Ten od vedle

47. KAPITOLA

Po svatební hostině, která proběhla v naší oblíbené restauraci, se všichni odebereme ven na čerstvý vzduch. Před restaurací jsou připravené stoly, na kterých je menší občerstvení, hraje hudba a funguje provizorní parket, na kterém tančí několik párů. Když se rozezní písnička Make you feel my love od Adele, Zack se zvedne ze židle.
„Smím prosit?"
S úsměvem přikývnu a nechám se vytáhnout na parket. „Moc tě miluju, Avery," pronese šeptem, když mě obejme kolem pasu. Pomalu se ploužíme po parketu a romanticky si hledíme do očí.
„Já tebe taky," odvětím s upřímným úsměvem.
„Na té svatbě jsem si to uvědomil ještě víc. Když tvá mamka s Willem říkali všechna ta krásná slova, došlo mi, že to všechno cítím k tobě. Došlo mi, že se ti chci omluvit, že jsem na začátku chtěl náš vztah tajit. Byl jsem blbej, myslel jsem, že jsou tví přátelé hrozní a že bych se kvůli vztahu s tebou musel přetvařovat a dělat, že jsou mi sympatičtí. Teď už vím, že jsem se šeredně zmýlil. Lituju každého dne, kdy jsme spolu nebyli kvůli mojí blbosti."
Z jeho hlasu zní čirá upřímnost. Vím, že ho to mrzí. A myslím, že přesně to jsem potřebovala slyšet. „Děkuju, že jsi mi to řekl, Zacku."
„Já děkuju, žes mi dala druhou šanci, Avery," uculí se.
Nakloním se, abych ho políbila, ale on mě zarazí. „Smaže se ti rtěnka," připomene mi.
„Na tom už mi nezáleží," zavrtím hlavou. Zackův úsměv se ještě rozšíří. Přitiskne rty k těm mým a za zvuků hudby mě zaplaví pocit, že se vznáším.
Miluju ho.
Nejvíc na světě.

V šest večer už se všichni pomalu začnou rozutíkat. Will dořeší organizační věci kolem placení a dalších věcí a mamka se rozzářeně baví s Debbie a dalšími kamarádkami.
„Tak my už taky půjdeme," oznámí mi Cassie. Pevně mě obejme a nakloní se k mému uchu. „Hodně štěstí," šeptne.
S úsměvem přikývnu a na rozloučenou se obejmu i s Jamiem.
„Děkuju, že jste přišli."
„My děkujeme za pozvání," uculí se Jamie. Chytí svou přítelkyni za ruku a odvede ji pryč.
A já se v tu chvíli ocitnu sama. Posadím se na židli ke stolu a rozhlédnu se po vyprazdňující se zahradě. Annie se loučí s Marcusem, několik skupinek lidí vede debatu bůhví o čem a já myslím jen na to, co za pár chvil přijde.
Zack se vedle mě objeví za pár minut. „Jsi unavená?"
Položím mu ruku na koleno a stisknu. „Ani trochu," zavrtím hlavou.
„Takže můžeme jet?"
„Jen se zajdu rozloučit s mamkou a hned přijdu," slíbím s úsměvem.Zack přikývne a zamíří pryč.
„Tak já už pojedu," oznámím. Mamka se zvedne z lavičky a pevně mě obejme.
„Mám tě moc ráda, Avery."
„Já tebe taky, mami. A dnešek jsem si moc užila."
Mamka se opět rozzáří a pohladí mě po vlasech. „Tak běž. Už na tebe čeká."
Pohlédnu na Zacka u taxíku a rty se mi samovolně roztáhnou do úsměvu. „Tak zatím."
„Dobrou noc," popřeje mi mamka a já jsem si v tu chvíli jistá, že ví, co jedu dělat. Nemluvila jsem s ní o tom, ale myslím, že podle míry červeně v mých tvářích a úsměvu, ze kterého už mě bolí pusa, jí to došlo.
Otočím se na podpatku a dokráčím k Zackovi. Nastoupím do žlutého taxíku a nechám se odvést na pro mě neznámé místo.
Taxík zastaví v centru u hotelu. Zack mu zaplatí, zrzavý taxikář nám popřeje dobrou noc a zmizí v davu ostatních taxíků.
„Takže hotel?" uculím se, když vzhlédnu k několika patrové budově.
„Přišlo mi to poetické," zazubí se Zack. Chytne mě za ruku a pomůže mi vyjít pár schodů. Chlápek v obleku nám s úsměvem otevře a my vejdeme do luxusní prostorné haly.
„Počkej tu," požádá mě Zack. Přikývnu a on se přesune k recepci, kde si vymění pár slov se štíhlou blondýnkou. Vezme si od ní kartu od pokoje a s úsměvem se vrátí pro mě. Nastoupíme do stříbrného výtahu, který nás vyveze až do dvanáctého patra. Zack nepouští mou ruku až do momentu, kdy se ocitneme před pokojem číslo 2056. Odemkne pokoj a pustí mě dovnitř.
Okamžitě si všimnu plátků růží na bílém koberci. Pečlivě si prohlédnu každý kvítek až dojdu k manželské posteli, která je stejně jako země posypaná plátky růží. Otočím se k Zackovi, který náhle drží v ruce obří kytici růží. „Vím, že růže miluješ," uculí se. Rozzářeně si je od něj převezmu a přivoním si k nim. „Můžeš je dát do vázy," řekne a ukáže na skleněnou vázu na nočním stolku. S přikývnutím ho poslechnu.
Zack mě vezme za ruku a odvede mě na balkón. Výhled, který se přede mnou rozprostře, mi naprosto vyrazí dech.
„Páni," vydechnu omámeně.
„Krásný, co?" usměje se.
„Víc než krásný," přisvědčím. „Nemohl jsi vybrat lepší místo."
Otočím se k němu a vtisknu mu jemný polibek. Zack mě obejme kolem pasu a rozpustí mi vlasy, které jsem si po svatbě stáhla do drdolu. Vlasy mi pokryjí obnaženou kůži na ramenou.
„Jsi překrásná," šeptne a pohladí mě po tváři.
Dovedu ho k posteli a přetáhnu mu tričko přes hlavu. Pohladím ho po nahé kůži na břiše a on si mě přitáhne do dalšího polibku. Srdce mi buší nedočkavostí. Zack mi stáhne ramínka a políbí mě do jamky na krku, z čehož mi okamžitě naskočí husí kůže. Šaty mi spadnou ke kotníkům a já zůstanu stát jen v kalhotkách. Zackovi se zatají dech. Pohlédne mi do očí, jako by toužil po svolení, které mu svým přikývnutím dám. Položí mě na postel a chvíli se na mě jen dívá.
„Miluju tě, Avery."
Celým tělem mi projede zvláštní pocit. Pocit, o kterém jsem čítala v knížkách a který jsem vídala u mamky nebo u prarodičů. Pocit, po kterém touží každý člověk, co má srdce.
Pocit, který se prostě nedá popsat slovy.
Pocit, který my lidé nazýváme láska.

Tak a je to tady - konec příběhu. Tenhle příběh a hlavně Zacka jsem si zamilovala od první vteřiny a díky Vašim komentářům vím, že i Vám se dostal pod kůži.
Děkuju, že jste příběh Avery a Zacka četli a děkuju za každý hlas a komentář. Všechny Vaše reakce mi dělají neskutečnou radost a hrozně moc pro mě znamenají. Jsem ráda, že Vás moje příběhy baví.
Tak zase někdy u dalšího příběhu!