Ráno jsem se brzy vzbudila, ale když jsem zjistila, že kluci ještě spí, tak jsem se k nim víc přitulila a zase usnula. Všichni jsme se vzbudili až v 7:15. "Dobré ráno."- Vojta. "Dobré." "Je to trochu lepší?" "Moc ne." "Jdu nachystat snídani." Dal mi pusu na čelo a šel. "Co kdybychom si udělali pěkný večer?" "Promiń, ale ne." "Prosím, jen my dva. Přijdeš na jiné myšlenky." "Okey." "V šest bud'nachystaná." Odešel a šel se nachystat do školy
Ondra:
"Ondro, ty máš dneska jen do dvanácti, že?" "Jo mám, proč?" "Mohl bys jít k nám a postarat se o Sabču?" "Jo jasně." "Postarej se, aby byla v šest nachystaná na večeři." "Takže luxusní oblečení?" "Přesně." Rozešli jsme se a já šel na natáčení. To probíhalo v pohodě. Po 12 jsem došel domů. "Ahooj Sabi." "Ahoj, co tady děláš?" Ano, kluci nám už o tom řekli. Myslel jsem si, že Libor je jiný, ale zmýlil jsem se. Vypadala strašně, červené a napuchlé oči, krvavé ruce a zlomené srdce. Snad to Luke napraví. "Dneska kluci mají dlouho tak jsem se přišel o tebe postarat." "To jsi nemusel." "Ale Luke chtěl." "Aha." "Je mi to moc líto." Silně jsem ji objal a hladil jí po zádech. "Mně taky, já jsem ho milovala." "Neboj, bude všechno dobrý." Dal jsem jí pusu do vlasů. Chudák sestřička moje. "Jedla jsi něco?" "Ne." "Já taky, tak nám něco udělám." "Hlavně to tu klukům nepodpal." "Neboj." Ujistil jsem ji a začal vařit. Nechybělo málo a měli po kuchyni. Nakonec z toho vznikl těstovinový salát s tuńákem. Po obědě jsme se dívali na film Jako zamlada.
Sabča:
Film skončil a tak jsem se šla připravovat. Prvně jsem si dala sprchu, potom jsem se lehce namalovala a hledala nějaké šaty. Do pokoje mi vtrhl Ondra. "Tady máš. Chtěli jsme ti je dát na Vánoce, ale nějak jsme na to zapomněli." "Děkuju, jsou nádherné." (viz média) Oblíkla jsem si je, trochu nakulmovala vlasy a podívala se do zrcadla. Vypadám jako princezna, vážně mi sluší. "Ale já nemám boty." "Ale máš." Podal mi červené Vansky. "Tenisky?" "Jdou ke všemu, Barča je nosí i k sukni." "Zkusit to můžu." Obula jsem si je. "Jsi nádherná princezna." "Děkuju." "Za krásu se neděkuje. Jo a ještě tu pro tebe něco mám. Dal mi to Luke, protože on neměl nikdy odvahu ti to dát tak to dal mně." Dal mi červenou krabičku, otevřela jsem ji a uviděla řetízek se srdíčkem. "Je krásný." "Chceš ho zapnout?" "Jasně." Odhrnula jsem si vlasy a Ondra mi zapnul řetízek. Vzala jsem si psaníčko a dala si do něj mobil, kapesníčky a rtěnku. Ještě jsem se v zrcadle zkontrolovala a mohla jsem vyrazit. Bytem se rozezněl zvonek jako na zavolanou.
Lukáš:
Ve škole to probíhalo celkem v pohodě, Petr ani nedošel do školy. Po škole jsem šel ke klukům, aby mě vymódili a tak se i stalo. Mám na sobě bílou košili, černé rifle, bílé Conversky a černé sako. "Díky kluci." "Za málo, ale jestli Sabči ještě víc ublížíš tak jsi mrtvej."- Vojta. "Beru si to k srdci." Vzal jsem kytici růží, které jsou koupil po škole a šel pro Sabinku. Zazvonil jsem a otevřel mi Ondra. "Už je nachystaná?" "Jen se doupravuje." "Dobře a nachystáš to tu potom, jak jsme si řekli?" "Jasně." "Díky." V tom, ale za náma přišla Sabinka, "Jsi překrásna." Dal jsem ji růže a ta je hned dala Ondrovi, aby je dal do vázi. "Děkuju." Oblíkla si kabátek. "Můžeme jít." "Zatím ahooj." "Ahoj a moc nezlobte." "Neboj tati." Nastoupili jsme do mojeho auta a jeli do restaurace. "Luky mám jedno pravidlo pro dnešní večer." "Hmm." "Nechci se o něm bavit." "Dobře." Dojeli jsme do luxusní restaurace. Nastavil jsem rámě a Sabča se ho s radostí chytla. "Budete si přát pane Cestr?" Doklusal k nám číšník. "Stůl pro dva, prosím." Odvedl nás ke stolu, sedli jsme si a objednali si pití. "To tu bereš každou, že tě tak znají?" "Ne, patří to tátovému kamarádovi, a abych se přiznal jsi první slečna, tady se mnou." Usmála se. "Děkuju za řetízek." "Není za co." "Jak bylo ve škole?" "Jo dobrý, Petr ani nedošel do školy." "Proč jsi to udělal?" "Protože nikdo nebude urážet moji princeznu a říkat o ní blbosti." "To jsi nemusel." "Ale musel. Až skončí doučování a ty budeš doma, můžu tě jezdit navštěvovat?" "Určitě, ale jen o víkendech, abys ve škole nemeškal." "Dobře." Donesli nám pití a jídelní lístek. "Sabi, nehled' na ceny, dneska platím já." Oba jsme si vybrali kuřecí steak s hranolkami a oblohou. "Je ti už trochu zase líp?" "Trochu už jo." "Neboj dneska si ani na něj nevzpomeneš." "Můžu se tě na něco zeptat?" "Jo, jasně." Trochu jsem znervózněl, chytl jsem ji za ruku a zvedl ji bradu, aby se mi dívala do očí. "Jak dlouho mě už miluješ?" "Když jsem tě poprvé uviděl, hned jses mi vryla do paměti. Nemohl jsem přestat na tebe myslet. Tvoje ještě růžové vlasy, modrá očka, dokonalý úsměv = smích, kterého omámí. To všechno, co máš ty, kdoby to nemiloval. Když jsi mě poprvé políbila, myslel jsem, že padnu." "Měla jsem ti tenkrát dát šanci.... Musím se ti přiznat, už dřív jsem tě měla víc než ráda, ale zblbl mě on a tak jsem na tebe zapomněla." "Aspoń jsi mohla být se mnou na Silvestra." "Oslepila mě nesprávná láska." Stiskl jsem ji ruku. Donesli nám jídlo a my byli na chvíli zticha. "Chutnalo?" "Bylo to výborné." V restauraci jsme ještě seděli tak hodinu, ale potom jsem ji vzal do nádherné zahrady s altánkem. Z dálky hraje Pár slov. "Smím prosit?" "Ano." Začali jsme tancovat. "To je tak roztomilé, když jsi menší než já." "Vždycky mi to vadilo." Chytl jsem ji pod zadkem, obmotala si okolo mě nohy, zvedl jsem jí bradu a pustil se na její rty. Chvíli jí to trvalo než se probrala, ale potom začala spolupracovat. Zajela mi do vlasů a občas i zatahala, ale moc jsem to nevnímal. Začala chladnout a nám chyběl kyslík, tak jsme přestali s líbáním. Položil jsem ji na zem, propletl naše prsty a šli do auta.
Otevřel jsem dveře a byli tam dvě cestičky ze svíček. "Vyber si princezno." Šeptl jsem ji u ucha a jemně se jí otřel o její ušní lalůček. "Vana." "Kdo půjde první?" "Ty!" "Ok, ale otoč se." Otočila se, já se vysvlékl a sedl si do vany. "Už můžeš." "Zavři oči." Zavřel jsem oči, ale stejně jsem podváděl.
Sabča:
Vysvlékla jsem si šaty a dala je na věšák.Chtěla jsem si sednout naproti, abychom na sebe viděli, ale Luke si mě na sebe stáhnul. Když jsem se o něj opřela ucítila jsem na zádech jeho chloubu, moc jsem tomu nevěnovala pozornost. "Promiń, že jsem byla blbá a neviděla, co pro mě děláš." "Čekání se vyplatilo." "Tím chceš říct co?" "Budeš se mnou chodit, princezno?" "Ano." Vrhl se mi na rty, bylo to jiné než s Liborem, takové víc procítěné. "Co kdybychom šli radši do ložnice?" "Tady si chce někdo hrát." Jen jsem sklopila pohled. "To je dobře." Vylezl z vany, obmotal si okolo pasu ručník, vytáhl mě z vany, vzal ručník a odnesl mě do postele. Lehl si nademě, vzal ručník a od krku jel pomalu dolů. Zastavil se u mého vstupu, jemně kroužil jazykem a já ztrácela kontrolu nad svými steny. Když skončil s prohlídkou mého těla tak jsme se vymněnili. Od krku jsem jela přes jeho vypracované bříško až k jeho chloubě, ucítila jsem, jak se napnul, když jsem ho chytla do ruky.
Luky:
Když si ho dala potom i do pusy, myslel jsem, že se snad rozteču nad tou něhou. Ted' je jemná, potom co to bude dělat po několikáté tak mě tolik šetřit nebude. Blížil jsem ke konci, tak jsem vzal Sabčinu hlavu do dlaní a zvednul si jí k sobě. Začal jsem ji dravě líbat, když moc nevnímala vzal jsem jí a dal si jí pod sebe. "Jemně a rychle nebo pomalu a vášnivě, můžeš si vybrat, když je to tvoje první." "Tu druhou variantu, prosím." Poznal jsem, že se bojí. Vytáhl jsem z nočního stolku kondom a dal si ho. "Neboj, na začátku to bude bolet, ale potom se ti to bude líbit. Kdyby to moc bolelo řekni mi!" Kývla na souhlas. Líbal jsem jí a pomalu do ní vniknul. Trošku mi zakřičela v polibku, ale moc jsem to nevnímal. Pane bože, ona je dokonalá a to ještě byla panna.
Zakřičela moje jméno a já poznal, že už je. Párkrát jsem se v ní pohnul a už jsem byl taky. Svalil jsem se vedle ní a Sabča si lehla na mou hrud'. "Byla jsi úžasná." "To ty taky, děkuju." "Za co?" "Že jsi byl můj první." "Já taky." Ještě se šla osprchovat, protože trochu krvácela, ale to většinou tak bývá, když je to její první sex. Mě to tak zmohlo, že jsem do minuty usnul.
Ano, říkala jsem, že budou častěji, ale tento týden jsme psali hodně písemek a některé i pololetní, takže mi šlo o hodně. Do Vánoc by měla být ještě jedna kapitola. Těšíte se už?? Čekali jste to, že se ti dva dají dohromady??
39
ČTEŠ
Všechno má svůj čas
FanfictionHLOUBKOVÁ KOREKCE CELÉHO DÍLA Sabina je dvacetiletá dívka, která svůj život dala baletu. Libor je hokejový zlínský brankář. Co se stane, když Sabina odjede na měsíc pryč?