***
-Scott -
Ráno se probouzím brzy a ještě před tréninkem jedu za ségrou, do práce (do fitka, dělá trenérku), abych jí to vysvětli. Spíš aby to ona vysvětlila mně. Jsem domluven s Timmem, který mě nabral dřív a jedeme spolu.
Vcházím dovnitř, do menší tělocvičny, kde za chvilku bude mít Alex ranní trénink.
"Ahoj bráško." Pokouší se mě obejmout okolo krku a já uhýbám.
"Nazdar, proč píšeš Ellie a vyhrožuješ jí, nemůžeš se s ní normálně pobavit, aby věděla, že máš starost. Ne! Musíš na ní být takováhle?" Koukám jí do očí.
"Scotte ne-"
"Moc dobře víš, o čem to mluvím. A tohleto má teda znamenat co." Ukazuju jí telefon, co jsem vyfotil, aby se z toho nemohla vykroutit.
"Nic mi neřekneš? Fajn, ale tady s tím přestaň. Snaží se na tebe být hodná a zapadnout do naší rodiny, do prdele! Má to sama dost těžký a ty, ty která víš jaký to je, když tě všichni jakožto bráchu hokejisty odsuzujou, jí nepomůžeš. Tohleto už laskavě nedělej, jsi hodná, že se staráš, ale nevyhrožuj mojí holce." Začínám ztrácet nervy.
"Dobře, ale nečekej ode mě nějakou přehnanou vstřícnost." Nečekám ani na odpověď a odcházím zpátky do auta.
Timm mlčky vyjíždí k aréně. Mezi námi je netřeba slov, chápeme se i bez nich.
***
"Všiml jsem si, že kulháš Scotte. Dneska by sis měl odpočinout od tréninku, abys byl fit na zápas. Co se děje? Tvoje stehenní kost a vazy se ozvali?" Sděluje mi trenér a já s ním souhlasím.
- Ellie -
Probouzím se, ale vedle sebe nikoho necítím, tak koukám na hodiny, které ukazují 9:37.
"Mmmm Scott." Zaskučela jsem a jediný, kdo mi přišel dát pusu je malý Scott.
"Nojo, Scottland už zase určitě trénuje." Poposedám si.
"Ale to je dobře, dlouho s těma klukama nebyl beze mě." Usmívám se a scházím dolů do kuchyně.
Koukám na svůj telefon, co leží na stole a nikomu z kluků neodepisuji, protože za nimi teď pojedu.
Všímám si snídaně na stole a u toho vzkaz:
Dobré ráno princezno, půjč si auto, jel jsem ráno s Timothym. Pokud budeš chtít, tak přijeď za námi na trénink, pokud ne, tak na mě počkej v posteli ❤️
"Jé to je sladký." Upíjím z čaje a pomalu se u snídaně oblékám.
-Scott-
Sedám si v teplácích a mikině na střídačku a chvíli sleduji kluky, jak si procvičují taktiky. Zhruba po 20 minutách se zvedám a oznamuji trenérovi, že jdu domů regenerovat.
Pro Ellie🤍 :
Krásko jedu domů dneska netrénuju, doufám, že jsi ještě v posteli.
Necítím se ani moc dobře po tý Lex. Ani nechci vidět, co zase vyvede.
Zrovna jsem vyšel ven a potkávám Ellie před vchodem do arény. Má s sebou Gara i Scotta na dvou vodítkách.
"Proč jako netrénuješ?" Mračí se na mě a kluci jí tahají blíž ke mmě.
"Ahoj princezno, ahoj kluci!" Přes silnou bolest si k nim klekám a oba je začínám drbat.
"Chci být s tebou přeci." Kluci pořád tahají a Ellie začíná ztrácet nervy.
"Neznám tě dlouho, ale vím, že trénink, ani zápas by si nevynechal. To je jako kvůli mně?" Kouká na mě vážně.
"Scottlande, odpověz mi." Sleduje mě a já se zvedám zpátky k ní.
"Jestli to takhle půjde dál sakra!" Ukazuje na arénu.
"Ty si sice myslíš, že mi ty tvoji kluci píšou jen tak, ale nepíšou. Víš proč? Ptají se mě, proč nejsi s nima, proč s nima nejsi večer někdy. Proč s nima neposedíš po tréninku, jako vždycky. Píšou mně, protože ty už toho asi taky nejsi schopen! Dobře teda na kluky si ser, ale na hokej? Takhle to jen začíná." Je docela naštvaná.
"Já nejsem tvoje brzda, abys se mnou musel být pořád doma. A nejsem někdo, kdo tě odřízne od tvých kamarádů." Upravuje si vlasy a mne si oči.
Je ještě ospalá, a hned se takhle po ránu rozčiluje. Koukám, že je to taky docela nervák. Vypadá, jako kdyby se špatně vyspala, nebo jako kdyby jí něco trápilo.
"Já sám to nevnímám, když jsem s tebou. Nevnímám okolí ani čas. Máš pravdu." To je to jediný, co jí dokážu říct, prostě nemám slov.
Je tak úžasná. Má toho sama hodně a ještě se stará o to, abych se bavil s kamarády a zvládal všechno.
"Nic víc mi na to neřekneš?" Už nekouká na mě, ale někam kamsi za mě.
"Máš pravdu Elaine." Jednou rukou jí chytám opatrně za tvář a dlouze jsem jí políbil, zatímco druhou rukou chytám její ruku, ve který drží vodítka.
"Začneme tím, že dneska pojedeš s klukama na nějakou tu jejich večerní akcičku a já si zařídím jiný program. Budu doma odpočívat." Vidím na ní, že se jí chce brečet.
Je tak tvrdohlavá, že stejně bude po jejím, nemá cenu se s ní dohadovat. Pokud si to přeje, tak to pro ní udělám.
"Tak já půjdu za klukama, jo. Klíčky od auta si nech a jeď si odpočinout. Kdyžtak budu na telefonu." Sleduji každý její pohyb.
Jen přikyvuje a jde zpátky k autu.
"Ty moje trdlo." Šeptám a jdu zpátky do arény.
Nemám v plánu jít za klukama trénovat, ale jít na horší místo. Možná se nechat vykopnout z klubu.
"Dobrej." Ťukám na dveře trenéra Áčka pana Matthewa.
"Ahoj Scotte. Co se děje, nějaký problém?" Ukazuje na židli naproti jeho stolu, abych si sedl.
"Chtěl jsem se vám jen přiznat, že jsem Vaˇm nacouval do auta. Byl to omyl, špatně jsem se podíval. Stalo se to včera já sháněl odvahu vám to říct. Všechny opravy vám zaplatím, už se to nikdy nestane." Koukám mu do očí a cítim se, jako kdybych měl metr do výšky.
"Dobře Scotte, nic se neděje, mohlo se to stát komukoliv. Jsem rád, že si mi to řekl." Věnuje mi upřímný úsměv.
Já jen přikyvuji a pomalu se zvedám, připraven k odchodu.
"A mimochodem Scotte, jsi hodnej a čestnej kluk, ale vinu druhých na sebe neber. I když tohohle si vážím víc, než čehokoliv. Vzal si to na sebe za někoho, kdo je ti blízký. Jsem rád, že tě mám u sebe v teamu." Říká, než sem stačil odejít.
"Díky trenére." Kývu na něj a mám nehoráznou radost.
On mě nevylil!
Kdyby Ellie měla svůj den, tak bych jí to hned zavolal, ale musím jí nechat odpočinout, nevypadala moc v pořádku.
ČTEŠ
Hockey Love
Teen Fiction"Víš, o kluky se musíš starat. Potřebují péči, lásku a pochopení. Mají tajemství, ale přesto chtějí, aby je někdo miloval a respektoval. Taky mají potřebu někoho chránit a o někoho se starat. Nemůžeš na ně kašlat a myslet si, že ti bude věrný. Nic n...
