36. KAPITOLA

6K 248 12
                                    

Vůbec nevím, co na to říct. Srdce mi buší jako o závod, čelo mi polil studený pot a v hlavě mám zmatek. Tohle by mě nikdy v životě nenapadlo.
Zack má dceru.
Roční dceru.
Zack je něčí otec.
Vůbec to nedokážu pochopit. Vůbec to nedokážu pobrat.
„S Katherine jsme se dohodli, že ji bude vychovávat sama. Je dospělá, rozvedená a nový smysl života se jí hodí. Sama to tak řekla."
„Takže ty ji nevídáš?"
„Párkrát za měsíc za nimi zajedu. Její dcery si na mě zvykly, s její starší dcerou Vanessou se, dá se říct, docela i přátelíme. Její mladší dceři Charlotte je 12, takže je v tom období, kdy neřeší nic než kluky a oblečení. Matčin expřítel ji nezajímá," pokrčí rameny. „S Katherine vycházíme dobře, jsme velmi dobří přátelé. Je to už zralá žena, takže ví, jak se starat o dítě. Má dostatek peněz, takže ani v tom není problém. A Katie, moje dcera, z toho ještě nemá rozum. Za pár let, až přijde čas, jí poví, kdo je její otec. To už budu mít po vysoký a budu na ni moct i přispívat. Budu jí moct být dobrým otcem, i když o hodně mladším než její matka."
Těch informací je na mě nějak moc. Už mi začíná docházet všechno to jeho zvláštní chování, tajnosti, ale pořád neznám odpověď na svou otázku. „Pořád ale nechápu, proč jsi chtěl ten vztah tajit."
„Protože si střežím soukromí, Avery. V tom jsem ti nelhal. Nevěděl jsem, že jsou tvoji kámoši tak v pohodě. Cassie jsem si představoval jako šílenou holku, co pořád do všeho šťourá. To se mi nepotvrdilo. Když mi došlo, jak moc jsem se spletl, byl jsem až moc pyšnej na to přiznat, že jsem to zvoral. Sám sobě jsem nedokázal přiznat, že jsem o tebe přišel bezdůvodně. Vážně tě miluju, Avery. Ani netušíš, jak moc."
Hledím do těch jeho oříškových očí a vstřebávám všechny ty novinky, které jsem se dozvěděla. Dostala jsem odpovědi na svoje otázky, ale přesto nevím, jak s nimi naložit.
„Už jsem unavená, Zacku. Promluvíme si ráno."

Ráno mě probudí první sluneční paprsky. Spala jsem necelých šest hodin a pociťuju to na sobě. Bolí mě hlava a jsem celá taková rozlámaná. Pohlédne vedle sebe a spatřím Zacka rozvaleného na břiše. Horní část těla má odkrytou a jelikož spí jen v kraťasech, můžu si detailně prohlédnou jeho vypracovaná záda. Vlasy má rozcuchané a s každým nádechem se mu nadzvedá hruď.
A tenhle kluk je táta.
Pořád si na to nějak nemůžu zvyknout. Kluk, kterého znám odjakživa, se kterým jsem stavěla hrady z písku se kterým jsem zpívala karaoke na jeho šesté narozeniny, je táta. Jedinej kluk, kterého jsem kdy milovala, kterého pořád miluju, má roční dceru. A jmenuje se Katie.
Opatrně, abych ho nevzbudila, se zvednu z postele. Po špičkách dojdu ke komodě, ze které si vyndám čisté oblečení, a zamířím rovnou do koupelny. Vyčistím si zuby, umyju si vlasy, které po včerejší koupeli v jezeře dost utrpěly, vyfoukám je a rovnou je spletu do francouzského copu. Převléknu se do tepláků a tílka a vrátím se zpátky do pokoje.
„Dobré ráno," pozdraví mě už probuzený Zack. „Jak ses vyspala?"
„Dobře," odvětím krátce. „Co ty?"
„Taky."
„Tak bezva," pousměju se a uklidím pyžamo zpátky do šuplíku.
„Posadíš se na chvíli?" požádá mě.
„Já..."
„Prosím, Avery. Musíme si promluvit."
Po chvíli přemýšlení se posadím do tureckého sedu naproti němu. „Tak povídej," pobídnu ho.
„Já spíš myslel, že mi k tomu něco řekneš ty. Svěřil jsem se ti s něčím, co neví ani máma. Myslel jsem, že mi k tomu budeš mít, co říct."
„Řekl jsi mi, že máš dceru, Zacku. To není něco, co zvládnu zpracovat za pár minut."
„Ještě tu pár dní budeme, takže bychom to měli mezi námi nějak urovnat. Řekl jsem ti, co k tobě cítím, Avery. To jsem ještě nikdy nikomu neřekl."
Zack mě chytí za ruku a pevně ji stiskne. „Miluju tě, Avery."
„Já nevím, co ti na to mám říct," odvětím upřímně.
„Neříkám, že mi to musíš říct taky, ale rád bych se od tebe taky něco dozvěděl. Já nevím, co se ti honí hlavou."
„Jsem zmatená," pokrčím rameny. „Vím, co k tobě cítím, ale ještě nejsem připravená to říct nahlas. Nejdřív si musím sama v sobě urovnat, co pro náš vztah tvoje otcovství znamená."
„A do té doby?"
„Do té doby budeme přátelé," odvětím.

U snídaně narazím na Cassie. Pojídá ovesné vločky s ovocem, vlasy jí padají do tváře a v očích se jí zračí únava.
„Zjevně jsi toho včera taky moc nenaspala," zasměju se a posadím se naproti.
„Jamie měl dovádivou," pokrčí rameny. „Proč ses nevyspala ty? Neříkej, že ze stejného důvodu."
„To fakt ne," zavrtím hlavou. „Jen jsme si povídali. Přiznal mi důvod, proč nechtěl zveřejnit náš vztah a taky mi svěřil ještě jednu věc."
„Jakou?" vyzvídá.
„To ti nemůžu říct," zavrtím hlavou.
„Takže teď budeš mít tajemství i přede mnou?"
„Promiň, Cass. Chtěla bych ti to říct, ale slíbila jsem, že to neudělám.
„To je fuk," mávne nad tím rukou. „Hele říkali jsme si s Jamiem, že bychom mohli zajet do toho klubu, jak jsme tam byli loni."
Klub Hvězda.
Loni jsme to tam pořádně rozjeli. V životě jsem nezažila takovou párty jako tu, co tam byla loni. Při vzpomínce na tu ranní kocovinu, se kterou jsem se druhý den probudila, mě ještě teď bolí hlava.
„Je to rozumný? Minule jsme se tam úplně zřídili."
„Myslím, že přesně tohle teď potřebuješ," mrkne na mě.
„Co řešíte, holky?" zeptá se nás mamka, která akorát seběhne dolů s úsměvem ve tváři.
„Zajedeme si s Avery večer do města," odvětí Cassie.
„Bez kluků?" diví se máma.
„Uděláme si holčičí večer," pousměju se.
„Tak to je fajn," uculí se mamka a postaví si vodu na kafe. „A jinak všechno dobrý, Avery? Bydlení se Zackem je bez problémů?"
„No jasně," přikývnu. Vlastně je to pravda. Nejsme na kordy ani mezi námi nic není. Tudíž jí nelžu.
Ale něco ve mně má pořád špatný pocit.


Klub Hvězda vypadá úplně stejně jako si ho pamatuju. Staré zdi, udělanývyhazovač před vchodem a obří fosforeskující nápis Hvězda na zdi.Tmavému chlapíkovi s vestou ukážeme naše falešné občanky, které jsme siudělaly před lety, ten je jen letmo přelítne a pustí nás dál. Uvnitř je snadještě víc lidí než minule. S Cassie se v krátkých šatech prorvemedavem až k baru. Přiběhne k nám tmavovlasý kluk s úsměvem natváři.
„Dvě tequily!" poručí Cassie. Kluk přikývne a mně najednou začne připadatpovědomý.
„Neznáme ho odněkud?" zeptám se Cassie, která pokrčí rameny.
„Za život už jsem viděla hodně sexy tmavovlasých kluků, Avery," směje se.„Nepamatuju si každýho z nich."
Barman nám donese dva panáky tequily a když mi pohlédne do očí, na chvíli sezastaví. Zamračí se, jakoby si snažil vzpomenout. „Ta pyžamová párty!" pronesenáhle.
„Cože?" vykulím oči, když mi to dojde. „Ty jsi ten striptér!"
„A ty ta holka s pěknýma očima a problémy s přítelem," usměje se.„Hned jsem věděl, že tě odněkud znám."
„Nějak tápu," podoktne Cassie zmateně.
„To je ten striptér z Elliiny pyžamový párty," objasním jí.
„Já nevěděla, že jste se seznámili."
„To vlastně úplně ne, jelikož jsme si neřekli jména," zasměju se.
„To bychom měli napravit," mrkne na mě. „Za půl hodiny tady končím, taknevadilo by vám, kdybych se přidal?"
„No jasně, že ne," uculím se.
„Paráda," odvětí a úsměv mi oplatí. Pak už odběhne obsluhovat další zákazníky.
Cassie mě probodne překvapeným pohledem. „Tys s ním normálně flirtovala!"
„Cože? To jsem teda nedělala," ohradím se.
„Já myslela, že to ještě se Zackem nemáte dořešený."
„Je mi 18, Cassie, a jak jsi sama řekla, potřebuju jeden bezstarostný večer.Chci si trochu užít, jasný?"
A co jsem řekla, to jsem udělala. Klopím do sebe jednoho panáka za druhým,s barmanem, jehož jméno pořád neznám, jsem protancovala už asi desetpísniček a pořád nemám dost. Večer bez Zacka a všech těch starostí kolem něj mivážně přišel vhod.

Ten od vedleKde žijí příběhy. Začni objevovat