Jungkook přestupuje do Školy čar a kouzel v Bradavicích. Doufá, že se mu bude dařit a zapadne do kolektivu. To však ještě neví, že ve stejném ročníků je i Kruvalský Had, nejobávanější student Bradavic. Tvrdí se o něm, že má na krku vraždu studenta v...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Camrál byl vyhozen do vzduchu a hráči se bleskurychle odrazili od země. Camrálu se okamžitě ujala Wendy, která se vydala směrem k Nebelvírskému brankovišti. Nahrála své kolegyni, ale přihrávku jim překazil nebelvírská střelkyně Hyoyeon. Camrál byl teď v držení druhé strany. Jungkook letěl po obvodu hřiště a rozhlížel se kolem sebe. To, že dal Nebelvír gól, ho zatím moc netrápilo. Času je ještě dost. Obletěl profesorkou věž a zůstal se vznášet nad ní. Odtud měl dobrý rozhled. Zamračil se, když jejich branou opět proletěl Camrál.
"Yuri se ladně vyhnula Potlouku, který na ni poslal nebelvírský kapitán. Nahrává Sooyoung - to bylo opravdu těsné, Nebelvír se dneska opravdu nedrží zpátky. Byli bychom rádi, kdyby hráči mohli odejít po svých - blíží se a Camrál vrací své starší kolegyni. Ta se hadí smyčkou vyhýbá znepřátelené střelkyni - ano paní profesorko, myslím nepřátelství ve sportu. Vaši kolej bych si nedovolil urazit, potřebuju projít u zkoušek - a jsme u brankoviště! Yuri si nadlétá, míří a střílí, Changbinovi Camrál proletěl nad hlavou a je to gól! 20:10 pro lví kolej!"
Jungkook se jemně usmál a dal se též do pohybu. Snesl se trochu níž do malinko rizikovější oblasti, proto nezůstával na místě, aby nebyl tak snadný cíl pro dva zběsilé míče, které by mu nejraději urazili hlavu. Oklikou se vyhnul Namjoonovi a vydal se směrem k tribuně své koleje. Úsměv se mu rozšířil, když mu jeho spolužáci zběsile mávali a volali na něj. Dodalo mu to sebevědomí a novou energii. Dnes ráno se totiž blížila k bodu mrazu, opravdu se mu nechtělo. Prokličkoval slalomem mezi jednotlivými věžemi tribuny a zároveň se snažil dívat po Zlatonce. Tato malá potvora se zatím schovávala. Jeho pozornost upoutal bouřlivý potlesk, protože Wendy skórovala.
Tohle je poslední nebelvírský a havraspárký zápas. Možná mu je trochu líto, že již hrát nebude. Školu čeká poslední zápas asi v březnu, kdy se proti sobě postaví Zmijozel a Mrzimor. Nechápal, proč se nemohlo s těmito zápasy trochu počkat, až bude hezčí počasí, i když v červnu by bylo zas moc velké vedro. Asi Brumbál ví, co dělá. V Krásnohůlkách se závody konaly od října do listopadu, to byla podzimní sezóna, a od března do května, to je zas jarní sezóna. Lhal by, kdyby tvrdil, že mu rychlostní závody nechybí. Trénoval většinou sám, či s někým jiným. Bylo to naprosto o něčem jiném. Když se mu závod nepovedl, byli na něj na koleji, kde bydlel, naštvaní. Tady jde o týmovou práci, ale zas to víc prožívají.
"Johnny skóruje! 60:30 pro Nebelvír!" zaznělo hřištěm, což Jungkooka přinutilo se soustředit. Na chvíli se nechal zaměstnat svými myšlenkami a už se všechno hroutí. Občas by neměl tolik přemýšlet a uvažovat. Někdy je méně více.
"Máš dovolenou, Jungkooku?!" vyjela po něm jeho kapitánka s dosti naštvaným výrazem ve tváři. Záporně zakýval hlavou a raději se dal do pohybu. Když se od ní vzdálil, zabrblal si něco, jak se říká, pod vousy. Rozhlížel se kolem sebe a snažil se splnit svou část tohoto náročného sportu.
