Ten od vedle

15. KAPITOLA

Druhý den ve škole mi Cassie vylíčí všechno, co potřebuju vědět o tom večírku. Prý je to striktně pyžamový večírek, takže všichni bez pyžama mají zákaz vstupu. Je to prý jen pro holky, takže všem klukům vstup zakázán. Pít se bude převážně tequila, která je známá tím, že ji milují hlavně holky. A svůj monolog zakončila tím, že to bude, cituje, pořádná jízda.
Obvykle mejdany moc nemusím, ale mejdan bez kluků zní celkem zajímavě. Navíc to je v pyžamu, takže se nemusím strojit a pak se celý večer škrtit v obtáhlých šatech.
„Vyzvednu tě v sedm, tak buď připravená," mrkne na mě a vytáhne si učebnice ze skříňky. „Jo a mimochodem, včera po škole jsem mluvila s Jaredem a ptal se mě, jestli s někým chodíš," zazubí se.
„Cože?" vykulím oči. „Je pravda, že mi odpoledne psal, jestli bych s ním někdy někam nezašla. Takže to vážně myslel jako rande?"
„Zřejmě jo," přikývne. Zabouchne svou skříňku a bok po boku zamíříme na první hodinu. „To by bylo fajn, ne? Jared je fajn a teď je dokonce i sexy."
Má pravdu. Je fajn i sexy. Ale já mám přítele. „Nevím, jestli se mi s ním někam chce chodit," namítnu. Posadíme se do zadní lavice k oknu, kde ostatně sedáváme téměř vždycky.
„Proč ne? Aspoň by sis taky něco užila. Kdy naposledy jsi vůbec s někým byla, Avery?"
Když se tak zamyslím, naposledy jsem se vídala s Eddiem. Nic víc. „Ve druháku, ale to nebyl ani vztah. Trvalo to jen pár týdnů."
„Vidíš? Jsi zoufale bez chlapů, Avery. A Jared je tu, má zájem a ty nemáš jedinej důvod proč odmítnout."
Ale mám, toužila jsem namítnout. Tenhle utajenej vztah mi už v poslední době přináší jen trable.

Odpoledne o tom pozvání řeknu Zackovi. Původně jsem myslela, že to nebude potřeba, ale musím si s ním některé věci ujasnit.
„Takže tě pozval na rande, dobře. Co jsi mu na to řekla?"
„Včera jsem mu na tu zprávu neodpověděla a dneska jsem se mu vyhýbala, což ale nemůžu dělat donekonečna. Cassie se mě dneska ptala, proč s ním nechci jít, a já nevěděla, co říct. Nemůžu říct, že se mi nelíbí, jelikož ví, že to není pravda. Už nevím, co si vymýšlet, chápeš?"
Zack mě pohladí po tváři, což ve mně opět rozžehne oheň. Chytne mě za zátylek a jemně si mě přitáhne blíž. Něžně mě políbí a já jako bych zapomněla na všechno, co mou mysl celý den tížilo.
„Ještě s tím nechci vyjít na světlo, Avery," zavrtí hlavou.
„Tak mi řekni, co jí mám říct. Co mám říct jemu..." naléhám.
„Co kdybys řekla, že teď prostě na vztah nejsi připravená? Že se chceš soustředit na poslední rok na střední a nezatěžovat svůj život vážným vztahem."
Jeho návrh nezní zas tak špatně. Tohle by Cassie mohla spolknout.
S úsměvem se k němu opět skloním a znovu ho políbím. Jen přitom totiž zapomínám na všechny okolní trable, jelikož v tu chvíli existuju jen já a on.

Přesně v sedm se domem rozezní zvonek. Seběhnu ve svém pyžámku, které se skládá jen z dlouhých tmavozelených kalhot s bílými pruhy a krátkého černého tílka, které mi odhaluje část mého pupíku, do kuchyně, kde se rychle rozloučím s mamkou a vyběhnu ven, kde už na mě čeká Cassie v tmavomodrém pyžamu.
„Taky už se nemůžeš dočkat?" zajásá, když nastartuje.
„Vlastně už se celkem těším," přiznám neochotně, což Cassiin úsměv ještě rozšíří.
Zastaví před obrovským domem s laťkovým plotem a zahradou. Už jsem tu párkrát byla, takže to tu znám, ale ta velikost domu mě asi nikdy nepřestane udivovat. Zevnitř vypadá dům stejně moderně jako zvenku. Přímo naproti hlavních dveří je obří schodiště vedoucí do prvního patra, kde se nachází dvě koupelny vybavené obří vanou, sprchovým koutem, dvojitým umyvadlem, záchodem a asi miliardou nejrůznějších poliček a skříněk.
V přízemí hraje hlasitá hudba, která ale ani zdaleka nepřipomíná hudbu, která obvykle na večírcích hraje. Tady hrají hity od Katy Perry, Adele, Shawna Mendese nebo Bruna Marse. Je to dost příjemná změna, jelikož přesně tenhle styl hudby miluju.
Všude jsou rozházené polštáře, holky v krátkých pyžamech pobíhají sem a tam a na tequilu narazím prakticky na každém rohu. Naštěstí v kuchyni na baru najdu i sprite, takže si vezmu jeden červený kelímek a naliju si ho do něj. Nejsem totiž zrovna velký piják.
„Holky!" pozdraví nás rozzářená Ellie. Zjevně už má trochu upito. Padne Cassie kolem krku a ta ji jemně odstrčí. „Už jste si daly tequilu? Jak já miluju tequilu!" zajásá a rozeběhne se pryč. S Cassie se jejímu vystoupení zasmějeme a pak už zamíříme za lepší zábavou.
Po třech hodinách popíjení, polštářové bitvě a sjíždění po schodech na matracích, se všechny vyčerpaně svalíme do obýváku na zem. Všechny se smějeme a asi žádná vlastně nevíme proč.
V tom se domem rozezní zvonek. „Já tam zajdu!" křiknu a zvednu se ze země. Se smíchem otevřu dveře, když spatřím za dveřmi policistu. Vytřeštím oči a rychle se narovnám. Nejsem opilá, za celou noc jsem pila jen sprite, ale policisté v lidech vzbouzí strach tak nějak přirozeně.
„Dobrý večer, strážníku. Děje se něco?" zeptám se nervózně.
„Sousedi si stěžovali na hluk," pronese s klidem.
„Vážně?" vykulím oči.
„Možná bych měl jít dovnitř a někoho," odmlčí se, aby si mě prohlédl od hlavy až k patě, „prošacovat."
V tom Ellie vyskočí na nohy a se smíchem ho pozve dovnitř. Policista odloží čepici a vyjde dovnitř společně s dalšími asi pěti policisty, co se schovávali za zdí. Zapnou hudbu a všichni se začnou svíjet v rytmu. Tak ne, toho policistu si škrtněte. Jsou to striptéři.
Naprosto paralyzovaně je pozoruju, když se přidám k holkám, které na ně pokřikují. Několik z nich jim za boxerky věší jednodolarovky a náramně se baví. Já spíš stojím vzadu a snažím se zbavit šoku. Ještě nikdy jsem striptéry takhle zblízka neviděla. Což je vlastně docela škoda, jelikož tancovat umí skvěle a vypadají ještě líp.
Když dotančí svoje číslo, holky se k nim přidají a začnou se kroutit do rytmu s nimi. To zrovna není nic pro mě, takže se vrátím do kuchyně a doliju si pití. Posadím se na barovou stoličku a hledím na holky, jak si to užívají, a ani si nevšimnu, že jeden z tanečníků se přikrade ke mně. Je to ten, co stál ve dveřích, když jsem otevřela.
„Nerada tančíš?" zeptá se mě. Už se oblékl zpátky do kalhot, ale výhled na svoje pevné břišní svalstvo mi neodepřel. Ještě nikdy jsem neviděla někoho s tak vyrýsovaným břichem.
„Tak nějak," přikývnu.
„Nemáte tu nějaký nealko pití? Mám hroznou žízeň, ale musím hodit kluky domů, takže nemůžu pít."
Natáhnu k němu ruku se svým kelímkem a on se uchechtne. „Takže ty taky nepiješ?" diví se.
„Nejsem zrovna velkej piják," pokrčím rameny a vezmu si od něj kelímek zpátky.
„Takových holek moc není," poznamená. V jeho hlase ale nezní opovržení, nýbrž potěšení.
„Takže striptýz? Celkem neobvyklé zaměstnání," podotknu s úsměvem.
„Většina lidí striptéry odsuzuje nebo k nim má předsudky, ale stejně jako ty jsem originál. Netancuju jen kvůli penězům, ale taky kvůli tomu, že prostě miluju tanec. Navíc vypadám dobře, tak jsem si říkal, proč to neskloubit. Striptýz vidím spíš jako tanec, než svlíkání před holkama," pokrčí rameny. Vezme si ode mě kelímek a znovu se napije.
„Já tě neodsuzuju," zavrtím hlavou a vytrhnu mu kelímek z ruky. „Přijde mi to jako zajímavá práce."
„Ty studuješ?" vyzvídá. Posadí se na židli vedle mě a nasadí okouzlující úsměv. Už chápu, proč se může takovému povolání věnovat. Je vážně sexy, navíc působí i chytře, což je v dnešní době ojedinělé.
„Poslední rok na střední," přisvědčím.
„To byl fajn rok – možná nejlepší v mým životě," uculí se.
„To se o čtvrťáku říká, ale já v něm vlastně nevidím žádný rozdíl oproti třeťáku nebo druháku. Jediný rozdíl je posedlost maturákem a vysokou."
„Takže ty nechceš na vysokou?" diví se.
„Chci, ale nepotřebuju se o tom bavit v takové míře, jako moji vrstevníci. Ve třeťáku jsem se přátelila s jedním klukem, co se prakticky dokázal bavit jen o vysoké. Když se na to dívám zpětně, ani nevím, proč jsem se s ním přátelila."
„Každý si občas vybíráme špatné přátele," pokrčí rameny. Prohrábne si vlasy, aby mu nelezly do očí, a opře si lokty o linku. Pohlédne na holky, co se dál sápají po striptérech a uchechtne se. „Vypadají bezstarostně, co?"
„Někdy až moc," souhlasím. „Já mám na rozdíl od nich starostí až nad hlavu."
To striptéra, jehož jméno neznám, zaujme. „Když nejde o vysokou ani o maturák, hádám, že jde o nějakýho kluka."
Kopnu do sebe zbytek spritu a pohlédnu mu do očí. „Chodím s jedním klukem z ročníku, ale on nechce, aby o tom někdo věděl. Držíme to jako tajemství," ušklíbnu se.
„To vážně? Proč by proboha nějakej kluk chtěl tajit vztah s tebou?" zasměje se. Jeho nepřímá lichotka mi vykouzlí úsměv na tváři.
„Nechci, aby to řešila celá škola. Zezačátku jsem to chápala, jelikož taky nepotřebuju, aby se mě na to moje nejlepší kamarádka pořád vyptávala, ale začíná se to komplikovat, víš? Před pár dny mě jeden kluk pozval na rande a já mu toužila říct, že nemůžu, jelikož mám přítele, ale to jsem samozřejmě říct nemohla, když o našem vztahu nikdo nesmí vědět. Nevěděla jsem, co mu říct, a když jsem to řekla Zackovi, bylo mu to až skoro jedno. On není zrovna společenský typ, takže tyhle problémy vůbec nemá. Neví, jak těžký to je."
Striptér se na mě podívá jako na blázna. „Tak proč s ním ještě pořád jsi? Já bych teda nechtěl chodit s někým, kdo by nechtěl zveřejnit náš vztah. Zasloužíš si něco lepšího."
„Znám ho celý život, víš? Jako děti jsme si hrávaly, navíc jsou naši mámy nejlepší přítelkyně. Od prváku do třeťáku jsme se ale nebavili a až teď, na začátku čtvrťáku začal lézt ke mně do pokoje. Je to totiž můj soused," objasním.
„Takže s ním chodíš jen proto, že ho znáš takovou dobu?"
„Chodím s ním, protože pro mě hodně znamená. Byl to vlastně jedinej člověk, kterého jsem kdy milovala."
„A teď ho miluješ?"
Jeho otázka mě zasáhne hluboko u srdce. Vlastně jsem nad tím od začátku našeho vztahu nepřemýšlela. Předpokládala jsem, že to tak je, ale když se nad tím zamyslím, vlastně si tím nejsem zas až tak jistá.
„Můžu ti dát radu, neznámá dívko s krásnýma očima?"
„Prosím," přikývnu s úsměvem.
„Ujasni si, co k tomuhle klukovi cítíš. Pokud váš vztah nechceš tajit, řekni mu to. Pokud se zachová jako blbec a ani tak váš vztah nebude chtít zveřejnit, vykašli se na něj. Takovej vztah si nezaslouží nikdo."

Tentokrát trochu delší kapitola, tak snad se i tak bude líbit :)