylo jasné, jak velký mám průšvih. Saphírové oči plné vzteku byli hrozivější než temný vlk předemnou.

---
V pondělí vyjde moje nejoblíbenější kapitola, takže se těšte.

We are Us // DOKONČENO //Kde žijí příběhy. Začni objevovat