-Scott-
Elaine stíhám chytnout předtím, než padá na zem a beru ji do náruče. Je tak malá a drobná, byla jen otázka času, až jí ten šok takhle položí.
Během několika sekund se tu objevují doktoři a berou si ji s sebou do jedné z ordinací, samozřejmě s pokynem, že mám zůstat venku.
Co to Sophii napadlo? Přijde mi, že vůbec nepoužívá hlavu. Co se to, sakra, děje s našima sestrama? Soph byla na začátku tak v pohodě, a na Ellie až teprve teď jde vidět, jak jí to všechno trápí. Hlavně, ať se jí nic nestane, ať se jednoduše probudí a jedeme domů, nic jiného teď zrovna nechci.
Na chodbě čekám hodinu a půl, a potom se z ordinace konečně objevuje doktor - shodou okolností jeden z dědových známých, a hned se se mnou zdraví. Sděluje mi, že Ellie hned probudili, prsty jí narovnali zpět a dostala dlahu s kovovou výztuhou s tím, že si to minimálně týden nesmí sundat. Hned potom můžeme jet domů, z čehož mám opravdu radost, protože nesnáším nemocnice, ať už tu má někdo ležet, nebo když bych tu měl být já sám. Jelikož Elaine dostala silné prášky na bolest, aby znovu neomdlela při narovnávání, tak mi doktor vysvětlil, že si možná nebude pamatovat skoro nic, dokud se pořádně neprospí. A samozřejmě, že na ní mám dávat pozor a musím ji mít na očích, a to hlavně dnes.
Nemá ani nejmenší tušení, jak přehnaný strach o ni mám. Netuším, co tady bez ní budu dělat. Beru ji do náruče a jdeme společně do auta.
"Mám žízeň." Šeptá Ellie a já jí posazuji na místo spolujezdce, kde jí připoutávám.
"Co by sis dala?" Usmívám se na ní, když si sedám za volant.
"Mhm." Mumlá a potom hned usíná.
"Já vím, jen odpočívej." Hladím jí po noze, když se vydávám na cestu.
Když přijíždíme k mému domu, tak si všímám, že už tu Timmothy je, protože je tu Elaine auto. Vcházím s ní v náručí do domu a vidím Gara a Scotta, kteří netrpělivě sedí u gauče a při pohledu na nás vrtí ocasy.
"Tak co?" Slyším Timma, který k nám hned jde a kouká na Elaine ruku.
"Za pár dní to bude dobrý." Přikývl jsem.
"Ahoj, fešáku." Slyším Ellie, která mává na Timma.
"Ty budeš furt něco vyvádět, viď, průserářko?" Zasmál se.
"Jsi tak malej a roztomilej, a hlavně skvělej kluk." Mluví pomalu a mrká na něj.
Možná bych i žárlil, ale teď mi záleží jen na tom, aby jí bylo dobře. A vím, že spolu s Timmem někdy flirtují a dělám, že to nevidím, ale pokud jí to má zvednout náladu, tak cokoliv.
"To máme něco společnýho." Zasmál se na ní.
Když vidím, že Ellie zase usnula, tak ji odnáším do mého pokoje a Scott s Garem jsou nám v patách a ihned si lehají vedle postele, kam ji posazuji. Pomáhám jí svléknout upnuté kalhoty, rolák a k jejímu pokynu i podprsenku a oblékám jí do mého pohodlného trička.
"Za chvilku přijdu, přinesu ti to pití. Kdyby cokoliv, tak tady máš telefon, nebo klidně jen zakřič, a nechám ti tu kluky." Dávám jí pusu na čelo a přikrývám jí nohy, ale je mi jasné, že se stejně odkryje. Potom jdu zpět do obýváku za Timmem.
"Moc díky, za tvoje auto, a že si sem přivezl to Elaine." Děkuji mu a on se zasmál.
"To je to nejmenší."
"Co vůbec Sophie?" Ptám se ho.
"Nechápu, jak jsem si mohl myslet, že je to jedna z normálních holek." Zasmál se.
ČTEŠ
Hockey Love
Teen Fiction"Víš, o kluky se musíš starat. Potřebují péči, lásku a pochopení. Mají tajemství, ale přesto chtějí, aby je někdo miloval a respektoval. Taky mají potřebu někoho chránit a o někoho se starat. Nemůžeš na ně kašlat a myslet si, že ti bude věrný. Nic n...