-Scott-
"Už jedeme přes hodinu nějakým lesem, nechceš mě unést, že ne?" Směje se Ellie.
Sedíme ve vyhřátým autě a Ellie má schoulený nohy u sebe.
"Sakra, prokoukla si mě." Směju se s ní a zahýbám a dál jedu po neudržovaný zasněžený cestě.
"Vidíš támhle nahoře tu dřevěnou chatu? Tam jedeme. Postavil jí...no...táta. Bral mě sem jako malýho rybařit, učil mě hrát hokej, jezdíme sem i s klukama." Usmál jsem se a zacouval jsem na jediný parkovací místo u chaty.
"Je to tady nádherný Scotte." Pohladila mě po stehně a mně nezbylo nic jinýho, než jí políbit.
Otevřel jsem jí dveře a společně jsme šli dovnitř.
Je tu snad ještě větší zima než venku. To já rád.
Zamířil jsem si to rovnou ke krbu, kde jsem zapálil oheň. Když jsem se otočil, spatřil jsem Elaine, jak sedí na kožený sedačce a na klíně má rozložený rodinný album s fotkama.
Táta jich tu měl hodně.
Sedám si vedle ní a jednou rukou jsem ji objal.
Ellie otáčí stránku za stránkou a prohlíží si fotky mě se ségrou, až do chvíle kdy jsem ji zastavil a ukázal jsem na jednu fotku.
Černobílá fotka muže, asi okolo třiceti, jak v ruce svírá hokejku, stojí na ledě, kterej v tý době neudržovali tak, jako teď. Usmívá se od ucha k uchu a už jen z jeho očí byste poznali, že miluje to, co dělá a užívá si každej okamžik svýho života.
"To je můj táta. Hrál v NHL a byl fakt dobrej. Je to focený asi týden před tím, než umřel." Vydal jsem ze sebe se snahou udržet klidnej hlas.
Docela se mi to povedlo.
"Řekneš mi, co se stalo, nebo o tom nechceš mluvit?" hladí mě po stehně.
"Řeknu." vydechl jsem.
Na chvíli jsem se odmlčel.
"Ten den vyhráli Stanley cup a slavili s jejich celym týmem. Opili se a táta se nenechal přemluvit, aby zůstal na hotelu. Takže jel domu a prostě nevnímal okolí. Nedal přednost a nějakej chlap s kamionem ho vytlačil ze silnice a tam byl prudkej sráz a nebyla ani malá šance že by to přežil."
Držím jí za ruce a zavírám oči.
Měl jsem s tátou neuvěřitelnej vztah a i když umřel před tolika lety, pořád o tom nerad mluvim a chybí mi.
"Určitě byl úžasný. Někdo obyčejný by nemohl mít tak úžasnýho syna." Pokouší se mi pomoct.
"To byl. Právě díky němu jsem nebyl tak namachrovanej jak většina hokejistů. Vždycky mě nechal abych se v různých problémech vykoupal sám a pomohl mi až když jsem ho o to poprosil a když viděl, že to sám nezvládnu. Právě po jeho smrti jsem začal být tak, plachej. Připadal jsem si sám a neměl jsem pořádnou oporu. A teď až se vracim do "normálu". Mám tebe." Věnoval jsem jí pusu na nos.
"Miluju tě Elaine. A věř mi, že jsi první, komu se takhle svěřuju." Trochu jsem se zasmál a dávám jí pusu do vlasů.
"Taky tě miluju Scotte." stiskla mě.
"Tak a už dost fotek. Ještě bys narazila na ty, kde jsem malej a tlustej, a něčim se cpu." smál jsem se a Ellie mi vytrhl z rukou album.
"Počkeeej! To musím vidět!!" začala rychle listovat a na konci se zastavila a začala se neskutečně smát.
"To nemůžeš být ty!" drží se za břicho a já jsem zavrčel.
"Víš coo? Radši jdeme jíst." dal jsem si Ellie přes rameno a jdu do kuchyně.
Postavil jsem jí na zem a chytám se za hlavu.
"No. Malinko jsem to nedomyslel s jídlem. Tady jsou možná tak sto let prošlý sušenky."
"Takže jedeme nakoupit!" zasmála se Ellie a dává mi pusu na nos.
"Sice je to asi hodinu odsud, ale nic jinýho nám nezbývá. Jsem tak blbej." zakroutil jsem hlavou.
"Ale notak Scotte. Nejsi a neříkej to." Chytá mě za tváře a dává mi pusu.
"Aspoň můžeme v tom krásnýýýýým autě strávit další čas!"
ČTEŠ
Hockey Love
Teen Fiction"Víš, o kluky se musíš starat. Potřebují péči, lásku a pochopení. Mají tajemství, ale přesto chtějí, aby je někdo miloval a respektoval. Taky mají potřebu někoho chránit a o někoho se starat. Nemůžeš na ně kašlat a myslet si, že ti bude věrný. Nic n...
