Všechno má svůj čas

Konečně je můj

"No já tebe taky, ale bál jsem se ti to říct." "Nikdy jsem si nepomyslela, že by mě mohl někdo jako ty milovat." "Proč ne, mně na věku, výšce, rase, vzhledu, váze a práci nezáleží. Pokud miluješ není, co řešit!" "Teď je to realita. Bože, já tě miluju!" "Chtěla bys se mnou chodit?" "Samozřejmě, znáš mě já tebe taky, zážitků máme nespočetně." First kiss. On líbá jako bůh. To byla ta nejsladší pusa na světě. Líbal mě tak dlouho dokud mi nevzal žvýkačku. "Hmm, nech si ji." "Díky. Když jsi ta baletka, která umí bruslit, neukázala by jsi mi nějakě bruslařské zkušenosti?" "Já už moc netančím na ledě, protože mám problém s kolenem." "Aspoň kousíček! Prosím." Nastavil psí očka a já mám slabost pro ně, takže jsem mu něco ukázala. "Božíčku, ty jsi dokonalá." "Když to víš." Bruslili jsme až do té doby, kdy tam nikdo nebyl. "Už budu muset jít." řekla jsem mu. "Okey, hodím tě domů." Přezuli jsme se a mířili ke dveřím. Vzala jsem za kliku a nešlo to. Zkusil to Libor a nic. Byly zavřené. Druhý vchod tam nebyl. Mlátili jsme do nich, křičeli a nic. "Asi jsme v prdeli." řekl. "Asi? Určitě." "Ale já mám ráno trénink!" "Já školu." "Tam se nedostaneme, otvírají až v 10." "Mobil bez kreditu a vybitej." "Nejlepší!!" "Co budem dělat?" "Čekat do rána, ale potřebujeme se zahřát! Jo, pod střechou bývá tepleji." Šli jsme pod střechu, fakt tam bylo tepleji. "Když máš ty moje číslo tak bych si zasloužil to tvoje. "Ok." Řekla jsem mu ho zpaměti. "Proč jsi tak dokonalý?" zeptala jsem se ho. "Já a dokonalý. Nespletla jsi se?" "Určitě ne!!!" "Říka to spousta lidí, hlavně holky, ale nemyslím si to. Jsem jen obyčejný, nice boy, který se dostal do vysněného klubu, kde se mu daří." "Holky jó?" "Neberu to vážne, spíš jako pochvalu." "Miluju tě!!!" "Já tebe taky!!!!!!" Stáhl si mě na klín a zahříval mě jeho svalnatým tělem celou noc, kterou jsme proklábosili. Ale okolo třetí ráno jsme usnuli. Byl pohodlný jako postel. Ráno nás vzbudil rachot klíčů. "Rychle" jsme šli ke dveřím. Otvírač na nás hleděl. "Včera nás jste tu zavřel. Zůstali jsme tu celou noc,"řekl Libor a odešli jsme do auta. "Domů nebo rovnou do práce?" "Do práce." Zavezl mě do školy a odjel domů, potom na trénink.
~~~
Celý podzim jsme se neviděli. Libor mi pořád volal, nejspíš už měl dobitý kredit, ale já jsem mu to nebrala, protože jsem byla stále ve škole a mamka byla nemocná, takže jsem se musela starat a bráchu. Bylo mi Káši líto. Celé 2 měsíce se mu nedařilo. Cítila jsem vinu. Tak jsem za ním zajela, když byl po tréninku. Protože bývá nejvíce přístupný. Dojela jsem k němu i s pizzou a zahrála si na poslíčka. Zazvonila jsem. "Kdo tam?"zeptal se. Nahodila jsem mužský hlas a řekla. "Pizza." "Ale já jsem si žádnou pizzu neobjednával!" "Od tajné ctitelky!" Vstal, šel otevřít a uviděl mě. "Kde je ten chlap?" "Myslíš tenhle?" řekla jsem mužsky. "Zlato ty jsi mi tak chyběla!!!" Objal mě a držel mě dlouho v jeho náruči. "Ty mě taky. Promiň, ale já jsem neměla vůbec čas. Pořád ve škole a ještě k tomu byla mamka nemocná- musela jsem se starat o brášku. Jsem malý důvod proč se ti nedaří." "Mohla jsi aspoň napsat!" "Stále jsem nebyla schopna si dobit." "Chyběla mi tvá sladká slova, pojď dovnitř!" Vešla jsem k němu, no radši nic neříkám. "Máš to tu pěkný." "Díky." Posadili jsme se na pohovku a Libor se vrhl na pizzu. "Něco nového?" zeptal se.

Prosím čtěte, bude to čím dál víc zajímavější. Máte se na co těšit!
#39