Všechno má svůj čas

Přímý zásah

Až do konce června se nic nestalo. Ale konec července byl top. S Pájou a Natkou jsme šli na koupák, a když jsme měly jít tak se stalo velké překvapení. Čekala jsem na holky a kousek ode mně si házeli dva kluci. No a ten kluk blíž ke mně nechytnul balón a tak do mě strčil, byla jsem ve vodě. Spadla jsem tak tvrdě, že jsem omdlela. Vytáhli mě na zem a začali mi pomáhat. Za ruku mě držel ten kluk, co do mě strčil, byl Libor Kašík. Asi po 10 minutách jsem se vzbudila. První koho jsem viděla byl Libor. "Co se stalo? "zeptala jsem se nechápavě. "No Libor tě schodil do vody, ale tady Petr Holík to špatně hodil." odpověděla mi Pája. "Strašně moc se omlouvám, co už teď nechytám tak nedávám pozor. Nemusím vyhrávát." řekl Libor. Pomohli mi se zvednout. "Jsi v pohodě?" zeptala se Natka. "Jo dobrý, nic mi není." ujistila jsem ji. "Nechceš radši hodit domů?" zeptal se Libor. "Ne, nechci tě otravovat." "Né vůbec, zasloužíš si trochu klučičí pozornosti." Bože Libor Kašík mě chce hodit domů. "Tak jo, když na tom trváš." Šli jsme se převléknout, ale holky a Petr zůstali. On má dokonalé tělo, bože já ho chci. Nastoupili jsme si do jeho auta, no radši bez komentáře. Podíval se na mě a řekl "Já už jsem tě viděl." "Kde?" "Jo, minulý rok jsi visela na Velkém kině." "Už to tak bude, ale ještě někde!" Zamyslel se. "Asi před měsícem, jsme se srazili v Jabku." "Jojo." "Myslím si, že v tobě něco je, protože jsme se už po druhé srazili, ale nepotkali jsme se normálně." "Doufám, že se tak někdy stane." "Ty jsi ta nejlepší baletka,kterou nevzaly na vyšku. Párkrát jsem tě viděl na stadioně s dětmi." "Každá baletka by měla umět bruslit!" "A ty děti jsou tvoje?" "Jasně, normálně vlastním 20 dětí. Ne je to moje třída." "Chtěla by jsi se vrátit do školy ?" "Jo, ale musím počkat až bude konec semestru a uvidím jestli mě bude někdo chtít." "Kam?" "Asi Praha nebo Paříž." "To je moc daleko! Proč?" "Protože chci být sama bez rodiny, stalo se něco a já to mám těžší s tím problémem, nic mě tu nedrží. " "Aha." (Pomyslel si: Ona je volná, měl by jsi zakročit!) Zaparkoval na parkovišti. "Uvidíme se nebo srazíme?" zeptal se. "Snad jo." Vystoupila jsem a odešla domů. On odjel. Byl ten nejhorší a zároveň nejlepší den!
~~~
24.8. jsem šla sama na zápas CHL (champions hockey league). PSG Zlín proti Djurgaardenu. Seděla jsem v 5. řadě od ledu u naší střídačky. Když Libor šel na led tak se na mě usmál a já jsem mu to opětovala. Všechny třetiny chytal výborně. Po zápase jsem měla bohužel ještě doučování.
~~~

Děkuji všem, co to čtou. Čtěte dál. Zítra se můžete těšit na další díl, který bude trochu víc falling in love.
#39