The Night Without Words

306 36 1
                                    

Na hotelu se ubytovali chvíli před půlnocí. Nova si ještě v automatu koupil chipsy a Colu, Jordan nechápal, že po tom všem měl chuť na další sladký pití. Jordan do malého pokoje s poměrně zastaralým designem vkročil jako první, ale pár stop za prahem se zastavil. Počkal až uslyší, že za sebou Nova zavřel dveře, potom upustil svůj batoh na zem a otočil se na blonďáka.

Nova zachytil jeho pohled a tázavě nadzvedl obočí.

Jordan vůbec nic ale neřekl, dvěma kroky odstranil vzdálenost mezi nima, chytil ho za tvář a hluboce ho bez varování políbil. I přes to, že se Nova na moment pozastavil, rychle pochopil, o co tu šlo a sladil s Jordanem krok. Pustil chipsy i plechovku Coly na zem a oběma rukama chytil Jordana za tričko. Tisíckrát si představoval, jak by tohle mohlo proběhnout, ale v závěru vůbec neočekával, že to bude zrovna dneska a tady, i když to v závěru byla perfektní příležitost.

Ani jeden z nich na to nešel vůbec pomalu.

Ve svých divokých polibcích jeden druhému říkali, jak moc oba tohle potřebovali. Hned, jak Novovi dopadla hlava do měkké matrace, na ničem jiném nezáleželo.

Měl Jordanovi ruce úplně všude. Někdy mezi tím vším mu sundal tričko a pak ho stáhnul ze sebe. Skončili někde na zemi vedle postele a následně i všechno ostatní.

Kůži měli ještě teplou z letního večera, a ještě víc se s každým dalším dotekem ohřívala. I přes to, jak se Jordan nejdříve k celému tomuhle zdráhal, protože s tím neměl zkušenosti, s Novou šlo všechno úplně přirozeně. Jako kdyby tohle dělali už tisíckrát předtím a znali se navzájem dokonale.

Jordan si přál, aby si zvuky, co Nova vydával mohl nahrát. Jestli si myslel, že něco někdy znělo líp, hrozně se pletl. Byl jich celý pokoj. Jejich vzrušené hlasy, vůně, teplo jejich těl. A Jordan si přál, aby tady mohl zůstat zavřenej už navždy, protože měl pocit, že došel do svého cíle.

Nic jinýho už nepotřeboval. Jenom Novu.

Nechtěl si to připouštět už jenom kvůli tomu, že nechtěl, aby to bolelo ještě víc, ale na chvíli si pomyslel, že by Nova možná doopravdy mohl cítit to co on. Měl pocit, že k němu promlouval skrz dotyky a pohyby, protože nebyl dobrý se slovy. Jestli to pravda nebyla, Jordana to nezajímalo, protože pro tenhle moment se rozhodl předstírat, že to tak je.

Nezáleželo na tom, jestli si to celý vymyslel jenom ve svý hlavě. Přál si, aby to Nova řekl. Aspoň jednou. Ale zároveň nemohl žádat nic víc, než co mu dával teď.

Nepustil ho celou noc. I když Nova usnul, zůstal se na něj dívat a při tom si představoval, co všechno by mohli mít kdyby oba nevyrůstali v tak rozdílných světech.

Vypadal tak klidně. Vlasy mu stály do všech stran, líce měl ještě zrůžovělé. Nikdy by nevěřil, že takhle mohl vypadat někdo s tak divokou a nepředvídatelnou povahou.

Na jazyku měl pár slov, co by mu ještě chtěl říct, ale měl pocit, že si je nemůže dovolit pronést nahlas, protože se za chvíli zase každý rozejde svou cestou. Nova se vrátí k tomu všemu, co dělal předtím a Jordan začne nový život, už nikdy se ale nevrátí k tomu, co měl tady.

Políbil ho na čelo. Oči měl unavené a chtělo se mu spát. Věděl, že Nova nikam nepůjde, ale bál se, že když zavře oči, kluk vedle něho se rozplyne jako sen nad ránem. 

Přál si, aby měli ve hvězdách vepsaných ještě pár chvil. 

The Place I Called HomeKde žijí příběhy. Začni objevovat