The Place I Called Home

When Life Gives You Lemons

Měl ho zase na krku. Aby se neztratil. Tak to řekla Novova máma jako kdyby byl malý děcko, co nemá smysl pro orientaci. Na rodeu ve Steppletonu se každoročně scházeli davy, byla to největší akce v okolí. Calum Lovell sice nebyl jezdec na býkovi nebo se nesnažil zkrotit divoký koně, ale exceloval ve westernových disciplínách s jejich koňmi z ranče. Aby to tady Nova dneska přežil, musel si dát pivo.

Měl kontrolovat, aby se mu Jordan neztratil mezi lidmi po cestě ke stánku, ale spoléhal na to, že se ho bude držet stejně jako když ho vyfasoval na práci. Jenže, když zaplatil kelímek s pivem a otočil se, Jordan tam prostě nestál. Rozhlédl se kolem sebe, ale nikde jeho tvář neviděl. Zato v hloučku lidí kousek od něj poznal někoho jiného, kdo si ho ku jeho smůle všiml taky přesně v ten moment, kdy se tím směrem podíval. Mohlo ho napadnout, že se tu objeví i jiné známé tváře.

„Novo!“ Malá blonďatá holka se postavila na špičky, aby byla mezi čahouny vidět a energeticky na něj zamávala s širokým úsměvem. Teď už nemohl předstírat, že ji neviděl.

Celá parta se otočila jeho směrem a vyhledala ho očima. Ve tvářích dalších dvou kluků a jedné dívky mohl vidět směsice různých pocitů. Bylo to hořkosladký. Tak by to nazval.

Na sílu se usmál, mávl na ni a podíval se jinam. Doufal, že to bude stačit.

Jenže ona se najednou objevila u něj.

„Psala jsem ti.“ Nedokázal poznat, jestli mu to vyčítala. Když se jí podíval přes rameno, zbytek skupiny je zamračeně pozoroval. „Četl sis ty zprávy vůbec?“ Jo, vyčítala mu to.

Klapka. Kamera. Akce. Podíval se dolů. „Jo, promiň. Bylo toho na ranči hrozně moc. Máme někoho novýho, tak jsem ho musel zaučovat a se vším ho seznamovat a tak. Fakt jsem nějak vůbec neměl čas a pak jsem tak nějak úplně zapomněl.“ Zatvářil se nejvíc provinile, jak dokázal. Doufal, že se teď někde zpoza rohu neobjeví Jordan a nepotopí ho.

Macy ho podezíravě sjela pohledem. Znala ho už taky nějakej pátek.

„Dobře. Prominu ti to. Jenom, když si s námi dáš pivo.“ Zamrkala a usmála se.

„Macy, podívej,“ nadechl se Nova. „Nebudu ti lhát. Nikdo z tvých kamarádů mě nemá rád, určitě s nima nebudu trávit čas a hrát si na to, že je všechno zalitý sluncem.“

Všichni byli z venkova, někdo ale žil na ranči a někdo v prosklené vile, která v krajině byla jako pěst na oko. Děti developerů si o venkovských balících mysleli, že jsou ušmudlanci a od ráda do večera se plácaj v kravích lejnech, neumí jíst příborem a sprchujou se jednou tejdně. Aby jim Nova nekřivdil, ty předsudky byli vzájemný. Jenže Macy Cavanaughové to bylo docela jedno. A i když byla většinu času otravná jako svítiplyn, tak nějak si na ní zvykl a naučil se ji tolerovat. Hlavně proto, že byla docela chytrá a pomáhala mu s úkolama ve škole. 

Macy se na moment odmlčela. Věděla, že má Nova pravdu.

„Fajn, ale přečti si ty zprávy, jo? Ještě si tě najdu.“ Ještě naposledy se na něj usmála, dotkla se ho na paži a potom odešla zpátky ke zbytku svých přátel.

Nova těžce polknul. Potom si vzpomněl na to, že ztratil Jordana. Jestli ho máma najde dřív než on, bude mít hroznej problém. Jenže neměl absolutně tušení, kdy se od něj oddělil nebo kam vlastně mohl vůbec jít, když tady nikoho neznal. Teď by se mu hodilo Jordanovo číslo. Možná by si myslel, že mu volá máma a nevzal by to stejně. Možná toho doopravdy chtěl moc, když si chtěl v klidu vypít pivo.

Kdybych byl Jordan, kde bych byl?

Měl zhruba tak čtyři možnosti. Chodit tam a zpátky a doufat, že na něj někde narazí a nebudou se míjet pořád dokola. Jít si stoupnout na místo, kde naposledy s Jordanem byli spolu a doufat, že ho napadne to samé. Zavolat mámě, že ho ztratil, to se ale skoro rovnalo sebevraždě.

Anebo ho nechat vyhlásit v rozhlasu jako malé dítě.

„Kdo to byl?“ ozvalo se za jeho zády.

Nova se prudce otočil a podíval se na Jordana. Jednu ruku měl zastrčenou do kapsy modrých džín a v druhé držel kelímek s čirým pitím a citrónem. Do obličeje mu stínil tmavý klobouk a kudrnaté vlasy mu čouhaly jen vzadu na krku. Tvářil se jakoby nic, naprosto v klidu.

„Kde jsi do prdele byl?“ vyprskl Nova.

„Říkal jsem ti, že nemám chuť na pivo a půjdu si pro limonádu.“