never stop running | tmr ✔

Kapitola 6. | Rada

Po večeři jsme šly do krchálku kde se nacházela budova kde se konájí rady. Dneska se budu řešit já.

Když jsem tam vešla všichni na mě začali čumět, nervózní z toho už nejsem ale už mě to začíná štvát jak na mě všichni čumí.

„Rada může začít” řekne díky bohu Alby a všichni si už všímají sebe, já s Newtem si se postavíme ke zdi.

„Takže jak jste si už všimli náš nový bažant je holka takže je nutnost zavést pár nových pravidel. Za prvé nikdo se jí nedotkne bez jejího svolení, kdo to poruší stráví měsíc v lochu. Za druhé žádné olizovaní bez jejího svolení, když už tak někde ať nejste vidět” řekne Alby a při posledních slovech mu trochu cukají koutky.

„Tak a teď už k tomu kde bude Tess pracovat , tak Clinte jak si vedla u vás?” zeptá se ho Alby.

„Vedla si u nás skvěle, umí dobře ošetřit rány a taky nám tam udělala pořádek. Za mě by to byla skvělá meďoška” dořekne Clint a já se na něj usměju.

„Co u vás Gally?”

„U nás si taky vedla skvěle, za mě toho zvládne víc než my všichni dohromady” řekne Gally se zrakem zaměřeným na mě.

„A co u tebe Winstone? Tam se asi málem zhroutila co?” řekne kapku pobaveně Alby.

„Právě naopak šlo jí to překvapivě dobře, sice zabíjení zvířat nebude její koníček ale šlo jí to dobře” odpoví mu Winston.

Všichni vypadají docela udiveně, to je tak divný že dokážu zabít zvíře?

„A u tebe Pánvičko?”

„Je skvělá samy jste viděli, umí skvěle vařit a ženská ruka by se v kuchyni hodila” odpoví vesele Pánvička.

„Dobře a u vás Zrte?”

„Jde jí to dobře akorát by se neměla tak utápět v myšlenkách ale jinak jí to jde dobře” odpoví s úsměvem Zrt.

„Dobře tak to vypadá že naše bažantka zvládne všechny práce a taky umí víc než dvavet Placerů, takže Tess můžeš si vybrat” řekne Alby a všechny pohledy směřují na mě.

„No a co kdybych pomohla s tím co je zrovna třeba?”

„Ty chceš být šlichťák?” zeptá se zděšeně Newt.

„Ne to neříkám jen bych dělala to co je zrovna třeba”.

„Dobrý nápad takže naše Tess bude dělat co bude zrovna třeba takže v podstatě šlichťák ale ne tak úplně” řekne nakonec Alby.

****

Po radě už jsem chtěla jít spát ale Newt mě táhl někam do lesa, upřímně jsem se bála co mi chce udělat. Sice mu věřím ale i tak se ho furt trochu bojím nehledě na to že jsem tu jediná holka.

„Em Newte já nechci být otravná ale kam to jdeme? Víš trochu se bojím” řeknu trochu rozklepaným hlasem a Newt se zastaví.

„Už tam budeme a neboj nic ti neudělám” řekne s úsměvem a mě tím uklidní.

Dojdeme ke zdi Labyrintu, jsou tam napsána jména zaznamenám Newtovo, Albyho, Minhovo.... no vlastně všech co tu jsou.

„Víš co máš dělat” řekne a podá mi kladívko s nějakým hřebíkem.

Svoje jméno vyriju hned vedle toho Newtova.

Tessa

„Hotovo” řeknu a odstoupím od zdi vedle Newta.