The Place I Called Home

I Do Not Like Surprises

„Nemám rád překvapení, abys věděl,“ zamumlal Jordan, když mu Nova vázal na oči šátek. Už ale vzdal protestovat proti celé téhle oslavě. Hned, co Nova přijel z města, nařídil mu, aby zalezl do svého pokoje a nevycházel, dokud mu neřekl. Dokonce měl zakázaný se koukat i z okna.

„Ale máš rád mě, ne?“

Jordana tím zaskočil. Nic na to neřekl. Samozřejmě, že ho měl rád. Nova mu utáhnul šátek a potom přešel před něj. Zamával Jordanovi rukou před obličejem. „Nic nevidíš?“

Jordan zavrtěl hlavou. Najednou ho Nova držel za tváře a měl jeho rty přitisklé k němu.

Na malou chvíli ztuhnul, ale potom se ponořil do polibku.

„Fakt se jedná o tajnou oslavu nebo je to nějakej tvůj fetiš?“ zeptal se Jordan, když se od něj Nova odtáhnul. Přál si, aby to trvalo o chvíli dýl. Nepotřeboval žádnou oslavu, ale tohle jo.

Neviděl Novu, ale byl si téměř jistý, že se ušklíbl.

„Schovám ten šátek na večer,“ řekl potichu u jeho ucha.

Jordanovi na rukou vyskákala husí kůže, i když bylo aspoň třicet stupňů. Nova ho vzal za loket a zatáhl na znak toho, aby se rozešel, ale Jordan zůstal stát jako přikovanej.

„Nemůžu teď nikam jít, Novo.“

„Proč zase?“ odsekl Nova otráveně. Jordan nervózně přešlápl a na krku mu poskočil ohryzek. „Tobě se postavil,“ zamumlal Nova užasle. Až moc nadšeně.

„Nemůžu za to.“ Cítil, jak se mu rozhořely tváře.

„Pomohl bych ti, ale na to teď nemáme čas. Všichni čekaj. Mysli na něco fakt hnusnýho. Představ si třeba Penelope nahou. To mi vždycky pomůže.“

Jordan se zamračil. „Proč si představuješ nahou Penelope? Navíc je hezká. To nepomůže.“

Kudrnatý chlapec skoro mohl slyšet, jak Nova převrátil očima. „Právě jsem ti řekl, proč to dělám. Tak si představ Dustina Belmora.“

Jordan se znechuceně zaksichtil. „Fajn, to trochu funguje.“

„Tak pojď už.“ Nova Jordana znovu zatáhl.

I když trochu neochotně, tak se nakonec pohnul dopředu. Neviděl, kam ho vede, ale podle paměti to vypadalo, že kolem domu na dvůr. Zastavili se někde uprostřed. Jordan cítil, jak mu vyskočil tep. Myslel si, že se mu to fakt nebude líbit, ale teď se cítil poměrně nadšený z toho, co pro něj připravil.

Když mu Nova rozvázal šátek, Jordan musel několikrát zamrkat, aby zaostřil proti odpolednímu slunci. „Všechno nejlepší!“ ozvalo se sborově.

Uprostřed dvora stál rozkládací zahradní stůl potažený kostkovaným látkovým ubrusem. Na něm bylo spousty udělaného jídla, víno a pivo. Kolem něj stáli všichni. Penelope, kterou Calum objímal zezadu. Novova máma i táta. Beau seděla vedle nich a vrtěla ocasem. Všichni se široce usmívali.

A Jordan musel taky. Protože mu to udělalo radost.

Možná se naučí mít rád překvapení.

Jordan tak trochu oněměl. Měl na jazyku slova díku, ale byl tak zahlcenej emocemi, že je nedokázal dostat ven. Tohle zažíval poprvé v životě.

„Dárky!“ vyhlásil Nova. Působil jako koordinátor oslav.

Postupně se u něj vystřídali všichni. Od pana a paní Lovellových dostal obálku, v které našel peníze. I přes značné protesty si ji nakonec musel vzít. Omluvili se mu, že takhle narychlo nedokázali splašit něco lepšího, ale že si za to má koupit něco, co by si přál.

Penelope a Calum mu darovali dárkovou tašku, v které našel poukázku na masáže ve městě, narozeninové přání a kožený náramek. Jako poslední přišel na řadu Nova, kterej mu do ruky vrazil plechovku piva a řekl mu, že jeho dárek bude mít trochu zpoždění.

Byly to věci, které vůbec nepotřeboval, nebyli personalizovaný, nikdy se nezmínil o tom, že by potřeboval na masáže a ani nenosil náramky, ale vůbec na tom nezáleželo, kdo mu co dal, ale už jenom to, že se snažili bylo všechno, co potřeboval, aby byl teď a tady šťastnej.

Tenhle moment stál za mnohem víc, než všechny peníze světa.