Ten od vedle

39. KAPITOLA

Když vejdu dovnitř, dveře opět zavrzají. Dýchne na mě vůně alkoholu a čistících prostředků a mě zaplaví nostalgie. Miluju tenhle bar. Víc než bych si kdy myslela.
„Podívejme kdo si vzpomněl na starého známého," zazubí se Eddie, když mě spatří.
„Taky jsi mi chyběl," uculím se a pevně ho obejmu. Posadím se na barovou stoličku a Eddie mi nalije džus.
„Tak jaký byl týden na chatě?"
„Zajímavý," odvětím neurčitě.
Eddie se zamračí. „Můžu hádat?"
„No?"
„Dali jste se se Zackem dohromady, nemám pravdu?"
Můj pohled mluví za všechno. „Myslel jsem si to," pokrčí rameny.
„Nejsi naštvanej?"
„Proč bych měl být?" zasměje se. „Chtěl jsem to s tebou dát znovu dohromady, Avery, ale pokud miluješ jinýho, není co řešit. Už jsem velkej kluk, dostanu se z toho," mrkne na mě.
„Mám tě moc ráda, Eddie," řeknu upřímně.
„To já tebe taky, Bakerová," usměje se.
Zůstanu tam s ním ještě patnáct minut a pak mě vyprovodí ven. Pohlédne na Zacka, který nervózně přešlapuje na místě a celý se napřímí, když nás spatří. Vytáhnu se na špičky, políbím Eddieho na tvář a on mě pevně obejme. „Zasloužíš si být šťastná, Avery."
„Děkuju," uculím se.

Když zastavíme napříjezdové cestě před naším domem, Zack mi pomůže sundat helmu. Pověsí ji nařídítko a nervózně mi zastrčí vlasy za uši. „Napadlo mě, jestli máš večervolno, tak že bychom třeba mohli, no, třeba zajít na rande?" vykoktá.
„Ty mě chceš vzít na rande?" vykulím oči.
„Ještě jsme žádný oficiálně neměli," podotkne.
„To je pravda."
„Ale jestli nechceš nebo tak, já, ehm, to nevadí, to je v pohodě," mumlá.
„Moc ráda s tebou půjde na rande, Zacku," přeruším ho.
Zack se rozzáří a přikývne. „Tak já tě vyzvednu třeba v šest?"
„Dobře," svolím s úsměvem.
„Tak zatím," uculí se a zamíří domů.
Odemknu hlavní dveře a vejdu do prostorné haly. Narazím na mamku sedící napohovce. „Ty nejsi v práci?" divím se.
„Pustili mě dřív, jelikož jsem všechnu práci stihla dodělat přes dopoledne.V lednici je kuřecí salát, jestli máš hlad."
„Ani ne," zavrtím hlavou.
„Máš na večer nějaké plány?"
„No, Zack mě vlastně pozval na rande," přiznám. Mamka odloží časopis, co doteďčetla, a pohlédne na mě překvapeným pohledem.
„Takže jste to dali vážně dohromady?" vyzvídá s úsměvem.
„Asi jo," pousměju se.
„Moc ti to přeju, Avery. Zack je skvělej kluk."
„Děkuju, mami," odvětím a obejmu ji.
„Kam tě vezme?" zeptá se zvědavě.
„Říkal, že mě vyzvedne v šest, nic víc," pokrčím rameny.
„Tak mi to zítra povíš, jo?"
„No jasně," slíbím jí s úsměvem.