Seděl jsem v lavici v učebně obrany a tupě zíral do učebnice. Profesor Kim byl za svou katedrou a pečlivě kontroloval naše závěrečné písemky. Byl jsem si jistý, že dopadnu na Výbornou, maximálně že dostanu Nad očekávání. Nebylo to nijak těžké. Abychom pana profesora neuručili a zároveň hodina nepřišla vniveč, dostali jsme na ukázku učebnici pro příští rok. Prolistoval jsem jí, ale moc mě to nezajímalo. Stejně se to všechno dozvím za rok. Někteří si ale novou učebnici pečlivě prohlíželi a četli jednotlivé odstavce. Mezi takové patřil i můj přítel.
"Potřebuji si rychle něco zařídit s profesorkou McGonagallovou. Očekávám, že budete v klidu sedět na svých místech," pronesl profesor zvedajíc se ze své židle. Všichni jsme přikývli, ale jakmile se zavřeli dveře, učebnou se roznesl tichý šum. Zvedl jsem se ze svého místa a přitáhl si židli k Taeho lavici. Stále byl začtený. Zajímalo by mě, co ho na tom tak zaujalo. Podepřel jsem si hlavu a s úsměvem ho pozoroval. Když se soustředil, vypadal tak roztomile.
"Máme studovat, Jungkooku."
"Já už studuji, jedno umělecké dílo," sladce jsem se usmál, načež ke mně na chvíli zvedl zrak. Vzápětí ho ale opět sklopil. To je ta knížka důležitější jak já?
"Co je to tam tak zajímavého?" lehce jsem si rýpnul a naklonil se, abych mu viděl pod ruce. Jelikož jsem ale seděl přímo naproti němu, text byl vzhůru nohama.
"Teorie boje s neverbální magii a přemisťování," odpověděl mi. Pozvedl jsem obočí, protože tohle téma mi nepřipadalo natolik zajímavé, aby ho musel nutně musel číst. Vždyť mu nic přes prázdniny neuteče. Když už je řeč o letních měsících. Před spaním jsem dost přemýšlel nad tím, co nadhodila naposledy Jennie v knihovně. Je mi Taeho opravdu líto, protože nezažil prázdniny takové, jak mají být. Plné zábavy, nových věcí a objevování. Chápu, proč vždycky Jennie odmítne, protože se nechce vnucovat. Kdyby s ní a její rodinou někam jel, příčilo by se mu to. Měl by pocit, že zabírá místo. Myslím si, že nemá ani cenu ho přesvědčovat. Ale nápad, že bychom mohli jít ZA Taehyungem, se mi dost líbil.
Chtěl bych s ním strávit alespoň kousíček léta. Tady ve škole už mám pocit, že není nic nového. Potkáme se na jídle, na hodinách, v prázdných učebnách, v knihovně, v Prasinkách, anebo venku na pozemcích. Stále ale pro sebe máme pouze pár hodin týdne, protože každý ještě trávíme čas se svými přáteli. Poslední dobou dost často společně, tudíž toho času jen pro nás dva je méně a méně. Představa, že bychom spolu strávili třeba celý víkend nebo týden, se mi moc líbí. Poznali bychom se i z jiného úhlu, protože v každém prostředí se chováme trošičku jinak. Ráno bychom se spolu nasnídali, udělali si procházku po okolí, večer bychom se k sobě tulili a usínali navzájem v náručí. Kdyby chtěl, ukázal bych mu například telefon, anebo televizi. Nejsem si ale jist, jak by na to reagoval. Chci mu ukázat, že léto může být plné úžasných zážitků.
ČTEŠ
Tajemství Hada a Orla (VKook - BTS; Hogwarts)
FanfictionJungkook přestupuje do Školy čar a kouzel v Bradavicích. Doufá, že se mu bude dařit a zapadne do kolektivu. To však ještě neví, že ve stejném ročníků je i Kruvalský Had, nejobávanější student Bradavic. Tvrdí se o něm, že má na krku vraždu studenta v...