never stop running | tmr ✔

Kapitola 44. | Šílená jízda

Běželi jsme do podzemí kde už byla Brenda s autobusem, dětem jsme nakázali ať se tam ihned dostanou.

Po Thomasovi a ostatních však nebylo ani stopy.

„Kde je Thomas?” zeptá se Brenda, tak to bych taky ráda věděla.

„Já myslela, že bude tady” řeknu a my se s Gallym na sebe ustrašeně podíváme.

„Jdu ho najít, ty tady zůstaň s Brendou” přikáže mi Gally, já nemám na výběr a zalezu do autobusu za Brendou.

„Ničeho se nebojte, dostaneme vás odsud” usměju se na děti, které sedí v sedačkách a klepou se strachy.

„Co když se jim něco stane, co když se něco posere a co když je najde krysák, achjo Bren mě asi vybuchne hlava” zanadávám.

„Hele poporadě holka, nic se jim nestane, zvládnou to a kdo je ksakru krysák?” ušklíbne se a já se usměju.

„To je Janson, neřeš prostě je to hajzl” usměje se a pak celou dobu mlčíme.

Chvíli jen tak sedíme na měkkých sedačkách autobusu, když najednou uvidíme vojáky ze ZLOSINu.

„Skrčte se” pošeptám dětem šeptem aby to slyšeli jen oni, udělají tak a my s Brendou též.

Chvíli čekáme jestli odejdou ale oni to prostě neudělají, Brenda sáhne na klíčky, je mi jasné co chce udělat. Kývnu jakože s tím souhlasím.

„Promiň Thomasi” zašeptá si pro sebe a pak už nastartuje a jedeme pryč.

Řítíme se ulicemi města jako namydlený blesk, sotva se v tom autobuse držíme protože Brenda jede rychlostí blesku.

Najednou se před námi objeví auta a muži kteří patří ke ZLOSINu, Brenda prudce zabrzdí.

„Počkejte tady” zašeptá, všichni se skrčíme a počkáme co Brenda udělá.

Vyjde ven, muži jí opakují ať odstoupí od vozidla a odhodí zbraň, což vlastně ani není zbraň - je to světlice.

Brenda jí vystřelí do vzduchu a to je znamení pro Pánvičku, který nám pošle hák od jeřábu.

Brenda ho co nejrychleji zahákne k autobusu a následně se vydá k nám dovnitř, Pánvička nás začne zvedat.

„Něčeho se pořádně chyťte” přikáže Brenda, všichni se něčeho pevně chytíme a pak se už autobus rozhoupe.

Je to v podstatě jako na pouti, ten autobus se točí, kýva a všechno možné dohromady. Mám pocit ,že se z toho pozvracím.

Když dorazíme za brány města tak se stane věc kterou jsme určitě nečekali, autobus byl zřejmě na jeřáb moc těžký a tak se hák odchytil a autobus i s námi padal na zem.

Dopadli jsme zadní části autobusu, museli jsme se převážit do předu protože kdyby jsme dopadli do zadu tak jsme adi všichni mrtvý.

Tak jsme tak taky udělali, s Brendou jsme se pokusili autobus převážit do předu a tak se naštěstí taky stalo.

****

Hned jak jsme narazili na Pánvičku tak se nás samozřejmě ptal kde je Thomas, to jsme ale nikdo nevěděli.

Vydali jsme se za Lawrencem, možná on nám dokáže pomoc a navíc jsme alespoň měli kde případně počkat.

„Lawrenci!” zařvali jsme s Brendou a šly přímo tam kde jsme ho předtím potkali.

„Thomasi!” zkusil Pánvička, ale žádná odezva se ani od jednoho neozvala.

Nikdo tu nebyl.

S Brendou, Pánvičkou a dětmi jsme se posadili a nezbylo nám nic jiného než čekat.

Já jsem si založila tvář do dlaní a začla brečet, bála jsem se o ně a hlavně jsem se bála že o ně přijdu.

„Hele” uslyšela jsem nějaký klučičí hlas nade mnou, podívala jsem se na něj. Byl to jeden z těch dětí co jsme zachránili ze ZLOSINu.

„Seš v pořádku?” zeptal se mě, já se na něj jenom usmála a taky jsem si všimla toho co má v ruce.

„Co to máš v ruce?” zeptala jsem se ho „Dal mi to ten kluk co tam byl s váma, řekl ,že to nemám ztratit” úplně mi z to vypadlo z hlavy.

Podal mi to a vevnitř bylo sérum pro Newta, byla jsem vděčná za to, že to střežil jako oko v hlavě a neztratil to.

Obejmula jsem ho, on se na mě usmál a pak odešel za ostatními dětmi.

Přidala jsem se k Brendě která s Pánvičkou hrála karty, bylo docela stupidní hrát teďka karty, ale co jiného jsme mohli dělat.

Najednou se z vysílačky ozval hlas a né ledajaký hlas.

Byl to Thomasův hlas.

„Brendo? Tess?”

blížíme se ke konci :(( upřímně? ten příběh jsem si zamilovala a i vás 🥺 ale tyhle kecičky si nechám až budu psát děkovačku

teďka budou tuším takové kratší kapitoly , protože jsem to chtěla vytáhnout na co největší počet kapitol a to se mi povedlo 😂💪🏻

hezký den 💋