Ten od vedle

40. KAPITOLA

Přesně v šest se domem ozve zvonek. „Avery!" křikne na mě mamka. Rychle seběhnu dolů a otevřu dveře. Prohlédnu si Zacka v čistě bílém tričku a černých džínách a pousměju se. Je zvláštní ho vidět bez kožené bundy. „To je poprvý, co jsi ke mně přišel dveřmi."
Zack se zasměje a mávnutím pozdraví mamku. „Můžeme?"
„Můžeme," přikývnu.
Posadíme se na jeho motorku a rozjedeme se na pro mě zatím neznámé místo. Pevně se ho držím kolem pasu, jelikož jede možná rychleji než obvykle. Lituju, že jsem se neoblékla tepleji. Myslela jsem, že mi bude tričko s krátkým rukávem a džínová bunda stačit, ale ten vítr je až příliš studený. Nikdy jsem nechápala, proč motorkáři i v létě nosí dlouhé kalhoty a teplé bundy, ale teď už to chápu.
Sjedeme na betonovou cestu poblíž oceánu, kde je vítr ještě chladnější. Dorazíme do přístavu, kam jsme kdysi chodívali pozorovat lodě. Sledovali jsme, jak mizí v západu slunce a představovali si, jaké by to bylo taky takhle odjet. Odplout na širé moře, nechat se unášet vlnami a pozorovat průzračné moře.
Zack zaparkuje u bílé středně velké charterové lodi. „Proč jsi nezaparkoval o kus dál? Zezadu je na ně lepší výhled," zkonstatuju.
Zack se pousměje a pomůže mi sundat helmu. Asi čtyřicetiletý chlapík vystoupí z té krásné bílé lodi a vesele se pozdraví se Zackem. Potřesou si rukou a pak se otočí ke mně.
„To je Avery," představí mě Zack.
„Těší mě, slečno," usměje se chlapík s námořnickou čepicí a napřáhne ke mně pravačku. Stisknu ji a pak nám sdělí, že je vše připraveno.
„Co se to děje?" zeptám se zmateně Zacka, ale ten jen chytne motorku a vyveze ji do lodi.
„Pojď," pobídne mě s úsměvem. Poslechnu ho a nastoupím na dřevěnou palubu. V tom se ozve zvuk motoru a já vytřeštím oči.
„My se na ní budeme plavit?"
„Přesně tak," přikývne Zack jakoby nic. „George je mámin přítel ze školy a když jsem ji o to požádal, domluvila to s ním."
„Takže já se budu plavit na lodi," pronesu naprosto zaskočeně.
„Vždycky jsme o tom snili, pamatuješ?" uculí se.
„Na to bych nemohla zapomenout."
Zack mě chytne za ruku a dovede na zastřešenou palubu. Zaujme mě stůl s hořící svíčkou uprostřed a dvěma židlemi.
„Tos udělal ty?"
„Vlastně to byl číšník. Za chvíli nám donese večeři."
„Já myslela, že půjdeme do kina a na hamburger, a tys mě přitom vzal na romantickou projížďku na lodi s večeří."
„No nemáš ty ale štěstí?" zazubí se.
„To mám," uculím se a obejmu ho kolem krku. „Děkuju, Zacku."
„Já děkuju, žes mi dala další šanci."
A pak mě políbí. Ten polibek se sám od sebe ničím neliší, ale fakt, že mě líbá na palubě lodi, tomu dodává úplně jinou úroveň.
„Pojďme si sednout," pobídne mě a já přikývnu. Odsune mou židli, počká, až se posadím, a přisune ji ke stolu. Sám se posadí naproti. Číšník nám donese dvě skleničky červeného vína a za chvíli se vrátí se dvěma talíři. Předloží před nás steak s hranolky a zeleninovou oblohou.
„Díky," pronese k němu Zack a číšník přikývne.
„To tě muselo stát spoustu peněz," pronesu vyčítavě.
„Nemysli teď na peníze, dobře? Je to naše první oficiální rande a já si ho chci užít naplno," usměje se. „Radši mi řekni, jak jde plánování svatby."
„Vzhledem k tomu, že se berou už za dva týdny, mají velkej fofr. Za dva dny si jde zkoušet svatební šaty a my s Annie družičkovské. Jak znám mamku, budou růžový a s volány," ušklíbnu se.
„Volánky by ti slušely," mrkne na mě.
„Moc vtipný," zavrtím hlavou. „Vlastně jsem se tě na něco chtěla zeptat."
Zack odloží vidličku a zpozorní. „Ptej se."
„Napadlo mě, jestli bys na tu svatbu nechtěl jít se mnou."
„No, tvá máma už mě vlastně tak nějak pozvala," zasměje se.
„Já vím, ale ráda bych, abys tam šel na mé pozvání, ne na mamky."
Zack mi položí dlaň na zápěstí a stiskne. „Rád budu tvůj doprovod, Avery."

Po jídle se přesuneme na otevřenou palubu. Posadíme se na dřevěnou lavici připevněnou k lodi a kocháme se zapadajícím sluncem. „Děkuju, žes mě sem vzal."
„Nemusíš mi pořád děkovat, Avery," zasměje se.
„Ale musím," namítnu. „Ještě nikdy jsem takové rande nezažila."
„Neříkala jsi mi o tvým vztahu s Eddiem," pronese náhle.
„Co?" vykulím oči.
„Já ti svěřil svoje největší tajemství a tys mi neřekla ani o svým vztahu."
„Nikdy na to nepřišla řeč," pokrčím rameny.
„A povíš mi to teď?"
„Chodili jsme spolu na základku, přičemž on byl o čtyři roky starší než já. Ve druháku jsme se náhodou potkali v obchodě a dohodli jsme se, že se sejdeme. Šli jsme na pár rande a dali jsme se dohromady. Chodili jsme spolu měsíc, ale i potom jsme se občas sešli."
„Sešli na sex," dodá.
„Nebudu ti lhát, Zacku. Měli jsme sex často."
„Chodila jsi pak ještě s někým?"
„Ne," zavrtím hlavou. „Jen s Eddiem."
Zack zvedne hlavu a pohlédne mi do očí. „Milovala jsi ho?"
„Ne," odvětím jistě. „Nikdy jsem nemilovala nikoho kromě tebe."

Před jedenáctouv noci mě Zack doveze domů. Zaparkuje motorku u domu a dojde se mnou až kedveřím. „Díky za večer, Avery."
„Nápodobně," uculím se. Nakloním se a přitisknu rty k těm jeho. Jsou jemnéa hebké. A chutnají po víně.
„Dobrou noc," popřeje mi s úsměvem.
„Dobrou, Zacku."
Vejdu do domu a spatřím mamku na gauči. „Ty jsi ještě vzhůru?" divím se.
„Chtěla jsem na tebe počkat," pousměje se. „Tak povídej, co jste dělali?"
Vylíčím jí všechny detaily o tom, jak jsme večeřeli na lodi, jak jsme sivyznali lásku při západu slunce a pak pozorovali hvězdy. „Ráda tě vidímšťastnou, Avery."
Pevně ji obejmu a pak už se vrátím do pokoje.