Jedeme za Adel

120 4 1
                                    

Ráno jsem se vydala do koupelny. Byla jsem ospalá, protože jsem toho po snu s Adel už moc nenaspala. S ručníkem na rameni jsem se po cestě přehrabovala v hygienické taštičce, abych se ujistila, že mám všechno. D někoho jsem vrazila.

,,Ježiši, pardon, moc se omlouvám." zvedla jsem oči a omluvila se. ,,To nic!" usmál se na mě profesor Palladie. ,,Nevypadáš moc vyspale." zkonstatoval. Nechtěla jsem se sním moc vybavovat. ,,Pardon, ale trochu spěchám." obešla jsem ho a zapadla do společných umýváren.

Když jsem šla zpátky, potkala jsem ho znovu. ,,Něco se stalo, nepřipadáš mi ve své kůži?" zeptal se mě vážně. ,,Ne, nic." odsekla jsem a chtěla zalézt do pokoje. ,,Počkej přece, já vidím že se něco děje." chytl mě za ruku, abych mu neutekla. ,,No tak dobře. Za posledních pár dní jsem zjistila, že mi všichni lhali ohledně původu mé moci, že vlastně nejsem obyčejná víla, protože mám dvě moci, z niž jednu jsem získala od Bloom a druhou od Icy. No taky jsem začala mít předtuchy o tom co se stane a málem jsem zabila člověka." shrnula jsem dění posledních dvou dnů, vysmekla se mu a zabouchla jsem dveře od pokoje a zamkla je za sebou.

Odhodila jsem ručník i taštičku na postel a začala jsem vzpomínat na sen. ,,Adel bydlí na Dominu." řekla jsem nahlas. Zámek v dáli byl sídlem královské rodiny vládnoucí Dominu. Znám ho dobře, navštívila jsem ho spousta krát. Z myšlenek mě vytrhlo klepání na dveře. ,,Bloominko, jsi už vzhůru? ozval se z poza dveří Bloomin hlas. Šla jsem otevřít. ,,Jdeš s námi na snídani?" zeptala se mě a já přikývla.

Po snídani si Faragonda zavolala do ředitelny mě, Bloom, Daphne a Tecnu. Tušila jsem, co přijde. ,,Dívky, potřebuji vaší pomoc!" začala Faragonda. ,,Co se děje slečno?" zeptala se s lehkou obavou v hlase Bloom. ,,Nebudu vám nic zatajovat. Bloominka včera podnikla výpravu za pravdou, do Ahtohallanu." vybalila na ně pravdu Faragonda. ,,Jak jste jí mohla takhle ohrozit!" vyjela na slečnu hned Daphne. ,, Ale já to zvládla a ani nic nehrozilo." oponovala jsem. ,,Přesně, teď tady stojí živá a zdravá, tak bych to neřešila." uklidnila Tecna Daphne.

" uklidnila Tecna Daphne

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Má pravdu sestřičko." souhlasila i Bloom, což mě překvapilo. ,,A co jsi zjistila?" ještě se zeptala Bloom. Znovu jsem popsala, jak jsem svou moc získala.

,,Potřebuji od vás pomoct s nalezením víly Adel." pokračovala Faragonda. ,,Proč?" nechápaly holky. ,,Našlo mi to nějaké soubory o absolventkách Alfey." oznámila Tecna, která pohotově zadala jméno do vyhledávání na internetu. ,,A je tam i nějaký kontakt na ní?" zeptala se Faragonda. ,,A kdo to vlastně je?" zeptala se Bloom, ale nikdo jí neodpověděl. ,,Já vím kde jí najdeme, žije na Dominu, zjevila se mi dnes ve snu." řekla jsem. ,,Sakra! Může mi už konečně někdo vysvětlit, kdo to je a proč jí musíme najít?" křikla naštvaně Bloom. ,,Řekla mi to strážkyně Ahtohallanu. Vlastně řekla, ať na ní slečna Faragonda zavzpomíná. No a dnes ve snu mi sama Adel řekla, ať přijdu za ní." v rychlosti jsem vysvětlila.

,,No a víš nějak přesněni, kde bydlí? Nebudeme přece prozkoumávat celou planetu." zeptala se Daphne. ,,Musí to být blízko vašeho zámku, protože jsem ho viděla v dálce. Jinak to byla taková chudší ulička s malými domky." pokusila jsem se popsat místo ze snu. ,,Asi vím kde by to mohlo být. Jedu s tebou!" prohlásila Daphne a Bloom se připojila. ,,Myslím si, že byste měli jet všechny Winx. A já pojedu s vámi." prohlásila Faragonda.

Rozhodli jsme se vyrazit rovnou. Byla neděle půl deváté ráno a potřebovali jsme to stihnout co nejrychleji. Uvědomila jsem si, že bych měla dát vědět rodičům v kolik přijedu od "Báry". napsala jsem v pět a doufala, že se nic nepokazilo a rodiče mi věří, že jsem u Báry. Na cestu za Adel jsme měli jen šest hodin. Rychle jsme se připravily, seskupily a teleportovali jsme se na zámek na Dominu. Neměli jsme ani čas pozdravit Oritela s Marion, rodiče Bloom a Daphne, a hned jsme seběhli do podhradí. Vážně jsme spěchali.

Prošli jsme celou chudou čtvrť každou uličku a žádná nevypadala jako z mého snu. Obyvatelé, kterých jsme se zeptali, nic o Adel nevěděli. ,,Tohle je ona!" vykřikla jsem radostně po hodině procházení uličkami. ,,Tohle je ulička z mého snu!" zaradovala jsem se a hledala jsem dům, kde by mohla bydlet. ,,Dobrý den vaše veličenstva, hledáte zde něco?" ozval se za námi starší muž, klanící se Bloom a Daphne. ,,Dobrý den dobrý muži, nevíte náhodou, kde tady bydlí Slečna Adel?" zeptala je ho uctivě Daphne. ,,Ale jistě že princezno, stojíte přímo před jejím domem." odpověděl vlídný pán. Poděkovavi jsme mu a za pomoc dali nějakou tu kačku.

,,Tak já zaklepu!" odhodlala jsem se a předstoupila přede dveře domu. Zaklepala jsem a po chvíli nám dveře otevřela...

Příběh víly dvojí mociKde žijí příběhy. Začni objevovat