never stop running | tmr ✔

Kapitola 35. | Takový vstupný

Rozkašlu se protože je tu všude prach, podle kašlaní z obouch stran zjistím, že Brenda s Thomasem tu naštěstí furt jsou.

Po chvíli Brenda rozsvítí baterku „Jste v pohodě?".

Jen kývneme a rozhlížíme se okolo, ona jde zatím k nějakému poklopu.

„Proč nám pomáháš?" je první otázka Thomase.

„Jorge říkal ,že jste naše jízdenka do Pravé ruky" odpoví jednoduše a snaží se otevřít poklop v zemi, na místo Thomase který má furt nějaké otázky.

„Holky si musí prostě poradit samy" zasměje se Brenda a otevře poklop, Thomas už se připojí k nám.

Ze zdola se z dálky ozve nelidský křik.

„To nezní moc přesvědčivě" pípnu.

„Tam dole prodělávají proměnu" dovysvětlí Brenda, teď mám ještě větší chuť tam jít.

Seskočili jsme do té věci co připomínala kanál, sice nevím co tam chtějí dělat ale asi nemám jinou možnost než tam jít.

Rozsvítily jsme baterky a vydali se cestou tmavým tunelem, Brenda a Thomas si o něčem povídali, ale já jim nevěnovala moc velkou pozornost.

„A ty mi máš ještě co vysvětlovat" řekne Brenda ke mě, já si povzdechnu a radši se pustím do vyprávění.

Řekla jsem jí to co Placerům, nebaví mě to furt někomu vysvětlovat a vím, že až potkáme Jorge tak to dopadne úplně stejně.

„A pravda je taková, že nevím kdo jsou moji rodiče, ani vlastně nevím jestli jsou naživu. Ale jestli jo tak já už si je stejně nepamatuju" dopovím.

„Páni, ale proč to falešné jméno?" zeptá se a já se divím, že jí to opravdu nedošlo.

„Protože kdybych řekla své pravé jméno , přišli by sem ostatní a řekli mi tak. Tak bych dopadla stejně jako oni a to tak ,že bych byla pověšená hlavou dolů".

„To máš asi pravdu" uchechtne se.

„Takže jmenuješ se Tessa a jsi Thomasova sestra?" ujistí se.

„Už to tak bude, vidíš tu podobu?" všichni se trochu zasmějeme, ale smích nás přejde hned jak se zastavíme v temné uličce tunelu.

Je tam taková černá hmota která nevypadá moc přátelsky, tohle místo se mi ani trochu nelíbí.

Chvíli se tam tak všichni tři rozhlížíme a zkoumáme terén, cože to Brenda říkala? Že tady dole prod-

Z té hnusné černé tekutiny se vynoří něco mezi člověkem a příšerou , to bude rapl, ale mnohem a mnohem horší.

Vypadá jako něco mezi člověkem a zombie, jeho oblečení je potrhané a pokryté tou černou nechutnou věcí. A na jeho obličej který je celý znetvořený, bych se nedokázala koukat ani minutu.

Než se stihneme rozkoukat tak se z toho stejného místa jich vynoří ještě asi pět a myslím že jich tu je víc ale doufám v cokoliv jiného jen ne tohle.

„Zdrhejte!" zařve Brenda a všichni utíkáme co nám síly stačí přes tmavou chodbu.

Běžíme co nám síly stačí než si stihneme uvědomit ,že doběhneme až nakonec kde je nejmíň dvacetimetrová propast. Sotva to stihneme ubrzdit.

„Tudy" ukáže Brenda na hromadu bordelu kde se nachází zřejmě i kusy domů které už zde, ale nejsou.

Snažíme se vylést co nejvýš, Brenda je první, já jsem za ní a za mnou je Thomas. Raplové nám jsou v patách.