Já na Scotta jen mrkám a zvedám se z gauče do kuchyně, kde mám v plánu si vzít další sklenici s alkoholem.
Hlavně se udrž na nohou, ty blbko.
Ano, pravda, trochu jsem to přehnala. Dokonce víc, než jsem chtěla. Už by si měla přestat dělat naschvály, aby si měla plnou pozornost Scotta. Nejjednodušší by bylo, kdybych mu to prostě jen řekla. Anebo budu jen pokračovat v tom, co mi jde nejlíp. Vytáčet Scotta tím, jak se chovám, protože ho mám ráda tak moc, a nedokážu mu to říct.
Jelikož u svého malého přemýšlení nedávám pozor, tak zakopávám o svojí vlastní nohu a chytám se nejbližšího člověka, který je mi po ruce.
"Čau, Henry!"
"Ahoj, Chemberleinová." Zasmál se a všímá si toho, v jakém jsem stavu a trochu mě přidržuje.
"Pomůžu ti za Scottem?" Zasmál se.
"Jde na mě poznat, že ho potřebuju?" Zasmála jsem se nazpátek.
"Nerad bych ti lhal, takže trochu jde." Směje se a zatímco mi pomáhá, abych nezakopla o nic, co je v mém dosahu.
"Ty chodíš s Claire, žejo?" Ptám se ho.
"Kdo ti o tom řekl?" Trochu ho to zarazilo.
"Nikdo, nejsem slepá. Navíc tvoje reakce to prozradila." Sleduji ho.
"Je to fajn holka, tak se nechovej, jako debil." Dodávám.
"Díky, za radu." Zasmál se. Vidím Scotta, který se s někým baví, ale když nás vidí, tak k nám přechází. Něco si s Henrym povídá, a potom mě chytá za pas.
"Pojedeme domů." Oznamuje mi.
"Jasně, a ty budeš řídit?" Zasmála jsem se.
"Nikomu jinýmu tě nesvěřím a je to kousek." Sleduje mě.
"Ty si pil, pokud jsem viděla dobře." Oponuji mu.
"Jen pár panáků." Trochu mě stiskl.
"Takže ne, nepojedeme." Rozhoduji. Scott se na mě podíval pohledem, který nebyl moc příjemný. Ale já se nedám!
"Vždycky nemůže být po tvém." Dávám mu jednu ruku za krk a stahuji si ho trochu níž k sobě.
"Ale ty si nedáš říct a nenecháš si ode mě pomoct." Sleduje mě. Já mu na to nic neodpovídám, a jen mu dávám pusu.
"Proč pořád tak vážně? Něco se nevyvedlo?" Dávám mu další pusu, ale tentokrát na nos.
"Jsi opilá, a taky si se tu stihla porvat s mojí sestrou, co to do tebe vjelo? Nebyl-" Scott dál mluví, ale já jsem ho přestala poslouchat, protože mě víc zajímají jeho lícní kosti.
O můj bože, Scott je fakt hezounek. Toho jsem si sice všimla už dřív, ale až teď si ho vlastně pořádně prohlížím v obličeji. A musím říct, že když je naštvaný, tak mu to sluší o hodně víc. Jeho tvrdé a ostré tvary v obličeji, upravené vlasy a plné rty zpomalují všechno okolo mě.
"Elaine." Slyším svoje jméno a svoje oči přesouvám k jeho očím. K jeho hnědým vlasům se perfektně hodí krásně čokoládové oči. Mám chuť, ho- "Jsi opilá, pojedeme domu." Oznamuje mi, ale já v těch jeho nádherných očích vidím, že ho spíš něco stresuje a ne, že je naštvaný. No, možná trochu toho naštvání tam bude.
***
Večer se to docela protáhlo, zhruba do 2. hodiny ranní, kdy Scott od našeho rozhovoru už nepil, a to jen proto, abych ho nechala řídit. Opravdu to autem bylo asi jen 5 minut, ale stála jsem si za svým, aby neřídil opilý a on za svým, abychom jeli domů.
ČTEŠ
Hockey Love
Teen Fiction"Víš, o kluky se musíš starat. Potřebují péči, lásku a pochopení. Mají tajemství, ale přesto chtějí, aby je někdo miloval a respektoval. Taky mají potřebu někoho chránit a o někoho se starat. Nemůžeš na ně kašlat a myslet si, že ti bude věrný. Nic n...
