HLOUBKOVÁ KOREKCE CELÉHO DÍLA
Sabina je dvacetiletá dívka, která svůj život dala baletu. Libor je hokejový zlínský brankář. Co se stane, když Sabina odjede na měsíc pryč?
6:47, pane bože vždyť je ještě brzo. Převalovala jsem se ze strany na stranu a stále nemohla usnout. "Proč nespíš?" "Nejde mi to." "Pojď za mnou."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Zkus ještě usnout." "To se ti řekne, když tě nikdo neošahává." "Dlouho jsme se neviděli." "Asi týden." "Tvoje přítomnost mi chyběla." "Hmm." "V kolik stáváš?" "V deset a ve dvanáct musím být u zimáku." "Lehni si a spi!" Začal mě hladit po tváři, tak jako já ho včera. "Dobré ráno." "Dobré, co to tady hezky voní?" "Udělal jsem ti snídani, když máš tak náročný den." "Děkuju, jsi zlatíčko," dal mi pusu na čelo.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Co kdybys šel dneska s námi?" "Je to váš den, dělal bych jenom křena. Navíc hokej mě moc nebaví." "Fajn, budu se snažit být doma dřív." "Nemusíš, Vojta mě stejně zase vyhodí, takže." "To je důvod proč být s náma." "Nepřemluvíš mě!" "Ani takhle?" sedla jsem si na něj a líbala ho na krku. "Ne." "Jdu do sprchy a ty nikam!" "Fajn." Svlékla jsem si spodní prádlo a pustila na sebe horkou vodu. Ani si nedokážete představit, jak ta noha bolela, ale musela jsem zůstat silná. Tak jako ty paže, které se okolo mě obmotaly. "Něco jsem ti řekla." "Potřebuju tě mít v blízkosti." "O nic se nepokusíš!" "Slibuju!" dal mi pusu na nos. "Děje se něco?" "Ne." "Vidím to na tobě." "Bolí to." "Bereš prášky?" "Jo, v noci jsem nemohla spát." "Myslel jsem si to." "Nechci tě tím zatěžovat." "Tvoje problémy jsou moje problémy." Silně jsem ho objala. "Všechno zvládneme, spolu!" Hladil mě po zádech. "Teď se umyjeme, ty se nachystáš a dnešek si užiješ!" "Dobře." Umyli jsme se, oblékli se a konečně se nasnídali. "Neměla bys jít vyzvednout zbytek party? Bude za chvíli půl." "Už jdu." "Užijte si to!" "Ahoj." "Ahoj." Odemkla jsem svůj byt a neuviděla jsem spoušť. Libor s Kášou uklízeli nádobí a Peťa dělal něco na mobilu. "Ahojte kluci." "Ahoj Sabinko," ozvalo se od všech. "Můžeme jet?" "Jo." "Máte propustky?" "Co?" "Já vám je asi včera nedala, takže tady je máte." "Horší fotku jsi mu nemohla poslat?" "Neodpovídal jsi." "Jsi moje ségra." "Vždyť tam vypadáš dobře."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
