Příběh víly dvojí moci

Zoufalství, vztek, zoufalství

,,Je všechno v pohodě?" pomalu vešli do pokoje Martin i Diviška. ,,Nechte mě teď prosím." řekla jsem s brekem a přikryla jsem si hlavu peřinou. Diviška si sedla ke mě na postel, ale já se jen víc zachumlala do peřiny. ,,Zavolám Davidovi, třeba bude vědět co se stalo..." slyšela jsem Martina na chodbě, když se vraceli zpět dolů. Zavřela jsem oči a chtěla jsem usnout, což mi ale moc nešlo. Ze snahy mě vytrhl hlas.

,,Bloomi... Bloomi!" vylezla jsem z pod peřiny a zběsile jsem se rozhlížela po pokoji, ale nikde nikdo. ,,Haló?" nechápavě jsem řekla do prázdného pokoje. ,,Bloom?" napadlo mě, jelikož jsme spolu často komunikovali, jen přes myšlenky, díky společné schopnosti komunikace. ,,To jsem já Icy!" ozvalo se a já se zděsila. ,,NE! NEPŘIDÁM SE K VÁM!" okamžitě jsem zakřičela a snažila jsem se komunikaci ukončit, ale nešlo mi to. Bála jsem se. ,,Neboj, jen jsem ti chtěla říct, že za to, co se stalo Kate, může Amaril. Se sestrami už jí nějakou dobu pozorujeme a je to teda pěkná svině..." řekla mi. ,,C-co? Proč mi pomáháš?" nechápala jsem ,,Víš..." odmlčela se ,,musím končit!" v rychlosti ukončila komunikaci. 

Posadila jsem se na postel, po zádech mi běžela husina a já jen s otevřenou pusou vstřebávala, co že se to právě stalo. Ani nevím, jak dlouho jsem takhle koukala do blba, vytrhlo mě z toho až zaklepání. ,,Lásko, můžu dovnitř?" pootevřel dveře David a já přikývla. ,,Tecna byla za Timmym a už řeší, jak získat nějaké informace, co se vlastně Kate stalo a kdo za to může. Neboj nikdo z našich si nemyslí, že bys toho byla schopná." sedl si vedle mne, chytl mě za ruku a pohladil po vlasech. ,,Může za to Amaril!" zvedla jsem k němu oči.

,,Lásko, já vím, že si na ni naštvaná, kvůli tomu co ti dělala a dělá, ale nemůžeš to takhle na ni hodit." řekl mi, nevěřil mi. ,,Já to prostě vím, ale když mi nechceš věřit..." odtrhla jsem se od něj a odešla z pokoje. Vyšla jsem na balkón, po chvíli se tam objevila Davidova maminka. ,,Je zima, aby si tu stála jen v tričku." řekla s úsměvem a přehodila přese mě mikinu. ,,Děkuju." řekla jsem, ale stále jsem koukala do dálky. ,,Můžu ti nějak pomoci?" zeptala se ustaraně. ,,Ne, tohle si budu muset vyřešit, sama, když mi ani David už nevěří!" procedila jsem tak trochu mezi zuby. vztek ve mě narůstal. Nakonec jsem ze sebe shodila mikinu a teleportovala jsem se do Alfey. 

Zákaz nezákaz jsem si to mířila hlavní chodbou přímo do bytu, kde bydlela i Amaril s Kate. Nevnímala jsem vůbec okolí, jen jsem šla, poháněná vztekem na tu svini! Došla jsem k jejich dveřím. Zaťukala jsem a otevřela mi jedna ze spolužaček. ,,Co tady děláš! Máš přece zákaz tu být!" obořila se na mě. ,,Je tu Amaril?" křikla jsem na ní. ,,No u sebe, ale ty tu nemáš co dělat!" pokračovala si ve svém. Já ji nevnímala, zamířila jsem rovnou ke dveřím s cedulkou Amaril a Kate. ,,Co tady sakra děláš ty svině čarodějská!" vyjela na mě hned, co jsem tam vešla. ,,Co si udělala Kate!" křikla jsem na ni. ,,Já? ty!" zasmála se. ,,Já se nepachtuju s čarodějkama!" odsekla ještě Amaril. ,,Ty svině, já vím, že si to byla ty!" řvala jsem na ni ještě hlasitěji, až to přilákalo všechny víly, nejen od nich z bytu, ale i z okolních bytů. ,,Ty mě svině říkat nebudeš! Kate si teď musí poležet nějakou dobu na marodce a ještě ani nepřišla k sobě, ale až se probere, určitě nám to všechno řekne jak to bylo! A TADY UŽ SI PAK NEŠKRTNEŠ!!!!" řvala už i Amaril na mě. ,,Já vím, že si to byla ty! Prostě to vím!!" řvala jsem na ni už se slzami v očích. 

,,TAK DOST!!" ozval se silný hlas. vtrhl tam Paladie a chvíli po něm i Laila s Músou. ,,Ona za to může, ona to Kate udělala!!!" otočila jsem se na Paladia se slzami v očích. ,,Já se s čarodějkama nepaktuju, ty si tady jediná čarodějka mezi námi!!" obořila se zase do mě Amaril. Vztek ve mně překonalo zoufaství, klekla jsem si na zem a se skloněnou hlavou jsem už jen s brekem šeptala. ,,Ona to byla, to ona... já bych Kate neublížila..." 

Laila s Múzou mi pomohli na nohy a odvedli mě pryč. Zaslechla jsem ještě paladia, jak říká: ,,Nemůžete obviňovat bez důkazů, musíme počkat, až se Kate probere..."