Lukáš:
Včera koncert byl úžasnej a strašně jsme si ho s klukama užili. Fans se líbila naše sestava, kdyby nebylo Sabinky, tak tam jen stojíme. Už dost snění o koncertu, teď si dělám ranní rutinu a jedu za miláčkem. Vím, že mi říkala, abych za ní nejezdil, protože je nemocná, ale jednou to snad přežiju.
Konečně stojím před jejím barákem a zvoním. Otevřela mi její mamka. "Dobrý den, mohl bych prosím za Sabinkou?" "Ty jsi Lukáš?" "Jojo." "Tak běž, ale je možné, že bude spát." "Dobře, děkuju." Vyběhl jsem schody a zamířil si to k jejímu pokoji. Otevřel jsem dveře a uviděl ji. Ona opravdu spala, jo bylo kolem druhé, ale určitě to dělá ta nemoc. Lehl jsem si vedle ní a začal jí zasypávat krk polibky. Trochu se pomrvila a spala dál. "Zlatíčko, vstávej." "Hmm.." "Jel jsem za tebou 3,5 hodiny a ty mi dáš košem?" Otevřela oči. "Luky?" "Jsem to já." Rozzářily se jí oči, ale hned ten plamínek zhasl. "Tak ráda tě vidím." Silně mě objala. "Já tebe taky." "Co tu vlastně děláš?" "Chyběla jsi mi." "Něco jsem ti říkala." "Já vím, ale potřeboval jsem tě vidět." "To je od tebe pěkné." "Něco jsem ti přivezl." "A co?" "Co máš ráda?" "Tebe?" "Ne." "Čokoládu?" "Ne." "Nevím." "Fajn, tak tady máš.""Milion Roses? To muselo být drahé." "Pro moji princeznu cokoliv." "Miluju tě!" "Taky tě miluju." "Co bys chtěl dělat?" "Třeba tohle." Začal jsem jí líbat na klíční kosti, na krku a završil jsem to nádherným polibkem. "Víš, že nic nebude?" "Vím, ale mazlení jsi mi ještě nezakázala." "Ne no." "Jen si to užívej, jo?" "Jo."
Sabča:
Lehl si nade mě, sundal mi tričko a začal mě zaplavovat polibky po celém těle. Takhle nádherně jsem se dlouho necítila. Milovala jsem jeho polibky, jemné dotyky, ale hlavně jeho. Po nějaké chvilce ze mě slezl. "Líbilo?" "Přímo dokonalé." "Taky si myslím," šibalsky se usmál. "Co se tak směješ?" "Hezky jsem si tě označkoval." "Cože si?" "Jen se podívej sama," podal mi zrcátko. Uviděla jsem obsypáná ňadra a krk cucfleky."To si ze mě děláš srandu Cestr?!" "Aspoň každý ví, že jsi moje." "A na co mi to bude, když jsem jenom doma." "Kdyby náhodou." "Aha, tak to abych si tě taky označila." "Klidně." "Jak myslíš." Vrhla jsem se na jeho krk, ramena, klíční kosti a kousala každý jeho kousek. Chlapeček bude litovat, co mi to dovolil. Když jsem byla se svou prací spokojená, slezla jsem z něj. "Spokojená?" "Docela jo, ale kdybys neměl koncerty budu krutější." "Tak to se už těším."
ČTEŠ
Všechno má svůj čas
Hayran KurguHLOUBKOVÁ KOREKCE CELÉHO DÍLA Sabina je dvacetiletá dívka, která svůj život dala baletu. Libor je hokejový zlínský brankář. Co se stane, když Sabina odjede na měsíc pryč?