Ten od vedle

1. KAPITOLA

Nesnáším pondělí. Vážně ho bytostně nenávidím. Vždycky se probudím s nějakým pupínkem na obličeji nebo na krku, což je pravděpodobně ze stresu, ale i když jsem se hodně snažila ho odbourat, vždycky se nějaký objevil. Následkem toho mám celý den špatnou náladu a do ničeho se mi nechce. A navíc je škola, kam se mi chce snad ještě míň než k zubaři.
„Avery!" zaječí na mě mamka z kuchyně. Ospale se zvednu z postele a sejdu dolů, kde už sedí i moje mladší sestra Annabeth.
„Dobré ráno," popřeje mi mamka v pouzdrové sukni, blůze a s hrnkem kávy v ruce. Už si ani nepamatuju, kdy jsem ji viděla bez kafe. „Dneska se v práci zdržím, takže dorazím až pozdě večer. Zvládnete to tu samy?"
„Už jsme skoro dospělí, mami," ušklíbne se Annabeth.
„Je ti 15, to má k dospělosti hodně daleko."
„U tebe obzvlášť," popíchnu ji a ona se zamračí. Tohle období puberty, kterým zrovna prochází, je k nevydržení.
„Máš po škole nějaký plány, Avery? Ocenila bych, kdybys Annabeth vyzvedla ze školy."
„Jsem Annie!" opraví ji. Jestli sestru dokáže něco naštvat, je to to, když jí někdo říká Annabeth.
„Vyzvednu ji," slíbím mamce a naliju si z konvice čaj.
„Tak výborně, děkuju," usměje se a políbí mě do vlasů. „Tak se tu mějte holky a kdyby něco, jsem na telefonu."
„Jasně," přikývnu a když odejde, v klidu si dopiju čaj.
„Nemusíš mě vyzvedávat, můžu jet s Emily."
„Myslíš s Emily, kterou veze její starší brácha?" uculím se.
„Ne!" namítne, ale v očích se jí zračí jiná odpověď. Zamračím se a ona podlehne mému nátlaku. „Tak fajn, ježíš!" vyjekne a rozeběhne se nahoru k sobě do pokoje.
Protočím nad tím očima a pak už se sama vrátím nahoru. Převléknu se z pyžama do černých džínů a trička, přehodím přes sebe džínovou bundu a ze stolu si vezmu kabelku. Instinktivně mrknu z okna, odkud mám výhled přímo do okna v protějším domě. Do okna Zacka Browna.
Asi každý z nás má nějakého kamaráda, se kterým vyrůstal, stavěl hrady z písku a hrál na honěnou po ulicích. Ten můj bydlí celý můj život přímo naproti mně. Jako děti jsme si hrávali pořád, byli jsme nerozlučná dvojka, ale od patnácti jsme nějak ztratili kontakt. Začala jsem se stýkat s jinými lidmi a ze Zacka se stal vlk samotář v kožené bundě, co jezdí na motorce nebo na skatu.
„Pokud máš v plánu zazdit školu, jsem pro!" zaječí na mě Annabeth. Odtrhnu pohled od jeho okna a seběhnu dolů za sestrou. Odemknu svůj milovaný džíp a posadím se za volant.
„Vyzvednu tě ve tři, platí? Ne že tam na mě nebudeš čekat, Annabeth."
„Jestli mi ještě jednou řekneš Annabeth, asi tam fakt čekat nebudu!" vyjede na mě a radši si nasadí sluchátka, z nichž jí hudba zní tak nahlas, že přehluší i rádio, co hraje v autě. Další její příšerná vlastnost.
„Měj se pěkně!" popřeju jí, když zaparkuju před její školou.
„Jasně, mami!" zavtipkuje a já nad tím protočím očima.
„Role rodiče by ti šla," ozve se najednou naproti mému autu. Pohlédnu tím směrem a spatřím odvoz nejlepší kamarádky mojí sestry. Kluka, od kterého by se Annie moc ráda nechávala vozit domů.
„S tím bych radši ještě počkala," zasměju se a vystoupím z auta.
„Rád tě vidím, Avery. Poslední dobou jsme na sebe neměli moc štěstí," podotkne.
„Já tebe taky, Wade. Musela jsem sem Annie vozit dřív, abych stíhala školu. Většinou totiž pak do té svojí přijedu pozdě."
„Na vysoký je to mnohem lepší," pronese zasněně. „Přednášky mi začínají až v devět, takže v klidu stíhám vozit Emily do školy. Mohl bych klidně vozit i Annie, jestli chceš. Stejně bydlíme jen pár bloků od sebe."
„Nepochybuju, že by se to Annie líbilo, ale ne, děkuju. Nevadí mi ji sem vozit."
„Tak kdyby sis to rozmyslela, nabídka platí," mrkne na mě a vrátí se ke svému autu. „Nechtěla bys někdy někam zajít? Mohli bychom pokecat, jako za starých časů," usměje se.
Před rokem jsme se s Wadem dost přátelili. Je o rok starší, takže když přestoupil na vysokou, vídáme se už jen takhle. Mě čeká vysoká za rok.
„No jasně," přikývnu. „Chybí mi naše přátelství."
„To mně taky, Avery."
Nastoupí do auta a když vyjede z ulice, sama se posadím za volant a zamířím k sobě do školy.

„Páni, ty celá záříš," podotkne moje nejlepší kamarádka Cassie.
„Ráno jsem potkala Wada," přiznám s úsměvem.
„Myslíš sexy Wada, kterým je posedlá tvá ségra a kterým jsi ty byla posedlá celej třeťák?"
„Přesně toho myslím," přikývnu. „Teď vypadá snad ještě líp. Ta vysoká mu prospívá."
Zamíříme ke skříňkám, které máme čirou náhodu téměř vedle sebe. „A co říkal? Pozval tě někam?" ptá se nadšeně a zvědavě zároveň.
„Vlastně jo," přisvědčím. „Sice jsme se nedomluvili na ničem konkrétním, ale asi někam zajdeme."
„Tak to je paráda! Třeba se konečně rozhoupete a uděláte to, co jste měli udělat už před rokem!"
„Já s ním nic mít nechci, Cass," namítnu a ona se na mě podívá jako na blázna.
„Cože? Kluk, kterým jsi byla rok posedlá, tě konečně pozval ven, a ty si s ním nechceš nic začít? Jsi normální?!"
„Už nejsem ta holka, co jsem byla před rokem. Tohle je čtvrťák, Cassie. Chci být lepší než před rokem."
Cassie zavrtí hlavou a právě když se pokusí něco říct, všimne si zajímavějšího tématu. „Jestli existuje někdo víc sexy než Wade Carter, je to Zack Brown," vydechne zasněně. Otočím se a spatřím ho u jeho skříňky. Na sobě má jako obvykle koženou bundu a mikinu s kapucí, která zakrývá jeho husté vlasy. V uších má sluchátka a vypadá, jako by byl duchem úplně jinde.
„Nechápu, jak sis s tímhle klukem mohla dřív hrát na pískovišti. Já bych na něj na tom pískovišti hupla," zazubí se.
„Bylo nám pět, Cassie," připomenu jí se smíchem.
„No a? Vsadím se, že i tehdy byl extrémně sexy. Viděla jsi ten jeho ohryzek?"
Ach, jeho ohryzek. Nikdy jsem ohryzek u kluků nepovažovala za přednost, ale ten Zackův je až nebezpečně přitažlivej. Působí to jako magnet, ještě ve spojení s jeho mentolovým dechem, havraními vlasy a kamenným výrazem.
„Nikdy jsem si nemyslela, že by mě přitahovali kluci na motorce, ale on je prostě... k nakousnutí."
„Nemáš náhodou přítele?" zasměju se.
„Přítele, kterej ocení můj dobrej vkus," pokrčí rameny a bok po boku zamíříme na první hodinu.

Tak je tu opět nový příběh! Doufám, že se do něj zamilujete stejně jako já, když jsem ho psala. Budu ráda za každý hlas a komentář. Děkuju!