Příběh víly dvojí moci

To ve vás nikdo neuvěřil?

Teleportovali jsme se zpátky do Alfey. Rychle jsem se rozloučila, čapla jsem své věci a vyrazila domů. Navečeřela jsem se a zalezla do pokoje. Projela jsem Teams, jestli nemám nějaké úkoly co budu muset brzy odevzdat. Nic tam nebylo. Otevřela jsem Youtube, hodila nohy nahoru a tak jsem strávila skoro dvě hodiny. Pak jsem projížděla také TikTok a Instagram. 

Kolem osmé jsem se šla osprchovat. Byla jsem z náročného víkendu unavená a těšila jsem se na spánek. Lehla jsem do postele a snažila jsem se usnout. Vůbec mi to nešlo. Musela jsem pořád o všem přemýšlet.  Když už jsem skoro usnula, objevila se mi další předtucha.

,,Tomu nevěřím, to na vás nikdo nepřišel? Nikdo ve vás neuvěřil?" říkala jsem dvěma, mě známým osobám. 

Berušce a Kocourovi. Nedalo mi to, a rozletěla jsem se do Paříže. Netroufla bych si využít teleportovací kouzlo, když přesně místo neznám. Rozhodla jsem se využít rychlostních křídel, která mi poskytuje síla Believix. 

I přes rychlostní křídla jsem letěla skoro hodinu. Když jsem pod sebou zahlédla Paříž, neviděla jsem klidné město, ale naopak jen chaos a zničené budovy. Hned mi bylo jasné že Lišaj zakumatizoval dalšího člověka. Rozhodla jsem se hledat Berušku a kocoura. Naštěstí jsem červený oblek berušky zahlédla hned a vyrazila jí na pomoc.

,,Kocoure, Lišaj asi zakumatizoval dalšího člověka!" Vykřikla Beruška a pohotově mě svázala  svým jojem.  ,,Najdu předmět s akumou, má dámo." rozeběhl se ke mě kocour. ,,Přišla jsem vám pomoct!" zakřičela jsem a pokusila jsem se kouzlem přetrhnout jojo. To se mi ale nepovedlo. Beruška i Kocour ne mě udiveně koukali, když v tom najednou na Berušku zaútočil zezadu Lišajův superpadouch. ,,Beruško pozor!" vykřikl Kocour. Okamžitě jsem okolo berušky vytvořila ohraný štít. ,,Už mi věřite?" zeptala jsem se. Přikývli a šli jsme bojovat společně.

Když se nám podařilo chytit akumu a Beruška vše vrátila do původního stavu, chtěla jsem si s nimi promluvit. Beruška i Kocour ale rychle zmizeli, tak jsem se rozhodla navštívit je v civilu. Napadlo mě nechat jim vzkaz v pokoji. Chvíli mi trvalo, než jsem našla oba dva domy a také jsem doufala, že mě nezradila má schopnost vědění. 

Jako místo srazu jsem vybrala vrch vítězného oblouku. Tam oko normálního člověka nedohlédne. Bylo už něco kolem půl desáté a já doufala, že oba přijdou. Ve vzkazu stálo: ,,Potřebuju si s vámi promluvit Beruško a Kocoure. Sejdeme se na vítězném oblouku co nejdříve. Vaše dnešní posila Bloominka." Stála jsem na oblouku a vyhlížela je. 

,,Jak je možné, že víš kde bydlíme?" ptala se mě Beruška ještě ve vzduchu. ,,A jak je možné si na nás pamatuješ, když jsme se ti po napravení všeho neukázali." ptal se dál Kocour. ,,Pravděpodobně za to můžou moje schopnosti." řekla jsem a začala jsem vysvětlovat své schopnosti. 

,,Takže seš vlastně vílodějka."prohlásil černý kocour se smíchem a mě se opět vrátili obavy a zesmutněla jsem. ,,Kocoure!" okřikla ho Beruška. ,,Promiň, nechtěl jsem tě urazit." omluvil se mi. 

,,Znáte ten seriál Kouzelná beruška a černý kocour?" zeptala jsem se bez další reakce na omluvu. ,,Ano, bavili jsme se o tom i s mistrem Fu. Prý se to může stát, že kouzelná beruška nepůsobí na všechny, ale je to velmi vzácné. Kouzelná beruška totiž vymaže i vzpomínky lidí na držitele mirákulí." ujasnila mi Beruška. ,,Ale lidi v magii nevěří a jen tak neuvěří ani v mirákula, což je pro nás dobře. Tajemství mirákulí je ochráněno." dodala ještě.

,,Tomu nevěřím, to na vás nikdo nepřišel? Nikdo ve vás neuvěřil?" říkala jsem nevěřícně. ,,Neříkej, že ty nemáš problém přesvědčit lidi o magii?" nevěřícně mi odpověděla Beruška. ,,No, já jsem svou moc musela držet také v tajnosti, ale mé kamarádky z Alfey, Winx, se snažili navrátit magii na Zem a vypadalo to docela nadějně, ale bohužel když přestaly pravidelné navštěvovat Zemi, lidé opět zapomněli." odpověděla jsem lehce posmutněle.