never stop running | tmr ✔

Kapitola 2. | Vítej na Place

Alby viděl jak se okolo rozhlížím a hodil na to jen pobavený úšklebek.

Chtěla jsem otevřít pusu že se na něco zeptám ale Alby mě pro jistotu přerušil protože určitě věděl že budu mít tisíc dotazů.

„Otázky až potom teď tě tady provedu" řekne a pokyne mi ať jdu za ním, já se stále musím rozhlížet okolo sebe a civět na ty kamenné zdi.

****

Alby mě provázel po celém Place, vím že bylo krátce po obědě když jsem přijela takže jsem s ním strávila čas až do večeře.

Ukázal mi kde je jídelna, krchálek, dvůr, zahrady a nakonec jsme vylezli na podivně stavěnou rozhlednu která se divím že stála.

Říkal mi o to že každý měsíc přiveze klec jednoho nováčka a každý týden nám sem tvůrci přináší zásoby. Tvůrci - tak je nazývají, jsou to ti co nás sem za nějakým účelem poslali. Nechali nám jenom jméno na které si každý vzpomněl za pár dní.

Taky mi vyprávěl o Labyrintu, to je za těmi zdmi. Jediná cesta ven je přes něj a tu cestu hledají už tři roky, z čehož mě mrazilo když si představím jak dlouho tu možná ještě budu. Labyrint je nebezpečný a proto tam běhají jenom ti nejrychlejší odsud - běžci. Každý den běhají do Labyrintu, mapují ho a hledají cestu ven. Není to tak jednoduché protože se Labyrint pokaždé mění a taky se uvnitř nacházejí příšery kterým říkají rmutové.

Je tady několik práci které si zřejmě mám vyzkoušet zítra. Jsou tu běžci, které teda zkoušet nebudu protože mě musí vybrat kápo běžců který se prý jmenuje Minho a taky tu není protože je právě v Labyrintu. Pak je tu porcovač, což je zabíjení zvířat a jejich kápo je Winston. Myslím že tahle práce pro mě nebude. Pak jsou tu stavitelé jejiž kápo je Gally to by měl být ten s tím divným obočím jak byl u mě v kleci. Pak je tu jeden kuchař - Pánvička. Pak jsou tu meďoši což by měli být asi něco jako doktoři a jejich kápové jsou Jeff a Clint, to si myslím že taky nebude práce pro mě. A poslední tu jsou zahradníci jejiž kápo je Zart. No nevím jestli budu užitečná když budu zalévat kytky ale dobrý.

Dnes večer je prý nějaká Vatra což je něco jako oslava pro nového bažanta neboli nováčka - mě.

„Tak mi zopakuj tři hlavní pravidla" řekne když už asi dvě hodiny stojíme na té rozviklané rozhledně a vypráví mi o Placu a jak to tu chodí.

„Zapoj se, nemáme čas ani náladu na lenochi. Neublížuj jinému Placerovi a nikdy nechoď za ty zdi když nejsi běžec" řeknu a Alby kývne.

„Co se stane když porušíš pravidla?" zeptám se, docela by mě zajímalo jak se tady něco trestá.

„Trest, budeš zavřena do díry což je něco jako vězení v podstatě a bez večeře, na jak dlouho se rozhoduje podle toho jak vážný je to přestupek. A když to bude hodně vážný tak vyhnání" řekne a zadívá se na zdi Labyrintu. Je mi úplně jasné jak to vyhnání myslí, noc v Labyrintu prej ještě nikdo nepřezil.

„Tak vítej na Place" řekne konečně něco jiného než vyprávění o Place, nevím jestli mám tohle brát pozitivně ale nezmůžu se na nic jiného než úsměv.

„Tak a teď pojď představím tě někomu" řekne a sleze z rozhledny. Mě nezbyde nic jiného než ho následovat.

Dojdeme k zahradám kde pracuje ten kluk co byl u mě v té kleci a pomohl mi nahoru. Hned jak nás viděl se na mě usmál.

„Tak bažo tohle je Newt" řekne a ukáže na něj. Newt hm zvláštní jméno ale i tak se mi dost líbí. Myslím to jméno!

Podá mi ruku a potřese si se mnou, má dost první stisk a všimnu si i trochu svalnatých paží. Před tím jsem si nevšimla že je skoro o hlavu vyšší než já. Teď nevím jestli jsem tak malá nebo on tak vysokej, možná oboje.

„Taky bych se představila ale nevím jak se jmenuju" řeknu a on se nepřestává usmívat.

„To nevadí za pár dní si vzpomeneš" řekne stále s úsměvem, má tak krásný a zářivý úsměv že mě to donutí se usmát taky.

„Tak jo Newte máš tady naši bažantku na starosti než se tady bude orientovat, a já vás tu nechám" řekne Alby a jak rychle přišel tak taky odejde. Teď tam stojím jenom já a Newt, přijde mi to prostě jako extrémně trapná situace.

„Ehm no takže asi bych ti měl představit Pánvičku, pojď" pokyne Newt a já se vydám hned za ním.

Všimnu si jeho kulhavé chůze, zajímalo by mě od čeho to asi tak má. Jedna moje zvědavá část se ho chce zeptat ale ta druhá té druhé fackuje kvůli tomu že je to neslušné, už z toho důvodu že ho znám jenom pár hodin.

Dojdeme k nějaké chatrči kde si všimnu výdejního okénka a vzadu něco co by mělo připomínat kuchyň.

Newt vejde dovnitř a já jako jeho ocásek jdu samozřejmě za ním.

„Pánvičko, mám tu naší bažantku" vyjekne na něj a zpoza pultu se vynoří taky černoch a jakmile mě uvidí tak se mu vykouzlí úsměv na tváři.

„Tak to je ten bažant co působí rozruch na celém place" řekne a stále se na mě usmívá, já mu úsměv oplatím a založím si ruce na prsou.

„Už to tak bude" řeknu a porozhlédnu se po té chatrči co by měla připomínat jídelnu, nevypadá to špatně ani dobře.

„Dneska je Vatra na tvoji počest tak nechceš mi pomoct s jídlem" zeptá se a v jeho očích jsou jiskřičky naděje.

„No jasně" řeknu a zapluju za ním do kuchyně.

„Tak se asi uvidíme večer" řekne Newt, naposledy se na mě usměje a zmizí někam do Placu.

Asi půl hodiny jsem s Pánvičkou chystala jídlo na večer. Zjistila jsem že je vážně super a je s ním opravdu sranda. Vyprávěl mi všechny možné příhody co se tu staly - samozřejmě jen ty vtipné, a nemohli jsme se přestat smát.

„No a pak prostě zakopl o rýč a málem si rozbil lebku" vyhrkne mezi smíchem Pánvička a já se nemůžu přestat smát.

Vyprávěl mi o Minhovi který si zkoušel všechny práce než se stal běžcem. Muselo to být pěkný kopyto ale i tak jsem ho chtěla poznat.

„Tyjo tak dlouho jsme se tu bavili že jsme zapomněli na čas, za chvíli už je Vatra!" vyhrkne Pánvička.

Poté už jdeme všechno jídlo a pití připravit ven. Já sice nevím co je ta Vatra ale podle toho jak o tom všichni nadšeně mluví to musí být něco fakt super.