Večer se rozletěly Jordanovy dveře a do nich si stoupl Nova s ručníkem přes rameno.
„Nebudeš klepat?“ zeptal se Jordan, ale ve skutečnosti mu to vůbec nevadilo.
„Ne, tohle je můj dům. Děláš něco tajnýho? Honil sis?“
Jordan převrátil očima, ale zároveň se neubránil pobavenýmu úsměvu. Potom se zhluboka nadechl a posadil se. „Můžu pro tebe něco udělat?“
„Jdu se sprchovat,“ oznámil jako kdyby z toho měl pochopit, co po něm vlastně chce.
„Chceš si půjčit můj levandulovej sprchovej gel?“
Nova se zamračil. „Kdybych chtěl, tak se tě ani ptát nebudu.“
„Je to docela drahá značka, byl bych rád, kdybys s tím moc neplejtval.“
Nova převrátil očima. „Jdeš taky?“
Jordan se na něj chvíli zůstal jenom dívat, protože v prvních několika vteřinách nedokázal vůbec pobrat na co se ho to vlastně ptal. „Jako s tebou?“Nahlas to znělo mnohem hůř. Jako kdyby to bylo něco divnýho. Nikdy ho asi ale nepřestane překvapovat, jak byl Nova přímočarej člověk.
„Chceš, abych přizval ještě někoho dalšího?“
„Ne, jenom . . . “ Společná sprcha zahrnovala nahýho Novu.
„Můžeš se přestat chovat jako panic a vymáčknout se?“
Donutilo ho to se na moment zamyslet, kolik měl Nova vlastně zkušeností. Tvrdil, že nejbližší gay odsud byl padesát kilometrů. Takhle se ale choval jako kdyby to u něj bylo na denním pořádku.
„Počkej,“ zamumlal najednou blonďák. Nad hlavou se mu rozsvítila pomyslná žárovka, když si spojil dvě a dvě dohromady. „Ty jsi panic,“ řekl to víc užasle, než to úžasný vlastně bylo.
„Nejsem panic,“ zamumlal Jordan. „Spal jsem s někým.“
„Ale ne s klukem,“ dodal Nova a při tom se ušklíbl.
Dřív, než Jordan stačil říct cokoliv dalšího, na posteli vedle něj se rozezvučel mobil. Nemusel se ani dívat na displej, aby věděl, kdo volá, ale stejně to udělal. Mohl to bejt docela pěknej večer.
„To je máma?“ zeptal se Nova. Změnil tón hlasu. Zvážněl.
Jordan mlčky přikývl, ale na telefon se zůstal jenom dívat. Potom zvednul hlavu a polknul. „Rychle to vyřídím a přijdu za tebou.“
Jenže Nova se neotočil a neodešel. Místo toho udělal krok dopředu a zavřel za sebou dveře. Jordan ho zmateně pozoroval. Blonďák se posadil na okraj postele a nic neříkal.
„Nejdeš se teda sprchovat?“
„Počkám tu na tebe,“ odpověděl jednoduše. Jordanovi trochu připadalo, že se mu snaží říct budu tady s tebou a pro tebe, ale možná byl jenom naivní.
Kudrnatý chlapec se zhluboka nadechl a potom vzal mobil do ruky. Přijal hovor a dal ho na hlasitej odposlech. „Nenapsal jsi v kolik dorazíš. Nevím, kdy tě mám na letišti vyzvednout.“
Jordan si s Novou vyměnily pohled. „Mami, já nesedím v letadle.“
Na moment nastalo hrobový ticho. „Takže jsi už ve městě někde?“
„Nikdy jsem na něj nenasedl. Neplánuju odsud teď odjet.“
Znovu odmlka. „Kde jsi? Přijedu za tebou.“
„Cože?“ vypadlo z Jordana. Podíval se na Novu, ale ten jenom pokrčil rameny. „Proč bys sem jezdila?“ zeptal se zmateně, ve skutečnosti, ale asi trochu tušil. Chtěla ho domů přímo odtáhnout, když sám se k tomu neměl. A vůbec nepochyboval o tom, že by toho nebyla schopna.
„Chci vědět, kde jsi a proč je to tam tak důležitý, že jsi kvůli tomu zahodil celou svoji budoucnost. To, že jsi měsíc a půl kvůli tomu lhal i svým rodičům ani nebudu zmiňovat.“
Jordan si frustrovaně protřel kořen nosu. „Mami, nemusíš sem jezdit. V září se vrátím.“
„Jordane, nebudu se ptát znovu. Kde jsi?“
Jordan se znovu podíval na Novu, očima se ho ptal. Co mám dělat?
Ještě než si stačil uvědomit, co se děje, Nova ho chytil za zápěstí a mobil si přiblížil ke svým ústům. „Lovellův ranč, Monterey, Louisiana. Budeme se na vás těšit, paní Finnertyová.“
ČTEŠ
The Place I Called Home
Teen FictionJestli tu bylo něco, co Nova fakt neměl rád, tak to byli měšťáci a lidi, co upozorňovali na jeho neobvyklý jméno. Jordan byl oboje. Jenže ten bude celý letní prázdniny bydlet v pokoji vedle něho a musí se s ním naučit vycházet, aby práce na farmě od...
