never stop running | tmr ✔

Kapitola 43. | Lov na Teresu

Připravily jsme se uskutečnit náš plán s Teresou.

Thomas vyšel s kapucí na ulici, hned jak ho Teresa viděla se za ním vydala. Thomas zašel za roh a sundal si kapuci.

„Thomasi co tady děláš?” zeptá se ho. „Neměl bys tu být” dodá, to ty taky ne.

„Nezdržím se dlouho, jen jsem tě chtěl vidět” podotkne, achjo Thomasi přestaň si hrát na Romea a pohni.

„A chtěl jsem se tě na něco zeptat” Teresa vypadá že hltá každé jeho slovo. „Lituješ toho co si nám udělala?”

„Někdy” povzdechne si „Přišlo mi to správné” já nad ní prokroutím očima, fakt to byla moje kamarádka?

Thonas jen kývne hlavou , já s Gallym tam dojdeme a dáme Terese pytel přes hlavu a následně odneseme pryč.

Odkryjeme jí pytel z hlavy , ona zalape po dechu a po všech se překvapivě podívá.

„Gally?” je první co vysloví hned jak ho uvidí.

„Nebudu s tebou ztrácet čas, takže se tě zeptám jen jednou a ty mi odpovíš po pravdě” přikáže jí.

„J-já” zakoktá a furt se dívá jenom na Thomase, jakoby jí snad mohl pomoct.

„Proč se koukáš na něj?” otáže se rázně Gally a dá si židli před ní. „On ti nepomůže  koukej se na mě”.

„Víš Gally ono se to dělá docela těžko” řeknu zase já a všichni v místnosti krom Teresy a Gallyho se zasmějí.

„Tess , nepomáháš mi”

„Fajn už jsem zticha”.

Chvíli se tam ty dva hádají, já jim nevěnuju moc velkou pozornost protože na ty jejich hádky opravdu nejsem zvědavá.

Slyším jenom matně nějaká slova a moc je nevnímám, až do teď.

„Udělejte mi co chcete, senzory vás zachytí” řekne nakonec.

„S tím nám taky pomůžeš” dodá Thomas, nevěděla jsem co má na mysli dokud jsem to neviděla.

Jakmile Teresa vytáhla jehlu s začínala Gallymu vytahovat tu štěnici , tak jsem si myslela ,že za chvíli omdlím.

Pak přišla řada na mě, bohužel.

„Hele Tess vím ,že se na mě zlobíš, ale věř mi ,že by jsi se mnou souhlasila kdyby ti nevymazali paměť, je to pro dobrou věc a-” začne mluvit ale já jí přeruším.

„Ne Tereso, já už se rozhodla pokud nevidíš tak s těma tvýma kecama o ZLOSINu prosimtě přestaň” řeknu jí dost jasně, ona mi mezitím vyndá štěnici.

„My dvě jsme skončili” řeknu jí na plnou míru a odejdu.

Další je na řadě Thomas, já uslyším kus jejich rozhovoru.

„Kdy měla Brenda poslední sérum?” zeptá se, se zrakem upřeným na Brendu.

„U Pravé ruky naposledy” odpoví ji a ona se zatváří přímo zaskočeně.

„Thomasi to není možné už by se měla proměnit” řekne, mezitím mu vytáhne štěnici.

„Ty mi nevěříš?” zeptá se ho, oh jak ironické.

„Čekáš, že po tom všem jo?” tohle je poslední co jí řekne a pak se vydá za mnou.

„Tak dohodnuto, za chvíli jdeme na to” řekne Thomas jako ukončení diskuse o plánu a všichni se jdou připravit.

„Tess, kdyby se cokoliv stalo tak. Miluju tě, vždycky budu” chytne mě za ruce a zadívá se mi do očí.

„Taky tě miluju Newte, neboj všechno bude v pořádku a pak budeme volní” usměju se, on na mě a pak mě ještě prudce políbí.

„Vy dva, jdeme” vyruší nás Brenda co má na tváři lišácký úsměv.

„Miluju tě!” zařve na mě ještě naposledy s úsměvem Newt, já mu pošlu vzdušnou pusu a připravím se.

Plán probíhá tak že, já, Newt, Thomas a Gally jsme převlečení za vojáky ze ZLOSINu a s Teresou v patách jdeme zachránit Minha.

Brenda a Pánvička mezitím mají šlohnout autobus, Jorge už předtím zmizel, nechtěl mít problémy.

Dostali jsme se úspěšně do ZLOSINu, Teresa nás dostala do nějaké laboratoře kde by měl být Minho.

Kluci mezitím propuštějí ty děti co zde byli uvěznění a hledají mezi nimi Minha.

„Tess, poslouchej to sérum nezachrání Newta” promluví na mě Teresa.

„Už na mě nemluv, jako bychom se vůbec neznali” prokroutím nad ní očima.

„Víš jako malé jsme si byli blízké, hráli jsme si spolu, smáli se a byli jsme jako sestry. Vím, že si to už nepamatuješ, ale
já ano a nemůžu dělat ,že tě neznám”.

„Staré dobré časy, ano staré. Možná příště trochu přemýšlej než zradíš kamarády” propálím jí pohledem a nestihne už nic namítnout, protože jí přeruší hlas Newta.

„Minho tu nikde není”

„Kde je?” zeptá se Thomas Teresy, ona si stoupne k počítači.

„V lékařském křídle, Thomasi to je na druhé straně budovy”

Thomas vypadá ,že se tam chystá jít, ale to by nebyl Newt kdyby se nechystal jít s ním.

„Jdu s tebou” promluví Newt.

„Ne Newte musíš tady zůstat a počkat s Gallym na sérum” protestuje Thomas „Ty tam nemůžeš jít sám” Thomasovi nezbyde nic jiného než souhlasit.

„Jdu taky” vložím se do toho, oba mě spraží pohledem.

„Ne, ty tady zůstaneš s Gallym. Vím, že chceš jít s náma, ale může se nám tam cokoliv stát. Nemůžeme tak riskovat,sejdeme se dole” promluví Thomas, já jen kývnu.

„Tak hodně štěstí” usměju se, Newt ke mě dojde a obejme mě.

„Miluju tě” zašeptá mi do ucha.
„Já tebe” oplatím mu to a pak už se vydají pryč.

„Snad to zvládnou” zamumlám si pod nos, ale Gally to uslyší.

„Neboj oni si poradí, na” podá mi sérum , s děckama v patách vyrazíme do podzemí kde by pak měl být Thomas s spol.

kratší kapitola snad to tak nevadí ;)

btw jsem víc než spokojená s názvem kapitoly, prostě tajná misse na teresu xd

každopádně už tu máme 3K přečtení! 🥳 děkuju vám strašně moc, rychle to přibývá s mám pocit, že tahle knížka bude mít ještě velký úspěch ✨

mějte hezký den 💗