Jungkook přestupuje do Školy čar a kouzel v Bradavicích. Doufá, že se mu bude dařit a zapadne do kolektivu. To však ještě neví, že ve stejném ročníků je i Kruvalský Had, nejobávanější student Bradavic. Tvrdí se o něm, že má na krku vraždu studenta v...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Stál jsem před zrcadlem a prohlížel si svůj odraz. Konečně jsme se dokopal k tomu, abych si vyzkoušel všechno to oblečení, které jsem dostal od prarodičů k Vánocům. Nemám šanci to všechno unosit, navíc některé kousky nejsou můj styl. Nejspíš se někoho optám, zdali by něco nechtěl. Před babičkou samozřejmě zatajím, že jsem něco rozdal, byla by smutná a to nechci. Najednou mi někdo zaklepal na dveře.
„Jungkooku, chci se zeptat, jestli jdeš na tu párty?" Jeongyeon stála na prahu pokoje. Málem bych na ni zapomněl. Na tu párty, ne na Jeongyeon. Otravuje mě celé prázdniny, už se nemůžu dočkat, až jí přijedou její kamarádky a konečně mě nechá na pokoji.
„Takovou příležitost si nenechám ujít," odpověděl jsem jí, aniž bych se na ni podíval. Složil jsem asi třetí svetr a vložil ho do skříně.
„Jak tedy myslíš, ale varovala jsem tě. Jestli uděláš nějakou blbost, tak za mnou nechoď," řekla naštvaně a odešla. To jsme si všichni vyslechli přednášku o tom, jak nezodpovědné je pořádat večírek, kde bude alkohol a nezletilí dohromady. Chápu, že jako prefekta má za vše zodpovědnost, ale tohle přeci není její starost, protože vše pořádá a organizuje Mrzimor, konkrétně ti členové Medové party, kteří neodjeli domů.
Jako snad každý teenager jsem už někdy pil, ale v malém množství. Nejsem ten typ, co by se chtěl ztřískat do nevědomosti. Rozhodně si nějakou skleničku dám, když už tam ten alkohol bude a chudák Jisung s Felixem ho tak pracně pašovali z Prasinek. Rodiče mě vychovali tak, abych se snažil přemýšlet dopředu, proto jsem si vědom, jaké nebezpečí dokáže alkohol představovat. Nejsem už přeci malé děcko.
Oblékl jsem se do něčeho pohodlného, ale zas dobře vypadajícího. Zkontroloval jsem čas. Raději přijdu o trochu později, než tam být úplně první. Stejně to dopadne tak, že nebudu schopný najít místo konání. Vím, že je to někde v prvním patře. Kdyby to byla obyčejná mudlovská párty, šel bych za zvukem, ale jelikož je hrad plný kouzelníků, tak nic slyšet nebude, protože bude použito tišící kouzlo. Už jsem se nemohl dočkat.
Jak jsem předpokládal, chvíli mi trvalo najít správnou učebnu, ale podařilo se mi to. Lavice byly odklizeny podél zdí a na nich bylo nejrůznější jídlo. Dokonce se tu vytvořil něco jako bar, odkud se vydávaly nápoje. Nejspíše chtějí mít jistotu nad tím, kolik si kdo toho alkoholu bere. A Jeongyeon vyšilovala. Uprostřed byl parket, na kterém už pár studentů bylo. Hudba hrála opravdu hlasitě. Nejdříve jsem se hodlal zanalyzovat situaci. Hned se mě ujali mí noví přátele, kteří mě začali představovat novým lidem. Zatím na mě všichni působili fajn. Některé jsem znal z vyučování, protože jsou se mnou v ročníku. Atmosféra byla skvělá a moc jsem se bavil. Zaznamenal jsem zvýšený ruch a šepot, který mě donutil naklonit hlavu tak, abych slyšel rozhovoru mrzimorských.
„Wow, on fakt přišel."
„Nevím, jestli je bezpečné ho tu mít."
„Rosé, nech toho. Jen sem přišel, tak ho tu nechme. Dokud nic nikomu neudělá, nemáme žádný důvod ho vyhazovat. Jen se na něj podívejte. Beztak přišel jen pro alkohol," mávl Jisung směrem k baru. Taehyung si vzal skleníčku s nějakou tekutinou a opřel se o stěnu kousek od baru. Rozhlédl jsem se více po místnosti a zjistil, že se tu objevili i další dva zmijozelové. Jednoho jsem znal z famfrpálu, zatímco druhý chodil se mnou do ročníku. Upřímně jsem si myslel, že zmijozelští ani nedostali pozvání. Všude slýchávám, jak je nikdo nemá rád a jak se jich bojí. Tady jde vidět, že jsou mrzimorští prostě přátelští. Moje pozornost neustále utíkala k němu. Stál tam a prohlížel si svou sklenku, jako by to nedělal už takových dvacet minut. Odvážil jsem se k němu vykročit, ještě tedy s jedním lokem svého drinku, abych si dodal sebevědomí, které mi vždy v jeho přítomnosti chybí.
