Všechno má svůj čas

Help me!!

Napila jsem se a sedla si na zem, Vojta vedle mě. „Pozítří to budou 2 roky od toho, co taťka zemřel, kdybych vás neměla tak teď ještě ležím někde v posteli s promočeným polštářem, ale to není hlavní důvod. Než jsme se s Liborem dali znovu dohromady, tak jsem se docela dost pořezala, ale do nemocnice to nebylo. Myslím, že si toho Luky všimnul, ale Libor ne. V noci se mi zdálo, že když jsem přijela od vás tak jsem Libora načapala v posteli s jinou a to nejhorší na tom je, že moje sny se plní. Když jsem ráno odjížděla tak mi vůbec nechyběl. Nevím, kde je ten problém, jestli ve mně nebo v našem vztahu." Začali mi téct slzy. „I když jsme se rozešli, bylo mi fajn, teda pokud to nebyla ta vodka, co jsem potom vypila." „Jestli tě opravdu miluje, nenechá tě, aby ses takhle trápila. Ale jedno bys měla vědět. Luky, jak dojel z plesu tak se na hodinu zavřel v koupelně a taky se docela dost pořezal, když tě viděl, jak se trápíš. Nesnáší pohled na holky, které mají trable a přetvařují se a myslí si, že fake smile všechno nahradí." „Nechtěla jsem, aby to tak dopadlo." Schoulila jsem se Vojtovi v klíně a spustila jsem vodopád slz. Vojta mě jen hladil po vlasech. Asi hodinu jsme mlčky nic nedělali. „Pojď, půjdeme domů."- Vojta. Pomohl se mi sbalit a obléct. Dala jsem mu klíčky od auta, protože bych to sama nezvládla. Dojeli jsme domů a já zalehla do postele. Kluci za 2 hodiny došli. Donesli i mou oblíbenou pizzu, ale já jsem neměla vůbec hlad. „Luke, pojď sem, potřebuji ti něco říct."- Vojta. Šli k Vojtovi do pokoje. „Řekl jsem Sabči, co jsi udělal kvůli ní." „Proč??"- Luke. „Musel jsem." „Nemohl jsi to nějak utajit?" „NE, kdybych jí to neřekl tak by na to přišla sama a to ty nechceš." „Co mám dělat?" „Promluvit si s ní." Luky odešel od Vojty a šel za mnou. Zaklepal na dveře. „Můžu dál?" Ležela jsem zachumlaná v posteli a brečela. „NE!!!!" „Prosím." Už jsem mu nic neřekla, tak vstoupil a sedl si ke mně. „Proč jsi to udělal?" „Bylo mi tě líto a nesnáším pohled na holky, které se trápí kvůli lásce." Hladil mě po zádech. „Bylo to moje trápení a ty jsi byl jen kluk, který mě donutil na něj nemyslet." „Tobě asi nedochází, co k tobě cítím. Jsi jako sestra, kterou si nenechám ubližovat. Když si ublížíš ty tak to ponesu i já." „Jsi bouří v srdci mém." Začal potichu zpívat Pár slov. Bože on mě má víc než rád. Proběhlo mi v hlavě. Kdyby mu nebránil Libor tak jsem jeho. Proč jsem mu nedala šanci?? Objala jsem ho, on mi to opětoval. „Promiň, neměla jsem tolik vyšilovat." „To nic jen jsi chtěla vědět pravdu." Luke u mě zůstal přes noc. Ráno nás vzbudil můj budík. „Dobré ránko." „Dobré ráno." „Spalo se ti dobře?" „Jo, tobě ne?" „Strašně krásně." Šla jsem si udělat ranní hygienu a hned na snídani. Byly lívance s Nutellou. Po snídani jsme zase valili na zkoušku. Dneska jsme si dali Echoes Of You. Tentokrát jsem na kluky byla hodná, protože mě včera Vojta a Luky zpravili. Kluci se dneska snažili, ale nebylo to pravé. Elementi mi pořád dělali naschvály. „Kluci dost!!!" zakřičela jsem na ně a hned poslouchali. Na konec zkoušky jsem si zopakovali ještě Znamení. Kluci šli do škol a já domů. Když jsem došla domů tak jsem se převlíkla a nachystala věci na filmovej večer. Přinesla jsem deky a polštáře. Samozřejmě nesmělo chybět jídlo- popcorn, marshmallow, čokoláda, hot dogy a pití. Lehla jsem si na gauč a čekala na kluky, mezitím jsem usnula. Všichni došli po 6. Uviděli mě. „Co budeme s ní dělat?"- Chris. „Vzbudíme ji!!"- Ondra. „Studenou vodou."- Vojta. „Jsi padlí na hlavu?? Ona na nás taky nelila vodu."- Luky. „Tak co??"-Vojta. „Pár slov."-Luky. Zazpívali Pár slov a já jsem se začala probouzet. „Dobrý večer šípková Růženko."- Ondra. „Hmm."- já. „Pěkně jsi to nachystala."-Luky. „Filmovej večer??"-Vojta. „Jo." „Tak my se převlečeme a jdeme za tebou."- Ondra. Převlíkli se a usedli ke mně. Luky s Vojtou vedle mě a Ondra s Chrisem do křesel. Pouštěli jsme si komedie, jedli jsme, až nám bylo blbě, smáli jsme se až tak, že jednou museli dojít sousedé. Z ničeho nic jsem usnula na Vojtíškovi. „Myslím, že to dneska zabalíme, Sabča zase spí."- Vojta. „Dobrou."- Ondra. Kluci odešli a Vojta mě odnesl do postele. Ráno jsem se vzbudila a nikdo nebyl doma.

Dneska takové nějaké. Mám toho moc. Musím dopisovat tuto story, protože jedno nakladatelství si o to řeklo a moc to nestíhám psát sem. Ale nepřestanu psát!!

39