never stop running | tmr ✔

kapitola 14. | Labyrint 2/2

Pohled Newta

Hned jak jsem se dozvěděl že Tess vběhla do Labyrintu jsem propadl panice a strachu o ní.

Její slova jsem si uvědomil když jsem seděl v krchálku úplně sám potom co odešla.

Vlastně se mi omluvila a vysvětlila to, tak proč jsem byl tak hnusný?

Nechtěl jsem jí ztratit a teď vběhla do Labyrintu kvůli mě protože si myslela že mě ztratila už po druhé za to můžu jen a jen já.

Trval jsem na tom že se po ní půjdu druhý den podívat do Labyrintu i přestože jsem tam od mé "sebevraždy" nebyl.

Ostatní včetně Albyho s tím sice moc nesouhlasili ale nakonec jsem se s nimi hádal tak dlouho dokud jsem je nepřemluvil abych tam mohl.

Spacák jsem si společně s pár ostatními Placery donesl k branám. Mezi nimi byli Chuck, Alby, Winston, Minho, Ben , Pánvička, Jeff, Clint , Zrt a mému překvapení i Gally.

Měli jí všichni rádi stejně jako já i když jsem si víc než jistý že jí mám víc než jen rád, stejně jak jsem jí to řekl.

„Neboj kámo ona se vrátí, všichni v to doufáme" poplácá mě po zádech nově příchozí Minho a hodí si spacák vedle toho mého.

Než stihnu cokoliv říct tak se ozve rmutí řev. Teď se o ní bojím ještě víc než před tím.

„Vážně?" vydám ze sebe a pak si lehnu do spacáku. Vůbec se mi nedaří usnout a tak se spíš převaluju ze strany na stranu.

Za malou chvíli se ozve z Labyrintu dívčí křik a všichni rychlostí světla se vyhoupneme do sedu.

Byl to její řev a něco zlého se jí děje nebo se prostě jenom bojí, tohle je znamení že do teď byla naživu ale jak dlouho ještě bude?

Cítím jak mi po tváří stékají hořké slzy , nechci aby se jí něco stalo. Vím že za to můžu já a jestli se jí něco stane, tak si to do smrti neodpustím.

Slyším tiché vzlyky, odhaduju že patří malému Chuckovi který má Tess rád a vím to, to ona si získala jako první jeho důvěru.

„Chucku co se děje?" nevím proč se na to vůbec ptám když je mi to jasné.

„Bojím se že se Tess něco stane, je něco jako moje máma" řekne mezi vzlyky, obejmu ho protože vím že přesně tohle by ona udělala.

„Bude v pohodě" řeknu i když vím že je tam malá šance na přežití ale kapka ve mě furt věří že šanci na přežití má.

„Jste pro mě jako rodiče. Ona je máma a ty táta" stisknu ho ještě víc a musím se při tom trochu usmát.

„Spi, ráno ti bude líp. Slibuju že jí najdu a přivedu jí sem" odtáhnu se od něj.

„Proč jste se spolu teďka ten týden nebavili? Bylo to kvůli tomu co se stalo na Vatře?" ve mě hrkne a dojde mi jak jsem to celý posral, kdyby ve mě nebyla ta posraná žárlivost tak by se nic z toho nestalo.

„To teď neřeš, jednou to pochopíš" pak už si lehnu do spacáku a pokusím se o spánek.

****

Celou noc se mi zdáli jen sny kde byla ona, všechno možné z Labyrintu co se jí tam mohlo stát se mi zdálo a já jen doufal že to všechno byl jen pouhý sen.

„Vstávej čóne, jdeme zachránit tvojí princeznu!" zařve mi u ucha Minho.

„Už vstávám prosimtě" mírně se u toho zasměju ale ten úsměv mě hned přejde potom co si uvědomím co jdeme dělat.

Pánvička nám dá rychlou snídani, já jí do sebe co nejrychleji nacházím abysme se tam vydali co nejrychleji.

S Minhem a Benem se sejdeme u brány která se zanedlouho otevřela. Na nic nečekáme a vběhneme tam.

„Tak jo čóni , rozdělíme se" pronese během běhu a začne nám říkat kam máme jít.

Hned jak pokyne tak se vydám směrem kam mi řekl, procházím několika zatáčkami ale nikde žádná známka života.

Po několika minutách běhu si všimnu několik metrů ode mě těla které nevypadá že by se vůbec hýbalo a v tu dobu mi to dojde. Tess!

Okamžitě se za ní rozběhnu co nejrychleji mi nohy stačí, musím vědět jestli je na živu. Jakmile k ní doběhnu tak si kleknu a začnu nahmatávat puls, má ho sice slabý ale má! Žije!

Vezmu si jí do klína , pohladím jí po tváří a vyhrnu vlasy abych jí viděl do obličeje. Je celá vybledlá ale pořád stejně krásná jako vždycky.

Po chvíli si všimnu její nohy kde má bodnou ránu od rmuta, uštknul jí! Musím s ní ihned na Plac.

Vezmu jí do náruče a běžím s ní Labyrintem přímo k Placu, je mi jedno že někde tady je Ben a Minho kteří mě pak budou hledat. Jde jí o život.

Když se ocitnu na místě kde jsme se rozdělili tak tam oba jsou, zastavím se a oba na ní zděšeně pohlédnou.

„Ž-žije?" vykoktá ze sebe Ben.

„Ano ale pokus jí ihned nedovedeme do Placu tak už dlouho ne" ukážu na její nohu kde se nachází rána od rmuta.

„Alby jí bude chtít vyhnat, to nemůžeme dopustit" řekne Minho a po jeho slovech se vydáme zpět do Placu.

Doběhnu s ní ihned na marodku kde se o ní už postarají Jeff a Clint, přijde tam Alby jelikož mu to už asi běžci oznámili.

Položí mi ruku na rameno a povzdechne si.

„Je rada, hned teď" řekne, ačkoli se mi nechce od ní odejít tak musím. Na radě se o ní bude rozhodovat.

Cestou narazím na Chucka který vypadá víc než nervózně, nic neříkám jen ukážu na marodku a on tam s radostí vběhne.

Když jsme tu všichni tak rada začne, Alby si povzdechne a nevypadá dvakrát šťastně.

„Tess je uštknutá" přes celou místnost se ozve šum Placerů, myslím že polovině z nich se to určitě nelíbí.

„Návrhy?" zeptá se a já jen čekám co z těch čónů vypadne.

„Myslím že bychom jí měli vyhnat , jako ostatní co byli uštknutí" řekne Gally , od něj bych to vůbec nečekal i když vyhnání navrhoval vždycky.

„Myslel jsem že jí máš rád" řeknu zklesle a on do mě zaboří vážný pohled.

„Mám ale pak se z ní stane to co z ostatních kteří byli taky uštknutí" řekne, má pravdu ale já přece jenom doufám že Alby udělá něco jiného.

„Nechce se mi jí vyhánět ale jiná možnost asi není, takže kdo je pro-" nenechám to Albyho doříct.

„Počkat, za čtyři dny mají přijít zásoby co kdybychom počkali a třeba tam bude něco co jí pomůže. Mezitím jí zavřeme do díry aby nám neublížila" tohle byl návrh co jsem vymyslel za těch pár minut.

„Newte, čtyři dny to nemá šanci přežít a co by jí z těch zásob mohlo pomoct?" zeptá se Alby ale v jeho hlase je slyšet smutek, taky jí má rád.

„Nevím ale prosím dejme jí alespoň šanci na život, když tam nebude nic co jí pomůže tak jí vyženeme" sklopím pohled abych nemusel čelit jeho pohledu.

„Já souhlasím s Newtem, vždyť je ještě malá" řekne Pánvička, jsem rád že při ní ještě někdo stojí.

„Já taky" přidá se Minho a pak ještě několik dalších Placerů.

„Tak dobře, zavřeme jí do díry a počkáme na zásoby. Když tam nebude nic co jí pomůže tak jí vyženeme" řekne Alby a tím ukončí schůzi.

Když dojdu na marodku uvidím jí tam jak sedí a baví se s Chuckem, když mě uvidí tak jí úsměv stuhne na tváři.