Příběh víly dvojí moci

Nový specialista

,,Hej Trix, v přesile si troufáte co?!" ozvalo se jim za zády. Byli to specialisté a Winx. Záchrana na poslední chvíly, pomyslela jsem si. Začal opět boj, tentokrát ale bylo v přesile dobro místo zla. Trix utrpěli drtivou porážku a nemohli se pomalu ani pohnout. Všichni jsme porážkou Trix byli nadšeni a těšili jsme se na předání spravedlnosti. Než jim ale stihli specialisté nasadit pouta, neumožňující používat magii, Trix záhadně zmizely. Nikdo jsme nechápali jak, ale zároveň nikdo neměl sílu to řešit. 

Brzo ráno jsem se probudila na gauči u Hložkových v obýváku. Vůbec jsem nic nechápala. Rozhlédla jsem se kolem sebe a nestačila jsem se divit. Na zemi spal David. Sedla jsem si a podívala se na hodinky. Bylo lehce před šestou hodinou. Marně jsem vzpomínala, co se včera po náhlém vypaření Trix dělo.

,,Jé, dobré ráno vílo." ozvalo se ze země. ,,Dobré ráno. Nevzbudila jsem tě?" zeptala jsem se Davida, který se zvedal ze země a sedl si ke mě na gauč. ,,Ne, dobrý!" odpověděl s úsměvem na rtech. ,,Jak jsem se tady vůbec ocitla?" vyptávala jsem se. ,,Byla si hrozně vyčerpaná z boje, teda alespoň to říkali ostatní a poprosili nás, jestli bychom tě tu nenechali přespat. Prý by pro tebe mohl být teleport domů náročný." odpověděl David a mě došlo, že jsem se mu ještě nepředstavila. ,,Jinak, jsem Dita." podala jsem mu ruku. ,,David." stiskl moji ruku.

Dál jsem se vyptávala na vše co jsem zaspala. Dělala jsem si také starosti o Divišku, ale David mě ujistil, že je v pořádku. Také mi prozradil, že o mně ví spoustu věcí od Winx a specialistů, takže jsem byla ráda, že mu nemusím vše vysvětlovat. ,,A co ty a kluci? Máš nějakého?" začal se vyptávat zase David. ,,Ne! Já říkám, že na kluka nemám čas." zasmála jsem se a začala vysvětlovat: ,,Víš, pořád lítám ze školy na tréninky, z tréninků domů a z domova tajně do Alfey. Jeden kluk o mě jevil zájem a je to i celkem nedávno, ale na našich schůzkách jsem v každé trojici viděla Trix a bála jsem se. No, taky jsem si s ním neměla moc co říct, ale i tak jsem usoudila, že pokud mám mít přítele, tak jedině z kouzelné dimenze."

,,Specialisté mi včera nabídli, abych se k nim přidal. Prý je zaujalo, jak jsem tě statečně bránil" oznámil mi David s nadšením v hlase. ,,Tak to gratuluji, jsou to jedni z nejlepších z rudé fontány." pogratulovala jsem mu. ,,A co třeba ráda děláš, když zrovna nejsi ve škole, na tréninku nebo v Alfee?" pokračoval David v konverzaci. ,,Zpívám, hraju na klavír nebo něco tvořím." odpověděla jsem. Dál jsme si povídali o našich koníčcích a o škole a o našich plánech a tak dále.

,,Už budu muset letět, aby někdo doma nezjistil, že tam nejsem." řekla jsem a vstala z gauče. David mě chytl za ruku, aby mi ještě stihl říct: ,,Dnes večer, kolem půl desáté, před Alfeou!"