-Timmy-
"Chels musela někam s kamarádkou, takže jsem tu sám. A co ty? Doufám, že si nebyla s Taylorem." U poslední věty jsem se zamračil a ona se zadívala do svojí skleničky.
"Leticie-" Chtěl jsem pokračovat, ale ona mě vyrušila.
"Neříkej mi tak." Koukla na mě trochu až vražednym pohledem.
-Alex-
"Kde si byl tak dlouho?" Zeptala jsem se bráchy, když vyšel z koupelny v teplácích.
"Trénink." Pokrčil rameny a potupňe se usmívá.
"Za prvý, to jsi vždycky měl všechny tyhle tetování? Máš jich nějak víc. A za druhý, to jste se s Timmym usmířili až tak, že ti zvedl náladu?" Sedl si vedle mě na gauč.
"Dva týdny zpátky jsem si nechával udělat tohle." Ukázal na svoje tetování na ruce.
"A ta druhá otázka?" Podezíravě jsem se zeptala a on se zasmál.
"Už jsem ti řekl, že tě mám rád Lexieeeeeeeeeeeeee?" Začal mě lechtat.
"Scotte!" Zapištěla jsem a on mi strčil hlavu pod ruku.
"Není cesty zpět!" Obmotal mi ruce okolo břicha aby mě chytil a já nemohla nikam utéct.
"Je ti dvacet pět!" Směju se a pokouším se vymanit z jeho sevření.
"Takže starší sestřička už se nechce tulit." Zvedl se a zamračil se na mě.
"Možná, ale až mi řekneš, proč si najednou tak hodný a proč se tak připitoměle usmíváš!" Dneska už po druhý jsem ho bouchla do ramene. On hned změnil výraz. Přestal se usmívat a civí na desku stolu. Stačí jediný slovo, a nemluví celý den. "Scotte." Zašeptala jsem.
"Potkal jsem jednu holku Lex." Zavřel oči, jako kdyby se chtěl především schovat.
"Počkej, to je špatně?" Zvedla jsem jedno obočí i když mě nevidí.
"Možná? Já nevim. Se žádnou se nebavim, a už vůbec jí někam nezvu - někam jako tak, že to myslim vážně." Prohodil a otevřel oči.
"Kam si jí pozval?" Zeptala jsem se pomalu. Je plachý, jako zvířata v lese. Chce to klid a trpělivost.
"Nikam. Až zítra, anebo pozítří. Chtěl jsem dneska, ale protáhl se nám trénink a musel jsem za tebou." Usmál se na mě.
"Jsem sice o dva roky starší, ale jsem ráda, že se o mě staráš zlato. Ale nechci, aby si kvůli mě musel něco odkládat." Založila jsem si ruce na prsou. "Vlastně nemusíš to odkládat." Opravila jsem se.
"Nevim, kam jí pozvu. Rád bych se na odmítnutí připravil den předem." Zašeptal a nesouhlasně zavrtěla hlavou.
"Můžete být tady, můžeme tu být všichni. A už se nepodceňuj, ti říkám. Aspoň teď už by sis mohl víc věřit."
"Tady?" Koukl na mě.
"No jasný." Přikývla jsem a komfortně jsem se usmála.
"Panebože děkuju." Vystřelil ze sedačky, a utíká hledat klíčky od auta.
"Měl by sis znovu vyholit ty strany!" Zavolala jsem, ale on mě určitě neposlouchá. Jestli si ty vlasy nenechá upravit, tak za chvilku bude vypadat jako Tarzan.
"Nevíš, kde mám ty klíčky?" Přiběhl ke mě po dvou minutách náročného hledání. Ukázala jsem na jeho bundu, ve který přijel a on se zasmál. "Nejlepší ségra na světě." Dal mi pusu na tvář a nazul si boty.
ČTEŠ
Hockey Love
Teen Fiction"Víš, o kluky se musíš starat. Potřebují péči, lásku a pochopení. Mají tajemství, ale přesto chtějí, aby je někdo miloval a respektoval. Taky mají potřebu někoho chránit a o někoho se starat. Nemůžeš na ně kašlat a myslet si, že ti bude věrný. Nic n...