We are Us // DOKONČENO //

17

"Dobrou noc." zhasla jsem. "Dobrou noc Leo." a odešla.

Ve vedlejším pokoji už ležel Dylan v posteli. Měl na sobě "pyžamo", který se skládalo jen z šedivých kraťasů. Břicho měl pořád ještě opálené od sluníčka. "Machr od přírody. A taky ten se snaží nás zabít!" "Akční den že?" "Hm." Sedla jsem si mu obkročmo na břicho.

Žulil se. Sklonila jsem se k němu a začala ho líbat, do té doby než mu začali pomalu vyjíždět špičáky, to byl signál přestat. Sice mě bavilo ho dráždit, ale překročit hranici, ze které by už nebyla cesta zpět, byl velký risk, který jsem nechtěla brát. Přitulila jsem se k němu a usla. 

Uprostřed noci mě vzbudil křik a brek. Nejdřív jsem byla zmatená. "Ne Leo, Ne Leo." Význam těch slov mi proputoval konečně k mozku. A pak už bylo jasné kdo to byl.

Dylan. Potil se a házel sebou. Už dlouho jsem mu neležela na hrudi. Jeho tělo se vysloveně třáslo, rychle napínal a zase povoloval svaly. Zasekl se mezi přeměnami. Jedna z nejděsivějších věcí, které jsem kdy viděla.

"Leonie ne!" Z očí se mu linuly slzy. Tohle bylo poprvé co brečel. "A furt vypadá tak hezky." "Snow!" Zatřásla jsem jím. A ano, vím, že by se to nemělo dělat, ale momentálně nebyla jiná možnost. Musela jsem ho z toho dostat. "Dylane. Dylane vzbud se. Dylane." Po chvilce na mě koukali 2 rubínový oči těkající sem a tam. Rubínový, ne saphírový jako obvykle. "Black." Vysloveně zářili.

Strach, úleva, zmatek, šok. Všechno tohle v nich bylo. Zrychleně i povrchově dýchal, jako kdyby uběhl maraton. "Ššš jsem tady Dylane. Jsem tady. Byl to jen zlý sen. Nic z toho se nestalo." "Bože Leonie." Sedl si a položil hlavu do rukou. Nechtěl tomu uvěřit.

Hladila jsem ho po zádech. Sekundy, minuty možná desítky minut. Jediné co mě ujišťovalo, že je stále na živu, byl jeho zvětšující a zmenšující objem plic. Jinak se nepohnul. "Chceš si o tom promluvit?" "Ne, promiň." "V pořádku, za to se nemusíš omlouvat. Až budeš chtít, jsem tu pro tebe." "Já vím, že ano." Položil mi ruce kolem trupu a já zase upadla do bezesného spánku.

Slunce začalo svítit do pokoje a hladit mě po tváři. Ráno vedle mě neležel jen Dylan, ale po levici i Sophie.

---
Vydávám hodně pozdě/brzo.