What's going on?!

202 7 0
                                    

-Ellie-

Otevírám oči a hned se podepírám loktem a snažím se zvednout. Hodně rychle se mi zatočila hlava, tak hned se zastavuji a koukám po pokoji. Scott mě odnesl do postele.

Tma, otevřené balkónové dveře a vedle mě nikdo.

"Scotte." Zašeptala jsem, ale nikdo se neozval.

Pomalu se zvedám a v kraťasech a tílku jdu pomalu chodbou a po schodech dolů. Všude jsou tu zapnutá tlumená světla a po cestě vidím, že je 4:17 hodin ráno.

Vidím Darlene, jak stojí u kuchyně a hned se na mě obrátila.

"Děkuju, nic nechci - opravdu, jste hodná." Šeptám ještě dřív, než se mě na něco zeptala a pokouším se na ní usmát.

"Váš přítel je v soukromé pracovně, mám pro něj dojít, nebo byste si přála za ním odvést?" Vřele se na mě usmívá a já se zastavuji uprostřed haly.

"Mohla byste mě tam nasměrovat prosím?"

Hned se vydávám tím směrem, až docházím nakonec chodby, kde se přede mnou tyčí obrovské dveře, rozhodně větší, než kterékoliv co jsem potkala po cestě sem.

Bez zaklepání s hlasitým klapnutým kliky vstupuju dovnitř a co nejrychleji za sebou zavírám. Přímo naproti dveřím se mi vyskytl pohled na Scotta, který v teplácích a obyčejném bílém tričku sedí za velikým pracovním stolem.

I v teplácích vypadá nejelegantněji, co to jde.

Nad hlavou má obdélníkový obraz se zlatým rámem a krásnou malbou uvnitř.

Poznávám tam jeho babičku s dědou, Alex, nejspíš jeho tátu a Scotta, další pár lidí mi zůstává neznámých a teď asi není ten nejlepší moment na to, se ptát. Všichni na sobě mají perfektně sedící oblečení na jízdu na koni a za sebou několik koní - možná jsou to ti stejní, co mají dole ve stájích.

"Měla si mě jen nechat zavolat. Musíš ležet." Pořád sedí za stolem a pokládá propisku.

"Bez tebe to prostě nejde."

Je tu zavřený sám a dělá jakési papíry. Mohlo mě napadnout, že tady je proto, aby měl chvilku klid a soukromí. Neměla jsem sem lézt, vypadá nevyspale a hodně podrážděně.

To Scott nejspíš hned poznal a trochu se na židli odsouvá a ukázal si na klín, kam chce, abych si sedla.

Přecházím na jeho stranu a sedám si mu na klín.

"Co tu děláte, pane Chemberlein?" Chytám ho okolo krku.

"Pomáhám dědovi." Scott se se mnou přisouvá ke stolu a já se dívám na osm druhů různých papírů, faktur a smluv.

"Měl by sis odpočinout a pak to můžeme udělat společně." Zašeptala jsem.

"Máš pravdu."

"Vidím na tobě, že se ti spát nechce, tak si něco pustíme v televizi a ty si taky konečně odpočineš? Lásko jsi tu hlavně proto, aby sis odpočinul a ne se pořád něčím stresoval a něco řešil." Hraji si s jeho vlasy a prstem přejíždím po jizvě, kterou má Scott na rameni.

Určitě hokej.

"Co já bych bez tebe dělal." Zavírá oči a celou svojí vahou se opírá do židle.

"Upracoval se, jen pojď."

Společně se Scottem jdeme do jeho babičky obrovského obývacího pokoje, a Scott bere dvě deky a hledá cosi, na co se dá koukat v televizi.

Hockey LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat