- Ellie -
"Ano Elaine, dneska." Slyším svojí mamku z telefonu.
"Nemohli jste mi to říct dřív, mami?" Ptám se jí.
"Ne, protože tě znám. Našla by sis něco jiného na práci. Za hodinu tě Jeremy vyzvedne."
"Aha, se Scottem ani nepočítáš." Zavěsila jsem.
Pokoušela jsem se mu několikrát dovolat, ale nezvedl mi to ani jednou. Pak jsem zkusila Timma.
"Je s tebou Scott? Nezvedá telefon." Vyvalila jsem na něj hned, jak přijal hovor.
"Mám telefon v autě, co je potřeba?" Slyším svéto přítele.
"Prosímtě, máma zase něco vymyslela. Aby si věděl, že nebudu doma do zápasu. Nevěděla jsem to dopředu. Nevím ani, co budeme dělat. Jen aby si to věděl, ano? Přijdu za váma, za tebou na zápas. Slibuju."
Mrzí mě, že mu to musím říkat takhle narychlo. Ale to je moje máma, klasická ona. Sice jsem na něj naštvaná, ale pořád je to můj přítel se kterým bych nejraději trávila 24 hodin denně.
"Dobře, princezno. Už budu na telefonu, ano? Kdyby něco, jsem u tebe hned."
"Pozdravuj Timma."
"Pa, krásko."
Típám mu telefon a běžím se obléct.
***
"Ano, mami už ses mě tady dnes ptala čtyřikrát, se Scottem jsem chvilku." Poskytuju jí hodně nucenej úsměv. "A ano, vím, jak dlouho se znám s Jeremym, stačí už, nebo ještě něco?" Propaluju jí pohledem a celou dobu spolu komunikujeme rusky, aby se Jerry cítil lépe.
"A viděla si Jeremyho výsledky? Jak se vůbec má v Rusku, jak mu to jde." Pronáší moje máma další z jejích otravných dotazů.
"Ano, mami, viděla. Je to můj nejlepší kamarád a ano vím, že patří mezi nejlepší střelce z celý soutěže. Ano vím, že reprezentuje jeho zemi v tom co miluje a sakra proč ty na mě musíš být furt taková!" Jemně jsem bouchla do stolu.
"Moc se omlouvám, ale budeme muset vyrazit na zápas. Eleonorka mi musí ukázat, co a jak." Osvobozuje mě z toho všeho Jeremy. Děkuju! Co nejrychleji odcházím do auta a sedám si na místo spolujezdce.
"Děkuju, Jerry!" Dávám mu pusu na tvář za to, že mě zachránil. Ano je to tak, on mi říká Eleonoro a já jemu Jerry, úplně odlišný jména, ale začli jsme tak už na škole.
"Si koukala na tabulky, jo." Směje se zatímco řídí.
"Si piš tak musím to sledovat, jak se ti daří." Směju se nazpátek a mám hlavu otočenou na něj.
"Co se to vůbec stalo minule na ledě?" Poukazuju na Lucasovo nohu.
"Máme tam mladý blbečky, kteří udělají všechno, co jim ty starší ještě blbější řeknou. Chápu rivalitu na ledě, mezi zápasama a takhle, ale tohleto už bylo přes čáru. Hlavně i pak mimo led. Naši kluci jsou vedený špatným směrem, ale tím vyhráváme. Naši trenéři na tom mají velký podíl, ale ty to sama znáš, jak to u nás chodí."
Jsem ráda, že to pořád je ten fajn kluk, kterýho si pamatuju.
"Co si prosímtě dělala?" Kývl hlavou směrem k mým rukám.
"Pila jsem a něco jsem rozbila." Natočila jsem hlavu ven z okénka. Jeremy zastavil před arénou. A hned na mě otočil hlavu.
"Co jsem to slyšel?" Zvedá na mě obočí.
ČTEŠ
Hockey Love
Teen Fiction"Víš, o kluky se musíš starat. Potřebují péči, lásku a pochopení. Mají tajemství, ale přesto chtějí, aby je někdo miloval a respektoval. Taky mají potřebu někoho chránit a o někoho se starat. Nemůžeš na ně kašlat a myslet si, že ti bude věrný. Nic n...
