Příběh víly dvojí moci

Děsivé vysvědčení

,,Ahoj!" pozdravila jsem spolužačky, když jsem vešla do třídy a šla jsem si sednout do své lavice. Všechny spolužačky si nadšeně předávali zážitky za několik měsíců online školy, co jsme se vůbec neviděli. Já jsem ale jen tiše seděla, s jedním sluchátkem v uchu, a napůl jsem poslouchala hudbu a napůl rozhovory ostatních. Ve třídě se se mnou moc lidí nebaví. Nejsou na mě oškliví, to říci nemohu, jen prostě třída plná holek dělá své a taky asi to, že mě do školy vozí máma, protože pracuje ve stejném městě.

Když zazvonilo, vyndala jsem si sluchátko a čekala na naši třídní. ,,Dobré ráno holčičky moje!" nadšeně nás naše třídní pozdravila. ,,Jsem ráda, že vás konečně vidím..." začala svůj tradiční proslov, který jsme už znali z prváku. Snažila jsem se jí poslouchat ale mou pozornost získalo zvláštní magické zachvění, které mě donutilo chvíli civět z okna. ,,Dituš! Vnímáš?" vytrhl mě hlas třídní z civění. ,,Pardon, omlouvám se, já jsem se trochu zamyslela!" lehce jsem nadskočila a začala se trapně smát. Učitelka pokračovala a mě se dařilo pozornost udržet až do chvíle, kdy mi zavibroval náramek. Text ve zprávě mě okamžitě dohnal k slzám.

Stálo tam: ,,David spadl při přehlídce pro veřejnost z vzducholetu ve veliké výšce a je ve vážném ohrožení!"

,,Dituško, děje se něco?" zeptala se mě třídní a to mě rozbrečelo ještě víc. ,,Mohla bych si prosím odskočit?" zeptala jsem se a ona na souhlas přikývla. Vyšla jsem s brekem na chodbu a zamířila si to na WC. Tam jsem si sedla na zem pod okno a šla v hodinkách najít onu zprávu, abych zjistila, kdo mi to vůbec napsal. Zprávu jsem ale nenašla a tak jsem chtěla zavolat Bloom, ale najednou jsem zase cítila to magické zachvění, které bylo mnohem silnější. Vyhnalo mě to na chodbu, kde jsem narazila na Stormy.

Nachápavě jsem koukala na mříže z blesků mezi dveřmi do tříd, u kterých byli natlačeni učitelé i studenti, které takto Stormy ve třídách uvěznila. ,,Smutná malá vílenka Bloominka, nebo bych snad měla říkat smutná malá čarodějka Bloominka!" začala zlověstným tónem Stormy. ,,Kde máš zbytek?" nechápala jsem. ,,Myslíš Icy, tvou matku moci?" snažila se mě vyvést z míry a to se jí i povedlo, protože jsem zůstala jen mlčky stát. ,,Na tebe prcku stačím sama!" zasmála se. ,,To ještě uvidíme!" odhodlala jsem se a zvolala: ,,Víla dvojí moci Belivex!"

Přeměnila jsem se a zač boj. Věděla jsem, že porazit ji nezvládnu, ale uvěznit jí by se mi podařit mohlo. Povedlo se mi ji dostat do kouta, kde se mi ji podařilo zamrazit. Šlo to ale nějak lehce. Bylo mi to divné, ale její kouzla, věznící ve třídách lidi, s jejím uvězněním zmizely. ,,Okamžitě opusťte budovu, rychle!" křikla jsem a všichni mě kupodivu poslechli.

O patro níž terorizovala ale zase Icy, neviděla jsem jediného nezamrazeneho člověka. Rychle jsem s lidmi slétla i do prvního patra, kde bylo zase hrozné ticho. Všichni rychle běželi ven a já se vrátila do patra druhého, kde jsem očekávala Icy, která tam ale nebyla. Lidi jsem s použitím většiny sil rozmrazila, a také je doprovodila ven. Dvě patra v bezpečí a další dvě ještě zbývala.

Pomalu jsem první patro i přízemí prošla. Nikde jsem neslyšela ani hlásek a ani jsem nikoho neviděla. Nelezla jsem ale do tříd, jen jsem poslouchala chvíli u dveří. Snažila jsem se pomocí hodinek zavolat pomoc, ale vůbec to nešlo. Když jsem obě patra obešla, odhodlala jsem se otevřít jednu třídu.

,,Darcy!" řekla jsem si pro sebe. Všichni ve třídě stáli úplně nehnutě s pootevřenou pusou a ve vzduchu byla cítit velmi temná energie hypnotického kouzla. Rychle jsem ze třídy odešla a napadlo mě se napojit na Bloom, když technika zklamala. ,,Bloom! Slyšíš mě? Tvá sestřička tě potřebuje!" snažila jsem se o komunikaci. ,,Bloominko, co se děje?" ozval se mi po chvíli její hlas v hlavě. ,,Trix napadli naši školu!" řekla jsem jí. ,,Hned ti letíme na pomoc!" pohotově Bloom zareagovala.

,,Dcerunko, ráda tě zase vidím." vytrhl mě z komunikace s Bloom Icyn hlas. ,,Neříkej mi dcerunko!" nechala jsem se od ní vytočit hned první větou a vztekem poháněná jsem na ni poslala ledovou kouli. Tu Icy lehce zachytila a obrátila ji proti mně. Zasáhla mě mým vlastním kouzlem. ,,Pořád slabá, Bloominko!" zasmála se zlověstným smíchem Icy a dodala: ,,Stačí se přidat k nám. Naučím tě ovládat tvou ledovou moc a naučíme tě toho ještě mnohem víc. Budeš velmi mocná čarodějka!"

,,Ne! Nikdy se k vám nepřidám!" zakřičela jsem na ni a snažila jsem se zvednout ze země. Byla jsem na to ale už moc slabá. ,,To jsem ale slyšet nechtěla. Hold to skončí dneska trochu smutněji." pronesla Icy a začala se ke mě přibližovat. Nebyla jsem pořád schopná vstát a tak jsem se jen pozadu šoupala po zemi, než jsem narazila do zdi. Icy mi k zemi v mžiku přimrazila ruce i nohy a mě se spustili z očí slzy zoufalství. Snažila jsem se zbytky sil led rozpustit, ale nešlo mi to. 

,,Tak to sestry můžeme konečně ukončit!" zakřičela na celou školu Icy a v cuku letu tam u ní stála i Darcy se Stormy. Můj konec si chtěli pořádně užít a tak vytvořili společnou temnou kouli, kterou mě zasáhli z blízka a mě se před očima objevilo jen černo...