Příběh víly dvojí moci

Plán

Když jsem se probudila, byla jsem velmi vyděšená. Bude to opravdu můj konec? Můžu s tím něco udělat? Hlavou mi běželo spoustu otázek, jako třeba i proč mi nefungovali hodinky a nebo proč jsem tu zprávu znovu nenašla. Po chvíli přemýšlení jsem se podívala na hodinky a bylo něco kousek po sedmé ráno. Vylezla jsem z postele, nasnídala jsem se a dala se trochu do kupy. Když už oba rodiče odjeli do práce, bráchovi jsem oznámila, že jdu do obchodu a zeptala jsem se, jestli něco nechce. Ten na mě v polospánku jen zahučel, že nic nechce a přetočil se na druhý bok. 

Vylezla jsem z baráku, zalezla jsem za roh a teleportovala jsem se do Alfey. V bytě Winx nikdo nebyl, asi už byli všichni na hodinách a tak jsem zamířila do Ředitelny. Zaklepala jsem na dveře a  vstoupila jsem. ,,Dobrý den slečno Faragondo." pozdravila jsem. ,,Ahoj, copak potřebuješ Bloominko?" přivítala mě Faragonda. ,,Měla jsem dneska zlou předtuchu ohledně letošního předávání vysvědčení." začala jsem a odvyprávěla jsem Faragondě celou předtuchu. 

,,Tak to je vážné!" řekla zděšeně Faragonda, když jsem skončila. ,,Musíme se pokusit takovému rozsahu škod zabránit!" zdůraznila a okamžitě obepsala všechny Winx a Specialisty, aby se urychleně dostavili do ředitelny. Do 15 minut byli v ředitelně všichni žádaní a začalo se řešit. Já jim vše znovu odvyprávěla a začali i spekulace o nejasnostech. ,,Hodinky mohli nefungovat proto, že Trix vytvořili nějaké pole okolo školy, které signál narušil, či nepropustil." prohlásil Timmi a Tecna dodala, že zpráva o Davidově nehodě mohla být jen iluzí od Darcy. 

Konečný plán zněl následovně. Slavnostní přehlídka v Rudé fontáně se o den odkládá, aby se nemohlo stát to, co bylo psané v záhadné zprávě na hodinkách. Dále hned od 7 od rána budou Winx i specialisté rozmístěni v okolí školy a hlídat neobvyklé jevy. Před osmou hodinou se Bloom, Stella, Tecna a Flora přesunou dovnitř školy a každá si vezme na starost jedno patro. Všichni každou podezřelou věc hlásí a jakmile se někde ty tři objeví, ihned zaútočíme. Byla jsem sice klidnější ale hlas v hlavě mi pořád připomínal konec předtuchy.